„Klinické studie neprokázaly vztah mezi konzumací mléčných výrobků a změnou ve funkčních parametrech plic. Stejně tak nebyl prokázán vztah mezi příjmem mléčných výrobků a astmatem," vysvětluje PhDr. Karolína Hlavatá v rámci projektu Bílé plus.

Mléko nezahleňuje

Pokud bychom se zaměřili na mýtus, který tvrdí opak, nezbývá konstatovat nic jiného než to, že se jedná o pouhý subjektivní pocit v ústech. „Po požití mléka vzniká v ústech a hltanu jemný povlak ochranný film který může být člověkem vnímán jako hlen," vysvětluje dietoložka Hlavatá. Povlak je tvořen mléčným tukem. V minulosti se této vlastnosti mléka využívalo při léčbě zánětlivých onemocnění trávicího traktu. Nejedná se tedy o žádný hlen.

Odkud se tyto a podobné mýty berou? „Na vině" může být východní filozofie a čínská medicína. „Důvodem je zřejmě vysoký podíl nesnášenlivosti laktózy u lidí v těchto zemích. Za tuto situaci může skutečnost, že se u nich historicky nechoval dobytek pro mléko. My jsme byli odpradávna zvyklí mléko konzumovat, proto jsme většinou laktózo-tolerantní," vysvětluje Karolína Hlavatá.

Mléko nelze zavrhovat

Představuje pro nás koncentrát zdraví. „Mléko je zdrojem kvalitních bílkovin, které jsou důležité pro stavbu tkání, hormonů a protilátek. Zároveň zlepšuje funkci štítné žlázy a proces krvetvorby. Představuje prevenci proti osteoporóze a podporuje správný růst kostí a aktivitu prospěšných bakterií. Mléčné výrobky jsou díky svým vlastnostem také nedílnou součástí redukčního jídelníčku," vyzdvihuje PhDr. Hlavatá.

Intolerance není alergie

Nesnášenlivost (intolerance) laktózy patří mezi nejběžnější zdravotní obtíže související s příjmem mléka. Někdo se ale může mylně domnívat, že laktózová intolerance znamená to samé co alergie na mléko. Tyto dvě nepříjemnosti se ale od sebe v mnohém liší.

Pokud trpíme laktózovou intolerancí, nemáme alergii v pravém slova smyslu. Naše tělo má problém se štěpením laktózy, tedy mléčného cukru, který se přirozeně vyskytuje výhradně v mléce savců, kde je významným zdrojem energie. V malém množství se nachází i v jiných potravinách v sušenkách, pečivu, instantních potravinách a léčivech.

Záludnosti laktózy

„Laktóza je v našem zažívacím traktu štěpena enzymem laktázou. Během kojení, kdy je kojenec živen výhradně mlékem, je aktivita laktázy poměrně vysoká. Klesá až tehdy, kdy se snižuje dítěti přísun mléka," popisuje dietoložka. V průběhu dospívání se aktivita laktázy u některých osob zcela ztrácí, u většiny ale naopak přetrvává ve vysoké aktivitě po celý život.

Základem pro vznik laktózové intolerance je zřejmě existence tzv. variantního genu, který způsobuje snížení produkce laktázy v tenkém střevě. Tento „variantní gen" je vlastně původní forma genu. U laktózo-tolerantních osob se paradoxně jedná o genovou mutaci. „První příznaky nesnášenlivosti laktózy, mezi něž nejčastěji patří bolest břicha, nadýmání či pocity sytosti nebo naopak kručení v břiše, se nemusí projevit v dětství, ale až v dospělosti," uvádí PhDr. Hlavatá.

Alergie a její nepříjemnosti

Na rozdíl od laktózové intolerance se řadí alergie na mléčnou bílkovinu mezi klasické alergie, což je již patrné z názvu. Bílkoviny kravského mléka mohou vyvolat klasickou imunologickou reakci, tedy např. kopřivku, zvracení či průjem. Až 95 % případů vznikne již před prvním rokem života, kdy je postiženo touto nepříjemností max. 5 % dětí. U dospělých ustupuje alergie na kravské bílkoviny do pozadí, jedná se pouze o okrajovou problematiku.

Výživová doporučení

U laktózové intolerance je hlavním principem konzumace malých dávek (6-12 g) laktózy a preference zakysaných mléčných výrobků, u kterých je obsah laktózy snížen o 20-50 %. U vyzrálých sýrů je dokonce laktóza rozštěpena komplexně, není v nich tedy obsažena vůbec. „Konkrétně si můžete během dne pochutnat např. na 200 g cottage sýra včetně 150 ml jogurtu, nebo na 100 g sýra a 2 krajících chleba s tvarohovou pomazánkou.

Vyzrálé sýry můžete de facto jíst neomezeně," vybízí dietoložka. Denní konzumace 6-12 gramů laktózy u většiny laktózově intolerantních nevede ke zdravotním obtížím. V současné době také existuje řada mléčných výrobků, u nichž se odstraňuje laktóza během výroby.

U alergiků více omezení

Je nutné vyřadit všechny poživatiny s kravským mlékem. Nevhodné je ale také používat jako náhradu kozí a ovčí mléko, protože existuje podobná antigenicita a alergenicita jako u mléka kravského. Optimální není ani mléko sójové, protože u 17 47 % kojenců s alergií na mléčnou bílkovinu se často vyskytuje i alergie na sojové preparáty. Co tedy jíst?

„Mléko představuje komplexní potravinu plnou nepostradatelných živin od bílkovin, přes vitamíny po stopové prvky. Je třeba se zaměřit na jeho náhrady. U malých dětí se jedná o speciálně upravená mléka s hydrolyzovanou bílkovinou kravského mléka.

Dále by lidé s alergií na mléčnou bílkovinu neměli zapomínat na obilninové náhrady (oves, ječmen, rýže), náhrady ze semen (kokosové mléko, mandlové mléko), náhrady z luštěnin (sója) a doplňovat vápník v tabletách," uzavírá PhDr. Karolína Hlavatá.

RENATA MALÁ