„Chlazení snižuje přenos nervových vzruchů, a tím snižuje úroveň vnímání bolesti. Dále také vyvolává zúžení krevních cév v periferních tkáních, třeba ve svalech, což má za následek sníženou difúzi tekutin, která může pomoci snížit cvičením vyvolaný akutní zánět,“ vysvětlila pro web Sciencealert Johanna Lannerová, odbornice na fyziologii svalů z Karolinska Institute ve Švédsku. Proto je například dobré na bolestivé zranění přiložit zeleninu z mrazáku.

Studená koupel může mít pozitivní vliv i na srdce. „Je také známo, že ponoření do studené vody pomáhá obnovit variabilitu srdeční frekvence, tedy změnu milisekundových časových období mezi po sobě následujícími údery srdce,“ popsal odborník na fyziologii cvičení z Griffith University v Austrálii Lion Roberts.

Ledová voda vs. placebo

Studená voda ale dělá dobře i mysli. Studie Jamese Broatche, odborník na fyziologii cvičení z Viktoriiny univerzity v Austrálii, zkoumala účinky ledové lázně v porovnání s placebem, o kterém si účastníci mysleli, že je stejně účinné jako koupel.

Účastníci výzkumu se ponořili do ledové vody, poté na ně čekalo placebo v podobě teplé lázně se „speciálním regeneračním olejem“. Ve skutečnosti však šlo o obyčejný přípravek určený k čištění pokožky.

Když následně měli srovnávat, co jim udělalo lépe, ukázalo se, že pocitově obě „ponoření“ vnímají stejně. Kupodivu se zásadně nelišily ani další sportovní výkony zúčasněných.

Ze všech výzkumů nakonec vyšlo najevo, že je ledová koupel prospěšná pouze po některých typech cvičení. Účinná je v případě bolesti svalů po fyzické aktivitě, od níž prokazatelně pomáhá. Vhodná je také po velmi namáhavém cvičení, kdy dokáže zmírnit bolest či ztuhlost svalů. 

Například v případě silového cvičení však může ponoření do ledové lázně naopak uškodit a snížit efektivitu pohybu. Experti se tak shodli v názoru, že je lepší ledové lázně užívat velmi opatrně, či se jim dokonce raději úplně vyhnout.