Lidská placenta je velmi složitý, vysoce specializovaný, ale pouze dočasný orgán, který vzniká v děloze ženy z buněk embrya i buněk matky. Zajišťuje přívod kyslíku a živin do plodu a současně odvod kysličníku uhličitého a zplodin, které plod během svého života v děloze vylučuje. Další důležitou funkcí placenty je produkce hormonů, které udržují fyziologický průběh celého těhotenství.

Hraje také důležitou roli z hlediska imunologie. Zárodek a později plod totiž obsahuje i genetickou výbavu otce dítěte, a tak má organismus matky tendenci proti organismu zárodku/plodu bojovat. Placenta z velké části tlumí snahu mateřského organismu „vetřelce“ zlikvidovat potratem nebo předčasným porodem.

Na druhé straně porucha činnosti placenty způsobuje řadu těhotenských rizik nebo dokonce patologii. Vedle potratu a předčasného porodu to jsou poruchy růstu plodu, u matky vysoký krevní tlak, těhotenská cukrovka nebo poškození jater apod. Placenta může být i rezervoárem infekce, a to jak bakteriální, tak virové.

Léčba popálenin i rituální účely

Manipulaci s placentou po jejím porození je možné rozdělit na použití pro vědeckovýzkumné a léčebné účely, pro potřeby kosmetického průmyslu, na různé rituály a v neposlední řadě pro výživnou, nutriční potřebu.

Zejména ze strany kosmetického průmyslu přestal být o placentu v posledních 30 letech zájem, a to kvůli riziku krví přenosných chorob. Po vyloučení infekčních chorob se plodové obaly zkoušejí používat pro léčbu popálenin nebo v očním lékařství u vředů rohovky. Pupečníkové cévy je možné studovat pro některé mikrochirurgické výkony.

Z rituálních důvodů mají někteří partneři touhu placentu uschovat, zakopat na zahradě a na místě zasadit třeba strom. Z praxe znám výrobu amuletů z části pupečníku, kterou vyrábějí např. peruánští indiáni.

Poporodní požití placenty neboli placentofágie je rozšířený jev mezi savci. Má se za to, že požíraní placent zvířetem může pro vysoký obsah prostagladinů způsobovat rychlejší zavinování dělohy, tedy prevenci krvácení. Jiná z hypotéz hovoří o „zametání stop“ před predátory.

Oproti zvířecí říši nebyla placentofágie u člověka popsána v žádné současné lidské kultuře, dokonce ani její ukotvení ve formě tradice. Přesto se, zejména ve Spojených státech, po vzoru populárních hereček, v současné době zvyšuje zájem o pojídání placent. Placenty jsou konzumovány syrové, vařené, pražené, vysušené nebo ve formě kapslí či tinktury.

Nepodložené spekulace

Jednotlivci nebo i společnosti dnes komerčně nabízejí přípravu placenty pro spotřebu člověkem (cena v ČR se pohybuje v řádech tisíců korun), a to přesto, že důkazy o pozitivních účincích z pozřené placenty jsou podle řady odborníků až anekdotické a omezené pouze na pochybné dotazníkové průzkumy.

Bez vědeckých důkazů jedinci podporující placentofágii přesvědčují potenciální odběratele, že pojídání placenty pomáhá posilovat imunitu, léčit poporodní depresi, urychluje hojení, včetně tlumení bolesti, snižuje poporodní krvácení a doplňuje některé prvky (zejména železo), a že má podporovat tvorbu mateřského mléka.

Některé složky placenty teoreticky mohou skutečně takto účinkovat, ale obvykle není důvod po fyziologickém porodu tyto látky podávat formou autokanibalistické cesty. V případě potřeby dnes existují moderní, vědecky ověřené léky. Ostatně pokud porod neproběhl fyziologicky, tak placenta bývá velmi často odeslána na histopatologické vyšetření, a tudíž nebývá potenciálnímu zájemci k dispozici.

Rizika převažují

Obchodníci s placentou, lépe řečeno s lidskou důvěřivostí, nehovoří o tom, že proces zpracování kapslí ochuzuje výsledný produkt u popsané látky. Dále jsou rozdíly, pokud placenta vyživovala chlapce nebo holčičku. Navíc už dnes existují odborná doporučení proti placentofágii.

Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí vydalo varování po případu, kdy se u novorozence matky, která pojídala infikované kapsle s placentární tkání, vyvinula sepse (otrava krve) způsobená streptokokem. Americká společnost pro jídlo a léky vydala v roce 2007 prohlášení, že placentární tkáň nepatří do žádné kategorie potravinových produktů. V roce 2014 se v podobném smyslu vyjádřila i evropská společnost pro potravinové standardy (FSA).

Každá zájemkyně o konzumaci placenty by tedy měla vědět, že neexistují důkazy o prospěšnosti konzumace placenty, a že naopak hrozí rizika z přenosu infekce (viry hepatitidy, HIV, syfilis ad.) a v některých případech dokonce i pro kojené dítě.

Text: Prof. MUDr. Antonín Pařízek, CSc., www.porodnice.cz