Výzkumu se zúčastnilo 2200 lidí, přičemž drtivou většinu tvořily ženy. Jeho autoři zdůrazňují, že lidské chování ovládají především chutě. Podle nich jen pět procent lidí jí tehdy, když má hlad.
Dotazovaní (přesněji řečeno dotazované) to ale vidí jinak. Jen šestina z nich přiznala, že denně jí, ačkoli necítí hlad. Téměř polovina účastníků výzkumu takové chování připustila jen ve výjimečných případech. A někteří obézní si to nepřipustili vůbec.
Lidé s nadváhou řešili za svůj život hubnutí víc než třikrát, přibírat začali většinou až v dospělosti a do hubnutí jsou ochotní investovat klidně i přes tři tisíce korun měsíčně, když budou mít jistotu, že jim to pomůže.
„Tendence ke vzniku obezity, a tedy k zvýšenému množství tukových zásob je částečně podmíněna geneticky. Závisí ale i na životním stylu. Celkovou situaci dotváří naše jídelní zvyklosti,“ uvedla obezitoložka Šárka Svobodová.
Psycholožka Iva Málková, zakladatelka společnosti STOB, zdůraznila, že terapii obézních nelze zredukovat na předpis pravidel chování. U mnoha obézních se nestačí tedy zabývat pouze tím, co mají jíst, ale je nutné vzít v úvahu, proč jedí. Často není spouštěčem k jídlu hlad, ale emoce. Mnohdy není ani tak problémem zhubnout, ale nejtěžší je právě udržení váhy.
Jako důvod přibrání uvedlo nejvíc lidí, že přibírali postupně, druhou nejčastější odpovědí byly psychické problémy, na třetím místě jsou dva důvody – přechod nebo těhotenství. Pro téměř polovinu respondentů je obezita nebo nadváha dlouhodobý boj a řešili je víc než třikrát. Jen devět procent lidí s nadváhou nebo obezitou tyto nemoci ještě neřešilo.
Plných 56 procent lidí uvedlo, že vnímá svou nadváhu jako nemoc. Na otázku, zda řešili problém u lékaře, ale dvě třetiny odpověděly negativně. Navíc jen pětina lidí zkoušela hubnout díky lékům na předpis.
„Základem není přísná dieta, ale zdravý racionální jídelníček, správný pitný režim a dobře nastavená pohybová aktivita. Dále máme k dispozici i několik účinných léků, které jsou však jen na předpis a slouží především jako další pomocná berlička v boji s nadváhou,“ upozornila Svobodová.
Téměř polovina respondentů uvedla, že vyzkoušela různé populární redukční diety. Pouhým čtyřem procentům z nich se ale podařilo udržet si případné váhové úbytky. O něco větší úspěšnost má hubnutí s pomocí výživového poradce, nutričního terapeuta nebo obezitologa. „Důležité je, aby terapie probíhala pod odborným vedením a zaměřila se nejen na cíl, ale i na vhodný, co možná nejpříjemnější způsob, který ke zhubnutí vede,“ podotkla Málková.