O začátku studie informovala Arnika v pondělí v tiskové zprávě, podle níž by práce ekologů a akademiků měla „objasnit, jak nebezpečné látky ve spotřebním zboží znečišťují prostředí kolem nás.” Neziskovka zveřejní výsledky na podzim letošního roku. Rozsáhlý odběr probíhal jak v domácnostech, tak ve veřejných budovách, školách, kancelářích i v rozhlasových studiích.

Důvodem je to, že odborníci se zaměřili na bromované zpomalovače hoření (BFR), který se používal jako přísada do hořlavých materiálů s cílem zlepšit požární bezpečnost. Tato látka se přidávala hlavně do elektrospotřebičů, což však zakázala Evropská unie. „Výrobci se proto snaží zboží vyrábět tak, aby žádné zpomalovače hoření nemuseli vůbec používat. Řada lidí však starší vybavení s obsahem jedovatých látek stále využívá, částečně se k nám vrací také prostřednictvím recyklace,” tvrdí spolek Arnika.

„Na úřadech, školách i v domácnostech jsou velmi zvědaví, zda právě u nich bromované zpomalovače najdeme. Setkali jsme se proto s velmi kladnou odezvou. Pevně věřím, že se tak lidé dozví více o škodlivosti toxických látek kolem nás a jakým způsobem se jim mohou vyhnout,” uvedla Karolína Brabcová, specialistka Arniky na toxické látky.

Podle ekologické organizace bromované zpomalovače škodí hlavně dětem, u nichž mohou způsobit sníženou inteligenci nebo soustředění u malých dětí. Podle Wikipedie je však „akutní toxicita BFR nízká, ale chronické vystavení během nitroděložního vývoje může vést k narušení vývoje mozku a kostry.”

Arnika se přítomnosti bromu ničícího životní prostředí zabývá dlouhodobě. Třeba před čtrnácti lety se tehdejší ministr životního prostředí Libor Ambrozek (za KDU-ČSL) ve vládě sociálních demokratů Libor Ambrozek podrobil odběru krve, který ukázal, že v Ambrozkově těle se vyskytovala látka PBDE - tedy zpomalovač hoření používající se třeba v kobercích, záclonách či v krytech (skříních) počítačů.

Podle jiného výzkumu byly zdravotně rizikové zpomalovače hoření rovněž v mateřském mléce či rybách. Současné studie zmapuje nynější situaci, kdy se toxické látky mohou stále vyskytovat ve starších televizích, noteboocích nebo čalounění v autech.