Jaké zdravotní diety jsou nejčastější?
Četnost diet se odvíjí od výskytu daných onemocnění, a tedy potřeby jejich dodržování. Podíváme-li se do statistik, zjistíme, že v Česku mají tři čtvrtiny dospělých zvýšenou hladinu cholesterolu v krvi, cukrovkářů je více než milion, dospělých s nadměrnou tělesnou hmotností 50–60 procent. Velmi častým problémem je vysoký krevní tlak. Řeší se také alergie, intolerance. Všechno jsou to onemocnění, která by měla být mimo jiné léčena úpravou jídelníčku. Existují ale diety při různých specifických onemocněních, kdy mohou být i základním léčebným prostředkem.

Opravdu jsme si všechny tyto problémy způsobili špatnou stravou a životním stylem? Dá se  trend ještě zvrátit, nebo to bude jenom horší?
Ano, životní styl zde sehrává důležitou roli. Osobně se domnívám, že počty osob s těmito onemocněními se budou ještě zvyšovat, něco napovídají i statistické prognózy. Na druhou stranu vidíme některé pozitivní změny například ve spotřebních koších během posledních několika desetiletí. Důležité je, aby výše zmíněná onemocnění nebyla brána na lehkou váhu. U samotných pacientů se setkáváme s jejich bagatelizováním, protože přece zvýšená hladina cholesterolu nebolí, nijak dramaticky nemusí být omezující ani vyšší krevní tlak nebo zvýšená hladina cukru v krvi. Je tu tendence rizikovost těchto chorob podceňovat, a to je potřeba změnit.

Jarní detoxikační kůra:

Dá se vhodnou stravou předejít i kardiovaskulárním onemocněním?
Samozřejmě. Mezi rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění patří zvýšená hladina cholesterolu v krvi, cukrovka, vysoký krevní tlak, obezita, vše, na co tu trpíme. Životospráva zde sehrává zásadní roli.

Pokud už má člověk problémy se srdcem, jak by měla vypadat jeho strava?
Měla by zohledňovat aktuální zdravotní stav a přítomnost rizikových faktorů. Obecně můžeme říci, že jídelníček by měl být energeticky přiměřený, při nadváze či obezitě doporučuji redukční charakter. Důležitý je dostatek zeleniny a ovoce, ideálně jako součást každého denního jídla. Důležitá je preference tuků s převahou nenasycených mastných kyselin, a to jak ve zjevné formě (rostlinné oleje, např. olivový, řepkový, slunečnicový…), tak těch skrytých (v rybách, ořeších, semínkách…).

Omezovat je třeba tuky s převahou nasycených mastných kyselin (tučné maso, uzeniny, masné výrobky, vysokotučné mléčné výrobky a živočišné tuky, jako jsou máslo či sádlo). Nevhodné jsou i tropické tuky, zejména kokosový olej, které najdete ve větší míře v jemném a trvanlivém pečivu, zejména pak v druzích s polevou či náplní. Výhodná je naopak pravidelná konzumace ryb, preference celozrnných variant potravin, dostatečný pitný režim s dominancí neslazených nápojů. Doporučení by však měla vycházet také z aktuálních stravovacích zvyklostí pacienta, s přihlédnutím k jeho možnostem.

Řekla bych, že taková úprava jídelníčku se hodí i pro osoby se zvýšenou hladinou cholesterolu v krvi, cukrovkáře i lidi s obezitou…
Je to tak, výše uvedená doporučení jsou poplatná pro všechna zmíněná onemocnění. Další zásady se řeší individuálně, podle aktuálních zdravotních problémů. Jedná-li se například o osobu, kterou trápí vysoký krevní tlak, zaměřujeme se více na tělesnou hmotnost s doporučením její redukce, konzumaci alkoholu a soli. U diabetiků, z nichž většina je těch 2. typu, z více než 80 procent také řešíme tělesnou hmotnost. Takže ono zažité „Mám cukrovku, nesmím sladit" opravdu nestačí.

Kolik vašich pacientů vydrží nastavenou úpravu stravy dlouhodobě?
Ze svých zkušeností mohu říci, že k dietě či úpravě stravy jsou vnímavější lidé, kteří sami již pociťují zdravotní obtíže. I v těchto případech je však někdy velice složité měnit dlouho zažité stravovací a režimové návyky, ne každému se to daří. Důležité je proto vycházet z individuálních specifik každého člověka, aby pro něj doporučení byla co nejlépe udržitelná.

Setkávám se s velmi „rezistentními“ pacienty, kteří nejsou vnímaví k žádným doporučením, ale i s těmi, kteří si velice rychle navyknou na něco nového. Stejně se ale snažíme, aby to v jejich očích zcela nové nebylo, třeba záměnou potravin v rámci dané kategorie, radami, jak stravu upravit, aby byla nutričně výhodnější, či jaká jídla vybírat v restauracích s ohledem na jejich chuťové preference. Poslední skupinu tvoří pacienti, kteří po edukaci dokážou ledacos změnit, vidí pozitivní efekt, jenže pak mají pocit, že nemusí pokračovat. Při své práci se setkávám se všemi typy.

Existuje ve zdravotních dietách nějaký trend, ze kterého nemáte radost?
V nich úplně ne, spíš ve výživových trendech a směrech, které jsou nyní velice populární a kterými se lidé snaží řešit i své zdravotní problémy. Často se jedná o extrémní způsoby stravování, nevyváženou, jednostrannou stravu, která se zdravotními dietami není kompatibilní. V některých případech může být dokonce velmi riziková. Pokud má někdo zdravotní obtíže, je třeba stravu řešit s odborníkem, tedy dietologem či nutričním terapeutem.

Mezi léčebné diety patří jaterní dieta, která je doporučována především osobám s nemocnými játry. Co jim nejvíce škodí?
V rámci potravin jistě nadměrná spotřeba alkoholu a tuků. Vliv může mít i jejich složení, způsob úpravy a samozřejmě množství. To je třeba významně snížit a tuky používat tzv. šetřícím způsobem, tedy abychom zabránili sebemenšímu přepálení.

Je rozdíl mezi jaterní dietou zdravého člověka, který chce játra pouze detoxikovat, a nemocným člověkem?
Detoxikace je velice silné slovo. A pokud se jedná o tzv. očistné kúry, tak jejich postupy jsou často velmi bizarní a se seriózní individuálně indikovanou dietou na základně změněného zdravotního stavu bych je vůbec nesrovnávala.

V jakém smyslu bizarní?
Řada lidí řeší „detoxikaci“ různými výplachy střev, hladovkami apod. To je nebezpečné.

Jak poznám, že mám játra přetížená a neuškodila by mi lehčí jaterní dieta?
Těžko. Buď máte potřebu jakéhosi odlehčení, nebo již diagnostikované onemocnění. Laikům bych ale bez odborné konzultace s lékařem či nutričním terapeutem nedoporučovala dělat v souvislosti se svým zdravotním stavem jakékoli závěry, a to se týká i případné diety.

Věra Boháčová, DiS.
Je nutriční terapeutka, koordinátorka Fóra zdravé výživy a členka týmu Poradenského centra Výživa dětí. Vystudovala Vyšší odbornou školu zdravotnickou v Praze, obor Diplomovaná dietní sestra (Diplomovaný nutriční terapeut). Pracovala jako členka týmu nutričních terapeutů bezplatné poradenské linky zdravého životního stylu, spolupracovala při realizaci vzdělávacích akcích zaměřených na prevenci kardiovaskulárních onemocnění. Je členkou České společnosti pro aterosklerózu a lektorkou společnosti STOB (STop OBezitě). Nyní se zaměřuje zejména na výživu dětí, pacientů s ICHDK, těhotné a ženy kojící nebo v menopauze.  Vede vzdělávací kongresy, semináře pro veřejnost, je spoluautorkou mnoha knih.