Podle odborníků na alergie se první pyl začíná objevovat už na přelomu ledna a února, kdy se do ovzduší dostává pyl dřevin jako jsou líska, olše nebo topol. V březnu se přidává i pyl jilmu, vrby nebo břízy – ta je nejsilnějším jarním pylovým alergenem.

„Pyl přítomný ve vzduchu se může usazovat na kůži, v očích, nose, průduškách a u alergiků vyvolává několik příznaků. Například hojnou vodnatou rýmu, svědění a kýchání, zduření nosní sliznice, které má za následek ucpaný nos, zarudlé nebo slzící oči, kašel, dýchací obtíže, někdy i pískání v průduškách, což jsou již projevy respirační alergie, tedy astma,“ popisuje vedoucí lékařka alergo-imunologické ambulance a zástupkyně primáře Plicního oddělení Krajské nemocnice T. Bati Alena Zimulová.

Po březnových pylech stromů pak v květnu dominují pyly travin, v srpnu až září pyly pelyňku a poté ambrozie. „Těžkou formou alergické rýmy trpí u nás 15 až 20 procent alergiků. Jejich každodenní život je do značné míry narušen. Nemoc je totiž často doprovázena dalšími zdravotními komplikacemi, jako jsou zánět dutin, ušní infekce a další,“ pokračuje Alena Zimulová.

Alergie může mít také nepříznivý vliv na kvalitu spánku, vykonávání běžných aktivit, soustředění, výkonnost v práci a celkovou pohodu. U dětí a dospívajících může významně ovlivnit schopnost učení. „Alergická rýma se při nedostatečné léčbě navíc může zhoršovat. Bylo prokázáno, že u pacientů trpících alergickou rýmou existuje 3,5krát vyšší pravděpodobnost vzniku astmatu než u zbývající části populace,“ upozorňuje alergoložka.

Alergiků přibývá

Podle lékařky Aleny Zimulové je za tím několik faktorů. Znečištění ovzduší, klimatické změny, konkrétně oteplování, které způsobuje rychlejší tempo růstu rostlin a delší období mírnějšího počasí, ale také globalizace, když se různé rostliny a trávy vyskytují v oblastech, kde dříve nebyly známé. Proto jsou dnes lidé vystaveni řadě nových alergenů.

Roli hraje také stres. Jeho škodlivé účinky na imunitní systém omezují schopnost těla bránit se proti zánětu. Nedávné studie navíc prokázaly, že je spojen s vyšším rizikem alergické rýmy a astmatu.

Ideální je co největší omezení kontaktu s alergenem. Lékaři radí sledovat zpravodajství a snažit se zůstat v uzavřených místnostech, když je koncentrace pylu v ovzduší příliš vysoká. Nejvyšší hodnoty jsou obvykle v ranních hodinách. V chytrém telefonu lze pylové zpravodajství sledovat v příslušné aplikaci.

Během pylové sezony je dobré méně větrat, tím se zabrání vstupu alergenů do místnosti. Pomoci může i čistička vzduchu. Umytím hlavy se člověk zbaví pylů, které se dostaly do vlasů během dne. Pyl ulpívá i na oblečení. Pylů v domácnosti se lze lépe zbavit častějším vysáváním koberců a mytím podlah.

Léky zmírní projevy, alergii ale neodstraní

Na alergie existují i léky. Ty sice účinně zmírňují projevy, samotnou alergii však neodstraní. V současnosti využívají lékaři antihistaminika, kortikosteroidy a přípravky snižující otok sliznice. Některé jsou volně prodejné, většina je však na předpis odborníkem. Jedinou léčbou, která se zaměřuje na příčinu alergie, je alergenová imunoterapie.

„Metoda spočívá v postupném podávání zvyšujících se dávek alergenu, což vede k rozvoji tolerance vůči cizorodé látce. Bílé krvinky si postupně zvykají na přítomnost alergenu v organismu a přestávají reagovat vznikem zánětu. Cílem terapie je obnovit rovnováhu v organismu tak, aby byla jeho reakce na alergeny opět normální,“ uzavírá téma pylových alergií Alena Zimulová.

Pylová alergie v číslech

• 40 procent lidí v Evropě trpí pylovou alergií, 50 procent případů alergické rýmy v Evropě má na svědomí alergie na trávy
• pět pylových zrnek na metr krychlový vzduchu stačí pro spuštění alergické reakce, přitom jediná rostlina ambrozie dokáže uvolnit až několik milionů pylových zrn za den
• třikrát – tak se za posledních 20 let zvýšila alergie na pyl břízy.