Nejprve to vypadalo na obyčejnou žaludeční nevolnost. Jenomže pak se přidaly další příznaky. „Seděl jsem třeba za stolem, klepal do počítače referát, a najednou mě popadla obrovská úzkost. Nemohl jsem se ani nadechnout,“ popisuje počátky svých duševních problémů dvacetiletý Michal Kučera. Později se objevily i křeče  v rukou nebo nespavost. 

„Série běžných vyšetření ale nepřinesla žádné výsledky, dokud jsem se nedostal k psychiatrovi. Ten zjistil, že mám generalizovanou úzkostnou poruchu,“ říká Michal. Musel prý přerušit studium a začít brát léky. Do školy se znovu vrátil až po dvou letech.

Podobných případů přibývá. Podle přednosty Psychiatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice Jiřího Rabocha se věk pacientů s duševní poruchou neustále snižuje. „Nejčastější věk, kdy se nemoc psychického charakteru poprvé projeví, postupně klesl až na čtrnáct let,“ přibližuje.

Například pacienti se schizofrenií přicházejí k lékaři nejčastěji v 15 až 19 letech, děti s úzkostnými poruchami se na lékaře obracejí dokonce už v 11 letech. Může za to špatný životní styl. Pokud se porucha odhalí včas, mají podle Rabocha poměrně velkou šanci na běžný život.

Spolupráce se školou

Ministerstvo zdravotnictví proto hledá způsoby, jak tyto případy rozpoznat co nejdříve. Nejlépe už ve škole.

Řešením mají být multidisciplinární týmy, složené z psychiatrů a terapeutů, které budou pracovat nejenom s dětmi a jejich rodiči, ale také se školami. „První tři vzniknou v pilotním provozu už v červnu tohoto roku,“ řekla Deníku mluvčí resortu Gabriela Štěpanyová. Kromě toho se podle ní sestavují i speciální týmy časné intervence, tedy časného rozpoznání a záchytu duševních poruch. Dávají je dohromady odborníci z Národního ústavu duševního zdraví. „Týmy budou mít za úkol mimo jiné pracovat se školami a vzdělávat školní psychology,“ uvedla Štěpanyová.

Už by se tak nemělo stát, že by se některému dítěti s duševní poruchou nedostalo včasné péče. Totéž by mělo platit pro mladé lidi se závislostmi. Ministerstvo zdravotnictví vede podle Štěpanyové s resortem školství i další jednání, na jejichž konci by měl být podle informací Deníku jeden terapeut v každé škole, tato jednání ale zatím výsledky nepřinesla. Vedení resortu školství se k připravovaným změnám nevyjádřilo.