„To, že při tangu držíte druhou osobu v náručí, navozuje určitý láskyplný vztah," říká psycholožka Silvina Perlová, koordinátorka Studia tanga v psychiatrické léčebně Borda. Jde o jeden z ústavů v Buenos Aires, který přijal tento tanec jako terapii.

Magie tanga, které se zrodilo v 19. století ve dvou velkých přístavech oblasti Río de la Plata – Buenos Aires v Argentině a Montevideu v Uruguay, a bylo v roce 2009 zaneseno na seznam světového dědictví UNESCO, pomáhá nemocným lépe zvládat jejich problémy, vysvětluje psycholožka.

„Tango vás samozřejmě samo neuzdraví," přiznává. „Avšak během jedné taneční hodiny nemají pacienti halucinace, jsou soustředění na to, aby dělali dobře kroky."

Borda je psychiatrická léčebna pro muže, ale Silvině Perlové pomáhají ve výuce tohoto obtížného tance dobrovolnice. Dvacítka pacientů se nesměle pouští do prvních kroků v ovzduší plném klidu a vstřícnosti.

Studio tanga státní nemocnice Ramos Mejía v Buenos Aires využívá tutéž techniku u jiné kategorie: u lidí třetího věku.

Tentokrát jde o to překonat deprese a pocity prázdnoty, které ohrožují ty, kdo po mimořádně aktivním životě odešli do penze.

Aktivní společenský život

„Lidi, kteří odešli do důchodu, zabíjí nečinnost. Tango jim umožňuje znovu nalézt aktivní společenský život," vysvětluje sedmašedesátiletá Alba Balboniová ze Studia tanga, kde pracují i mladí lidé.

Fráze, že „k tangu je zapotřebí dvou lidí", používaná k vysvětlení faktu, že v každém konfliktu je odpovědnost často sdílena, je nepochybně klíčem k terapeutické efektivnosti Studia tanga nemocnice Borda.

„Pomocí tanga léčíme psychózu, protože tento tanec nutí nemocného navazovat vztah s druhým, přestože tento druhý nežije právě v jeho světě," zdůrazňuje Silvina Perlová.

„Bez druhé osoby není tanga a tanec není možný bez vzájemné koordinace," uvádí. „K tanci je ten druhý naprosto nezbytný, stejně jako pravidla či kroky," dodává.

"Je překvapivé pozorovat, jak přirozeně tito nemocní – místo toho, aby zůstávali uzavřeni ve svém světě – vycházejí vstříc druhému, hledají jej. Zdá, že se otevírají okolnímu světu, aby mohli tančit.

Nemocnice Ramos Mejía má sál Carlose Gardela, pokřtěný podle slavného skladatele tanga z počátku 20. století. Tento sál se stal oázou jakési vzájemnosti ve světě nemocných, lékařů a sestřiček.

Magické tango

„Pro staré lidi je tango magické," prohlašuje Alba Balboniová, která strávila 33 let ve Spojených státech. Ve Studiu tanga je velmi pozorná vůči nově příchozím. „Tato magie spočívá především v tom, že druhého drží v náručí," dodává.

Jeden z „žáků", pětašedesátiletý Federico Tressero, je touto magií zřejmě již zcela pohlcen. „Zvykáme si držet druhého v náručí. V akademiích tanga se zdůrazňuje především choreografie, zatímco my dáváme přednost kontaktu."