O tom, že vánoční svátky přidávají kila navíc není pochyb, bohužel nám také ale snadno zhorší hladiny cukrů a cholesterolů v krvi. Možná byste se divili, co s vámi dokáže provést takový smažený kapr s bramborovým salátem, pár chlebíčků, několik kousků cukroví a sklenka šampaňského.

U cukrů je třeba si uvědomit, že umělá sladidla jsou dvojího druhu. Kalorická - mají stejnou chemickou strukturu jako hroznový cukr a také obsahují stejné množství kalorií. Liší se v tom, že hladina cukru v krvi po jejich konzumaci nestoupá tak prudce, jako po cukru hroznovém či řepném. Dokonce snesou i vyšší teploty a jsou tedy vhodné i na pečení (např. sorbitol). Do druhé skupiny spadají umělá nekalorická sladidla (sacharin, aspartam). A s cukrem mají jen společnou sladkou chuť. Cukr v krvi vám „nerozhází“.

S cukry také úzce souvisí pití alkoholu. Těžko budete mít takovou vůli, abyste si nedali ani skleničku, ale když už popíjet začnete, řiďte se následujícími pravidly. Vybírejte si kvalitní nepřislazovaná vína (i šumivá) a nižším obsahem sacharidů. Barva vína přitom není rozhodující.

Ani pivaři se svého moku nemusí zcela zříkat. Jen je třeba mít na paměti, že i když nemá vysoké procento alkoholu, na cukry je pivo bohaté až až. A vzestup glykémie bývá poměrně rychlý. Dopřejte si jednu dvě skleničky k obědu.

Pamatujte!
• Alkohol je bohatým zdrojem energie, 1g alkoholu poskytne 9 kcal. Pro srovnání 1 g bílkovin nebo cukrů poskytne tělu 4,2 kcal.
• Jeho konzumace může vést k obezitě, zvýšenému krevnímu tlaku a zvýšeným hladinám tuků v krvi.
• Denní příjem alkoholu by u žen neměl převyšovat 10g u žen a u mužů 20g. Větší množství alkoholu může poškozovat také nervy.

Slovo odborníka

MUDr. Sylvie Špitálníková, Diabetická asociace ČR

„Ve většině případů si lze malé množství alkoholických nápojů dopřát i při cukrovce. Přístup ke konzumaci alkoholu se samozřejmě bude lišit, podle toho čím je cukrovka léčena, podle přítomnosti komplikací a celkového zdravotního stavu pacienta. O tom, zda je pro něho pití alkoholu vhodné, by se každý diabetik měl poradit se svým ošetřujícím lékařem a následně respektovat jeho názor.“