Plešatění je noční můrou mužů i žen, protože postihuje každý aspekt života, od mezilidských vztahů až po profesní život. Při nedávných plošných studiích se zjistilo, že téměř polovina mužů ve věku 18 – 45 let má nějaký z typů alopecie, což je odborný termín pro ztrátu vlasů.

Ve velké většině se přitom jedná o tzv. androgenní alopecii, což není nic jiného, než obecně známé plešatění. S ní mají zkušenost dvě třetiny mužů už ve věku 35 let a až 85 procent padesátníků. Problém s úbytkem vlasů řeší ale už i mladíci ve věku 20 let.

Nechtěné dědictví

Mužská plešatost, je nejběžnější typ padání vlasů. Jde o problém citlivosti vlasových folikulů, což je tkáň obepínající vlas, na cirkulující mužské pohlavní hormony. Hlavní příčinou ovšem bývá dědičnost. Neznamená to totiž, že by plešaťějící muži měli více testosteronu, ale že po svých předcích podědili vlasové váčky se zvýšenou citlivostí na tento hormon, respektive na jeho vedlejší produkt, tzv. dihydrotestosteron. Vlasové folikuly, které jsou na něj citlivé, se začnou zmenšovat a zkracovat svůj životní cyklus. Posléze mohou přestat produkovat vlasy úplně a nahrazovat je nepatrným chmýřím.

Pokud se projevy androgenní alopecie objeví již před dvacátým rokem života, je vývoj velmi rychlý. Naopak při prvních projevech až po třicítce je průběh mírný, pleš se nevyvine úplně, zůstává jen v oblasti čela. Plešatění však mohou zhoršovat přidružená onemocnění vlasové pokožky či dlouhodobé užívání léků.

Hormony v akci

Pro androgenní alopecii je obvykle typické řídnutí porostu na temeni, protože v těchto oblastech včetně koutů a přední části skalpu jsou vlasy na hormony a jejich deriváty nejcitlivější. Ztráta v oblasti koutů se ovšem může rozšířit na celý skalp, přičemž zůstane pouze „podkova“ kolem hlavy. I zde ovšem mohou vlasy nadměrně padat.

Přestože je tento typ alopecie spojován převážně s muži, vyskytuje se i u žen. Jak je to možné? Ženy sice mají mužského hormonu v organismu velice málo, avšak v době menopauzy, kdy dochází k úbytku ženských hormonů, mohou ty mužské napáchat v ženském těle pořádnou neplechu, což se může projevit i nápadným řídnutím vlasů. U žen však nikdy nedojde ke vzniku úplné pleše.

Přestože celý genetický proces androgenní alopecie není zatím zcela vysvětlen, vědci již vědí, že pokud je dihydrotestosteron potlačen, vlasové folikuly prospívají normálně. Na tom je také založena léčba, která může celý proces vypadávání vlasů zpomalit nebo dokonce zastavit. Ovšem chce to přijít k lékaři včas. Podle dermatologa pražské Kliniky rodinného zdraví a krásy Esthesia Diogo Pereira Forjaze nejlépe do pětatřiceti let věku pacienta.

Nevyžádaná razítka

Velice nepříjemná je i tzv. alopecia areata, což je autoimunitní kožní onemocnění, které vede k tvorbě lysých míst kulatého tvaru připomínající razítka. Toto onemocnění se často vyskytuje u více členů rodiny, u kterých se mohou vyvinout i jiná autoimunitní onemocnění. Často se objevuje u pacientů s poruchou chromozomů, například při Downově syndromu. Přestože tato choroba není příliš rozšířená, postihuje přibližně čtyři miliony Evropanů, je ale záludná v tom, že se dovede chovat nepředvídatelně.

Tato nepředvídatelnost spočívá v tom, že se nějakým vnějším nebo vnitřním vlivem změní buňky vlasových folikulů, které imunitní systém následně identifikuje jako cizí a začne proti nim vytvářet protilátky a ničit je. Bílé krvinky začnou napadat buňky ve vlasových folikulech, vlasy nejprve přestanou růst a pak vypadnou z cibulek. To může nastat v jakémkoliv věku, častěji však bývají postižené děti. V okamžiku, kdy se na hlavě začnou tvořit kulatá nebo oválná lysá místa, která jsou zarudlá, svědí nebo pálí, je třeba vyhledat lékaře. U mnoha lidí sice zůstane pouze u jedné nebo dvou lysých plošek, ale u jiných se může ztráta vlasů výrazně rozšířit. Bohužel, v případě dětí, u kterých se onemocnění rozvine ještě před pubertou, je daleko větší riziko, že bude ztráta vlasů rozsáhlejší a trvalá.

Příčin je více

Důsledkem autoimunitního onemocnění může být také jeden ze dvou druhů tzv. jizvové alopecie, kdy je vypadávání vlasů způsobeno zjizvením pokožky hlavy. Lékaři předpokládají, že se jizvy vyskytnou v okamžiku, když jsou kmenové buňky a mazové žlázy, které se nacházejí v horní části vlasových folikulů, zničeny zánětem. Příčinou jizvové alopecie mohou byt i některá vzácná onemocnění, zánět vlasových folikulů, virové, bakteriální nebo plísňové infekce. Jednou z příčin může být také pásový opar na pokožce hlavy. Známá je i tzv. sekundární jizvová alopecie, která vzniká po úrazech, z nichž nejnebezpečnější jsou spáleniny. Vypadávání vlasů způsobené jizvovou alopecií je většinou trvalé a zničené vlasové folikuly jsou nahrazeny zjizvenou tkání.

Infografika - Vlasy v ohrožení

Vlasy mohou ztrácet hustotu a řídnout i z mnoha jiných důvodů. Příčiny difuzní alopecie mohou byt fyzického i psychického charakteru: špatná výživa, nedostatek vitaminů a minerálů, jako je železo nebo zinek, drastické diety, infekce a metabolické poruchy, léky a lékařská ošetření. Svou roli sehrávají také hormonální změny v těhotenství nebo při užívání antikoncepce, porucha štítné žlázy, těžká chřipka nebo operace. Ke ztenčení a úbytku vlasů přispívají některé kadeřnické úkony, nejvíc jim škodí barvení chemickými barvami, ale i psychická nepohoda, stres a stárnutí. Rozptýlená ztráta vlasů se může objevit v jakémkoliv věku a je charakterizována zřídnutím celé vlasové pokrývky s následným ztenčováním vlasů. Není však soustředěna v jediné oblasti a nevede k vytváření lysin.

Léčba je možná

"Pro léčbu alopecie je naprosto zásadní určit správnou diagnózu, od níž se bude léčba odvíjet," říká dermatolog Diogo Pereira Forjaz. V případě androgenní alopecie se používají místně působící roztoky a léky, které ovlivňují metabolismus testosteronu. Pokud je příčinou padání vlasů nedostatek výživových látek, je potřeba je tělu dodat, případně upravit životní styl. K dispozici jsou však i další metody, které umožňují nejnovější technologie.

Jednou z nich je i tzv. Mezoterapie. "Jedná se o metodu, při níž aplikujeme koktejl minerálů, vitaminů, koenzymů, aminokyselin a dalších účinných látek přímo mezi vlasové cibulky," říká Diogo Pereira Forjaz. "Po aplikaci dojde k obnovení a aktivaci vlasových buněk, a celkové revitalizaci vlasového váčku." Aplikace se provádí ultratenkou jehlou či válečkem s jehličkami. Do střední vrstvy pokožky hlavy se vpraví účinné látky, které stimulují regeneraci kůže a vyživí vlasové folikuly. Díky injekční aplikaci dochází k většímu prokrvení pokožky na hlavě, což zlepšuje celkový stav vlasů i kůže.

Revoluce ve vlasech

Za revoluční je považovaná terapie Regenera Activa, která využívá kmenové buňky. "Je to velmi snadné a jednoduché," říká lékařka Aneta Krajcová z pražské kliniky Mediestetik. "Lékař pacientovi odebere tři malé kožní štěpy o velikosti několika málo milimetrů z oblasti zátylku. Vzorky jsou následně zpracovány přístrojem Regenera Activa, kde dojde za sterilních podmínek k izolaci progenitorových i kmenových buněk a růstových faktorů. Všechny tyto jednotlivé složky mají blahodárné regenerační schopnosti při jejich zpětné aplikaci do tkání. Získaný roztok je následně aplikován do vlasové pokožky hlavy." Tato léčba se osvědčuje při stimulaci růstu vlasů u androgenní alopecie a také pro nastartování omlazujících procesů v pokožce, čehož využívá inovativní estetická medicína. Pacienti začnou pozorovat výsledky ošetření zhruba šest měsíců po zákroku a bývá úspěšná i u těch, u nichž jiné postupy dosud selhávaly.

Nejradikálnějším řešením je pak vlasová transplantace například při ztrátě obočí po radioterapii, neurochirurgických operacích či popáleninách. Ložiskové alopecie se poměrně dobře daří řešit také akupunkturou a protiparazitární léčbou, někdy je potřeba se podívat i na endokrinní systém.

ZDENA LIKAŘOVÁ