Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vědci zkoumají, zda a jak nahradit nefunkční buňky v srdci

Děti s vrozenou poruchou srdečního rytmu by v budoucnu nemusely už mít kardiostimulátor, aby jejich srdce fungovalo správně. Vědci z anatomického ústavu první lékařské fakulty Univerzity Karlovy zkoumají, zda a jak by se daly v srdci nahradit nefunkční buňky, které jeho chod řídí, sdělil šéf výzkumného týmu profesor David Sedmera. Poruchu srdečního rytmu má jedno dítě z 10.000. Zatímco dospělému vydrží kardiostimulátor i deset let, dětem se kvůli růstu musí měnit častěji, což je spojeno s řadou rizik.

28.8.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační fotografie.Foto: Shutterstock

"Korekce poruch srdečního rytmu zásahem do fungování přirozených buněk představuje obrovskou výhodu proti technickým prostředkům, jež nejsou tělu vlastní," řekl děkan první lékařské fakulty profesor Aleksi Šedo. Sedmera uvedl, že řadu poznatků už zveřejnili v renomovaných vědeckých časopisech. „K realizaci samotné však zbývá ještě dlouhá cesta," upozornil.

Srdce má kromě svalových vláken umožňujících pumpování krve speciální tkáň pro tvorbu a přenos elektrických vzruchů. Tyto svalové buňky jsou v horní části pravé srdeční síně. Když jich je málo či jsou oslabeny, srdce nedostává impulsy a rytmicky se nestahuje. Výzkum zjišťuje, které buňky a za jakých okolností srdeční činnost řídí a zda by se daly nahradit.

„Když budeme znát přesnou odpověď na tyto otázky, mohli bychom biologickou cestou ovlivnit aktivaci nemocného srdce tak, aby se jeho funkce zlepšila. V konečném důsledku by to znamenalo, že by dítě s vrozenou závažnou poruchou rytmu nepotřebovalo kardiostimulátor. Kvalita jeho života by výrazně stoupla," shrnul Sedmera.

S kardiostimu­látorem je spojena řada rizik – děti nemohou sportovat, musejí se vyhýbat magnetickému poli a při sebemenším lékařském zákroku, například při trhání zubů, musejí brát preventivně antibiotika. Opakované výměny přístroje tělo zatěžují, stoupá i riziko infekce.

Vědci zkoumají fyzikální pochody na srdcích kuřecích a myších zárodků. Nabarví je a pozorují pod mikroskopem. Pohyb elektrické vlny sleduje videokamera, která zaznamená tisíc i víc obrázků za sekundu. „Z videozáznamu se zjistí, která část srdce je aktivována, a to s přesností na jednu milisekundu," řekl Sedmera.

U zdravého člověka tepe srdce 60 až 90krát za minutu. Příznakem arytmie bývá bušení srdce, pocit vynechávání rytmu, nepravidelný tep, slabost. Pacient může omdlít, hrozí srdeční selhání, jež v nejtěžších případech vede k zástavě oběhu a smrti.

Autor: ČTK

28.8.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Úložiště Tesly
4

Šibeniční termín splněn. Tesla dokončila stavbu největší baterie na světě

Alexandr Zacharčenko a Igor Plotnickij
5

Vůdce luhanských separatistů Igor Plotnický uprchl do Ruska

AKTUALIZUJEME

Stahují se nad vrahem z roku 1997 mračna? Jeho obětí byla dvacetiletá Lucie

Na první pohled zoufalý pokus, ve skutečnosti geniální tah. I takto se dá zhodnotit krok moravskoslezské policie, která ve čtvrtek svolala krátkou tiskovou besedu k případu vraždy z roku 1997. Tehdy 14. prosince neznámý pachatel uškrtil v Ostravě dvacetiletou dívku – Lucii V. Policisté se domnívají, že někdo jméno vraha může znát. 

Vydání Babiše a Faltýnka k trestnímu stíhání výbor začne řešit příští týden

Sněmovní mandátový a imunitní výbor se začne zabývat novou policejní žádostí o vydání předsedy a prvního místopředsedy hnutí ANO Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání patrně příští týden. O termínu a o návrhu programu jednání výboru se jeho členové poradí v pátek ráno, uvedl předseda výboru Stanislav Grospič (KSČM). Nový předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO) předal výboru žádost policie dnes dopoledne.

DOTYK.CZ

Dojetí z Prahy: Apple natočil světovou vánoční reklamu v české metropoli

/VIDEO/ Mezinárodní firmy proslulé dojemnými vánočními spoty nezůstaly ani letos nic dlužny své pověsti a snaží se získat zákazníky na minipříběhy plné emocí. Letos se k nim přidal i Apple, který navíc svou světovou vánoční reklamu natočil v Praze. 

Fotografie zuboženého muže symbolem genocidy. Bosňák přihlížel soudu v Haagu

Fotografie Bosňáka Fikreta Aliče, na kost vychrtlého mladíka postávajícího za ostnatým drátem koncentračního tábora, se stala v 90. letech symbolem válečných hrůz v bývalé Jugoslávii. Fotografii tehdy na své titulní straně zveřejnil magazín Time. O 25 let později stál Alič mezi mnoha dalšími přeživšími před budovou Mezinárodního tribunálu v Haagu, aby si vyslechl rozsudek proti muži, který se stal symbolem utrpení tisíců lidí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT