Povinné očkování

Mezi povinná, pojišťovnou hrazená očkování patří hexavakcína (záškrt, tetanus, černý kašel, dětská obrna, hepatitida typu B a onemocnění vyvolaná Haemophilus influenzae typu B), kterou je možné aplikovat od 9. týdne věku dítěte, což umožňuje naše legislativa. Odborník na vakcinaci doktor Marek Petráš přiznává, že není příznivcem rané aplikace.

„Beru to tak, že je tu možnost očkovat od tak nízkého věku, ale spíše bych ji posunul dále, po ukončení třetího měsíce,“ uvádí a zároveň dodává, že do třetího měsíce věku dítěte se těžko odhalují případné odchylky ve vývoji, které mohou po očkování vyvolat nežádoucí komplikace. Od 13. měsíce se může začít očkovat kombinovaná vakcína MMR proti zarděnkám, spalničkám a příušnicím. U rizikových dětí se přidává ta proti tuberkulóze.

V posledních letech narůstá počet lidí, kteří povinná očkování odmítají, a to jak u sebe, tak u svých dětí. Jedním z důvodů je strach z nežádoucích účinků, se kterými mohli mít předchozí zkušenosti. „Je třeba respektovat, že nežádoucí účinky po očkování mohou nastat, neboť neexistuje žádný lék (a tedy ani očkování), který by byl zcela bezpečný. Vždy však násobně převažují pozitivní účinky nad riziky. Určitě je důležité nebagatelizovat situaci. Je třeba rozlišovat reakce po očkování fyziologické, tj. očekávané, přechodné, a reakce nefyziologické,“ vysvětluje lékař Jan Kynčl, vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí.

Očkování se neprovádí při akutním horečnatém onemocnění. Živé vakcíny (např. MMR proti příušnicím, zarděnkám a spalničkám) se obvykle nepodávají při defektech imunity (vrozených či získaných) nebo během těhotenství. I zde je však třeba vyhodnotit převažující plusy a minusy, v některých situacích se vakcína podává i za cenu možného rizika, protože neočkování by znamenalo mnohem větší problém. Jako příklad může sloužit například vzteklina.

Nepovinné a pro někoho zdarma

Nepovinná očkování se dělí na hrazená a nehrazená. Rozhodnutí, zda je absolvovat, zůstává na vás. To, že je očkování nepovinné, ale neznamená, že není důležité. Ve specifických případech je (plně či částečně) hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. To znamená, že lidé, kteří jsou daným onemocněním nejvíc potenciálně ohroženi, například rizikoví pacienti, malé děti nebo naopak senioři nad 65 let věku, za vakcínu nemusí (zcela) platit. Mezi taková očkování patří vakcína proti pneumokokovým onemocněním, proti chřipce a proti lidskému papilomaviru.

Očkování proti lidskému papilomaviru (HPV) mají hrazené dívky i chlapci, pokud je očkování zahájeno od dovršení 13. do dovršení 14. roku věku. Papilomaviry způsobují rakovinu děložního hrdla, genitální bradavice, rakovinu penisu, rakovinu v oblasti úst a hrtanu.

Očkování proti chřipce pojišťovna hradí u lidí nad 65 let, pacientům po splenektomii (onemocněním sleziny) nebo po transplantaci krvetvorných buněk. Dále i těm, kteří trpí závažným chronickým onemocněním srdce a cév, dýchacích cest, ledvin nebo diabetem. Také je hrazeno u osob umístěných ve zdravotnických zařízeních dlouhodobé lůžkové péče nebo v domovech pro seniory, v domovech pro osoby se zdravotním postižením nebo v domovech se zvláštním režimem. Lékař Jan Kynčl by po zkušenostech z praxe zavedl povinné očkování proti chřipce i u zdravotnických pracovníků a u pracovníků v sociálních službách. Chřipka je obecně podceňované virové onemocnění, které se projevuje horečkou nad 39 stupňů trvající několik dnů, úporným kašlem, bolestmi celého těla včetně hlavy, zvracením a celkovou schváceností.

Očkování proti pneumokokům je jako nepovinné hrazeno u malých dětí, pokud všechny dávky očkovací látky budou aplikovány do sedmého měsíce věku. Hrazeno je pak i přeočkování provedené do patnáctého měsíce věku a též provedené po uplynutí stanovených lhůt, pokud došlo k odložení aplikace z důvodu zdravotního stavu dítěte. Pneumokokové bakterie způsobují těžké zápaly plic, záněty mozkových blan, sepsi a záněty středouší. Šíří se kapénkovou cestou u nemocného člověka nebo bacilonosiče. Pneumokok je bakterie, kterou má člověk běžně v ústech, nose a nosohltanu. Je-li člověk nachlazený, oslabí ho virové onemocnění, bakterie se může začít množit a způsobit závažné problémy. Nejohroženější skupinou jsou kromě malých dětí i starší osoby. Z nepovinných očkování bývá nejčastěji vyžadováno právě to proti pneumokokům, kdy je naočkována nadpoloviční většina dětí. Od roku 2018 je hrazeno také u lidí nad 65 let. V tomto případě schvaluje očkovací látky ministerstvo zdravotnictví na základě doporučení Národní imunizační komise.

Nepovinné a nehrazené

Pokud nepatříte mezi rizikovou skupinu lidí, včetně malých dětí či seniorů nad 65 let, pak si nepovinná očkování musíte hradit z vlastních peněz. Může jít například o očkování proti chřipce, rakovině děložního hrdla, klíšťové encefalitidě, žloutence, pneumokokové infekci, meningokokové meningitidě nebo planým neštovicím. V těchto případech můžete využít příspěvků z preventivních fondů zdravotních pojišťoven. Výše příspěvku na očkování se u nich liší, takže se v případě zájmu obraťte na svou pojišťovnu.

Do skupiny placených vakcín patří také očkování, která je doporučeno absolvovat před návštěvou některých exotických zemí. Jde například o očkování proti břišnímu tyfu, choleře nebo žluté zimnici. Tyto vakcíny i jejich odbornou aplikaci si zájemce o očkování musí uhradit sám.

Očkování proti virové hepatitidě typu A (známé jako nemoc špinavých rukou nebo žloutenka typu A) je vhodné pro děti v kolektivních zařízeních, jako jsou tábory a kempy, stejně jako před cestou do exotiky i pro dospělé. Nemoc obvykle probíhá v místních epidemiích, šíří se pomocí špinavých rukou a kontaminovanými předměty či potravinami. Mezi příznaky onemocnění patří nechutenství, zvracení, zvýšená teplota nebo horečka, známé zežloutnutí nemusí být pravidlem.

Očkování proti meningokoku chrání před meningokokovou encefalitidou, což je závažné onemocnění s velmi rychlým průběhem, které může skončit až smrtí. Ročně u nás onemocní 60 až 100 osob. Nejrizikovější je u malých dětí do 4 let a dospívajících. Nejčastěji se nakazí ve velkých kolektivech. U dětí do dvou let je 75 procent infekcí způsobeno meningokokem typu B, u dospívajících je to 50 procent infekcí. Na něj je v současné době k dispozici samostatná vakcína, která se očkuje od 2 měsíců věku. Dále jsou vakcíny, které chrání proti čtyřem kmenům meningokokových infekcí (A, C, W135, Y).

Vakcíny proti klíšťové encefalitidě se v současné době doporučují kvůli zvýšené aktivitě klíšťat. „V podmínkách České republiky považuji za velmi důležité očkování proti klíšťové encefalitidě, protože Česko patří mezi nejpostiženější země a počty případů klíšťové encefalitidy tvoří 20 až 25 procent ze všech případů v EU,“ upozorňuje lékař Kynčl. Nejvhodnější doba k očkování je u dětí v předškolním věku. „Očkovat lze již od jednoho roku věku dítěte, za optimální považuji rozpětí zhruba 3 až 5 let, při rozhodování je třeba zohlednit aktivity dítěte, pobyt v přírodě,“ dodává Kynčl. Klíšťová encefalitida je virový zánět mozku a mozkových blan. Onemocnění může probíhat lehce nebo i bez příznaků, ale také způsobit závažné poškozením nervové soustavy, u dětí mívá zpravidla lehčí průběh, ohroženy jsou starší osoby.

Rotaviry způsobují akutní střevní potíže, které často končí dehydratací a nutností je hospitalizace. Inkubace trvá 48 hodin a nakažlivost je velmi vysoká, přenáší se kontaminovanými předměty a nejčastěji se šíří v mateřských školkách a dětských kolektivech, nejohroženější jsou tak děti do 5 let. Vakcíny proti onemocnění jsou určené kojencům od 6. týdne života a podávají se ústy ve dvou nebo třech dávkách.