Jeden působí na gynekologicko porodnickém oddělení, další na chirurgickém, neurologickém a interním oddělení.

Dva z nich už mají za sebou aprobační zkoušky a jeden navíc i atestaci z příslušného oboru, další dva lékaři absolvovali písemné zkoušky a jedna lékařka je před složením písemné zkoušky. Jejich znalost češtiny je dobrá a všichni si jazyk neustále zdokonalují. Občasné rádoby varovné hlasy sice tvrdí, že lékaři z Ukrajiny jsou nebezpečím pro naše pacienty. Opak pravda , protože pokud k zastavení projektu dojde, půjdou tito zahraniční lékaři pracovat do Německa nebo do Rakouska a české pacienty nebude mít v budoucnu kdo léčit.

Jedním z ukrajinských lékařů je Vitalij Smetanskyj, který už třetím rokem pracuje na gynekologicko porodnickém oddělení. Skvěle se zapracoval, zvládl úskalí češtiny i atestaci a pracuje ke spokojenosti své i kolegů, nadřízených a pacientek. Navíc je zručným operatérem a primář je s ním velmi spokojený. Jak se ukrajinský lékař cítí v pro něj cizí zemi?

Vaše cesta z Ukrajiny až do Opavy byla hodně dlouhá. Kudy vedla a proč?

Po dokončení lékařského studia jsem pracoval v malé nemocnici, ve které jsem neměl příležitost získat operační zkušenosti. Když jsem se dozvěděl o možnosti pracovat v Česku, podrobně jsem si všechno zjistil a na mapě si našel česká města s nemocnicí. Poslal jsem do nich žádost o zaměstnání a ozvalo se jich hned několik. Absolvoval jsem v nich pohovory a vybral jsem si opavskou.

Co vás na ní až tak zaujalo, že jste jí dal přednost?

Asi nejsilnějším impulsem hned na prvním setkání byla sympatie k primáři opavského oddělení Alfrédu Dőrrovi. Svým zájmem o mne se vůbec netajil a po půl roce složitého papírování jsem k němu nastoupil.

Vánoční pohlednice. Ilustrační foto.
Vánoční přání. Píšete SMS zprávy, e-maily, nebo posíláte pohlednice?

První dojmy pobytu byly asi dost pestré.

To víte, že byly všelijaké. Ocitl jsem se v cizí zemi i v cizím prostředí, což ve mně vyvolávalo značné obavy. Dokonce jsem z nich i zhubnul. Vznikaly především z toho, jak dokážu zvládnout češtinu. Byl jsem si plně vědomý i toho, že porodnictví je obor, ve kterém člověk nikdy nemůže předvídat, co nastane. Takové pomyšlení mi na klidu určitě nepřidalo. No, konec dobrý, všechno dobré a alespoň z češtiny už strach mít nemusím. Původně jsem si myslel, že je lehká, ale byl jsem rychle vyvedený z omylu. Zjistil jsem, že je gramaticky daleko složitější, než byla má představa.

Kdo vám ten strach pomohl odbourat?

Nadřízení i kolegové. Přijali mě vyloženě přátelsky a zachovali se ke mně úžasně. Byli ochotní, vstřícní, milí a vytvořili mi na oddělení až domáckou atmosféru, za což jsem jim vděčný. Při skládání aprobační zkoušky jel se mnou například do Prahy můj primář, byl tam se mnou a moc mě tím psychicky podpořil.

Manželka s dcerkou přijely brzy za vámi?

Ano, holky dorazily do Opavy za půl roku po mně a pak už jsme byli naštěstí zase spolu. Vzhledem k vypuknutí války na Ukrajině to pro mě mohlo být daleko horší, protože bych určitě musel narukovat. Zachránil mě pobyt v Česku. Domů na Ukrajinu mi přišlo předvolání, ale vzhledem k tomu, že jsem v zahraničí, mi už vojenští páni dali pokoj.

Když už jsme se dostali až k válce, jaké jsou podle vás její příčiny?

Ukrajina byla ve východní části odjakživa zaměřená prorusky. Po revoluci, která neuznala vládu, vyvrcholily vášně mezi jihovýchodní a centrálně západní částí země do válečného konfliktu, který stále trvá. Nesmírně mne to mrzí a jsem přesvědčený, že takhle to být nemá. Jisté je, že přiblížení Ukrajiny k Evropské unii bude trvat ještě dlouho.

Trenér opavských basketbalistů Petr Czudek.
VIDEO: Petr Czudek po výprasku ve Franci: Byl jsem asi naivní

Co říkáte na tvrzení, že lékaři z ciziny české pacienty nějak ohrožují?

Že to není pravda. V žádném případě si nemyslím, že by byli z naší strany nějak ohroženi. Ukrajinští lékaři dělají rozdílové zkoušky, protože vzdělání českých a ukrajinských odlišné je. Než je složí, musejí pracovat pod odborným dohledem, což se týkalo i mne, třebaže jsem přišel do Česka ještě před projektem Ukrajina.

Teď zkusme trochu srovnávat. Jaké jsou z vašeho pohledu lékařské podmínky v obou státech?

České nemocnice jsou lépe vybavené než ukrajinské. Když mluvím o Slezské nemocnici, tak její vybavení odpovídá fakultní nemocnici na Ukrajině. Také platové podmínky lékařů jsou v Česku lepší než na Ukrajině, ale životní náklady jsou tam zase nižší než v Česku. Nerad to říkám, ale plat lékaře, který je na Ukrajině nižší, si tamní lékaři vylepšují úplatky od pacientů, a to je špatně. Lékař by úplatky rozhodně brát neměl.

Už jste v opavské nemocnici plně zabydlený se vším všudy?

Do června jsem sloužil vždy se starším lékařem a pokud jsem si nevěděl rady, mohl jsem se ho zeptat. Teď už mám atestaci a jsem už také starším lékařem. V případě potřeby se mohu obrátit přímo na primáře nebo jeho zástupce, ale myslím, že to ani nebude nutné. Jsme tu sehraný kolektiv, který si umí vzájemně poradit.

Vracíte se občas do své rodné země?

Jistě, mám tam přece rodinu. Jednou ročně jezdíme za maminkou i za bratrem a dalšími příbuznými. Pokaždé se s nimi rád vidím a poslední dobou mohu konstatovat, že se tamní hospodářská i politická situace začíná z mého pohledu snad i pozitivně měnit. Hrozbou jsou jen ty konflikty s Ruskem.

Nový přístroj v opavské Slezské nemocnici.
Nemocnice se raduje z nového rentgenu

Manželka s dcerou si už na Opavu zvykly?

Manželka je psycholožka, poměrně rychle se naučila česky a pracuje v sociálních službách opavské Charity. Dcera přijela jako tříletá a ve školce mívala problémy. Dětem a učitelkám nerozuměla a někdy si proto poplakala. Teď už navštěvuje základní školu a česky mluví dokonale.

Jak se vám v Opavě líbí?

Je to moc krásné město s historickou architekturou a pěknou přírodou, což byl i jeden z důvodů, pro které jsem opavskému primáři kývl. Není velká, ale to je z mého hlediska právě to dobré, protože velkoměsta nemám rád. Dal jsem Opavě přednost před Ostravou, Strakonicemi i Sokolovem. Bydlím v paneláku u řeky a mám hezký výhled do parku. Zatím se v bytě cítím dobře, ale vyrůstal jsem v rodinném domku a mým snem do budoucnosti je pořídit si časem nějaký malý i tady.