Dva a půl tisíce tuzemských mateřských škol právě dostalo nabídku, aby v polovině září vyslalo své zástupkyně na seminář věnovaný projektu Zdravý úsměv. Zdravý úsměv je preventivní program, který u nás funguje již od roku 1999.

Stalo se tak zásluhou Česko-slovensko-švýcarské lékařské společnosti a Stomatologické kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové.

Nit je pro zručnější

Zlepšil se za tu dobu stav chrupu českých dětí? „Záleží především na rodičích, zda se svými potomky chodí na pravidelné preventivní prohlídky ke stomatologovi, a ne až na pohotovost, když dítě rozbolí zoubek,“ konstatuje Květa Prouzová, vrchní sestra Stomatologické kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové a jedna z garantek preventivního programu Zdravý úsměv.

A protože v dnešní uspěchané době někteří rodiče preventivní prohlídky chrupu svých dětí opomíjejí, snaží se program Zdravý úsměv zapojit do správné péče o zuby i pedagogy mateřinek a základních škol.

„Malým dětem je nutné hravou formou vštípit, jak má vypadat zubní kartáček, jak používat zubní pastu a především je seznámit s principy zdravé výživy a zároveň jim vysvětlit, které druhy jídel a nápojů, v nichž dominuje cukr, naopak zubům škodí. Školáky ve věku dvanáct třináct let, kteří už jsou natolik zruční, že u nich nehrozí poranění dásní, je již možné učit pracovat s dentální nití a s mezizubními kartáčky,“ vysvětluje Květa Prouzová, jež rovněž působí jako dentální hygienistka.

Mezizubní na míru

Když se dospívající nebo také dospělí rozhodnou, že si mezizubní kartáček pořídí, neměli by pro něj zamířit rovnou do lékárny anebo specializované prodejny. Nejprve musejí navštívit stomatologa, až potom dentální hygienistku.

„Typ mezizubního kartáčku je třeba zvolit podle velikosti interdentálních prostorů a ty se musí změřit,“ zdůrazňuje Květa Prouzová.

Nesporným faktem ale je, že správná a pravidelná péče o chrup se vyplácí. Potvrdil to průzkum, který Zdravý úsměv realizoval na třech školách. Žáci té, jež byla do preventivního programu zapojena, se mohli pochlubit zuby nejzdravějšími.

Patero „přikázání“

V Česku ale nemáme pouze Zdravý úsměv. Ministerstvo školství zaslalo již před deseti lety do všech tuzemských škol výukový program Zdravé zuby. V současné době ho využívá už pětasedmdesát procent z nich.

Program mimo jiné zformuloval pět jednoduchých zásad, jejichž dodržování by mělo každého ochránit nejprve před bolestí zubů, následně před plombami a ve starším věku pak i před nezbytností nahradit definitivně zkažené vlastní zuby nejrůznějšími můstky, implantáty, nebo dokonce celým chrupem umělým.

Takže: čistěte si zuby nejméně dvakrát denně, ideálně po každém jídle. Omezte cukrovinky a sladké nápoje, vsaďte naopak na pestrou stravu. Kontrolujte, zda vaše zubní pasty obsahují fluorid, ten totiž pomáhá zuby ochránit před kazy. Nejméně dvakrát za rok zamiřte na prohlídku k zubnímu lékaři. Nemáte-li možnost vyčistit si zuby po jídle kartáčkem a pastou, sáhněte alespoň po žvýkačce bez cukru.

Jak na rovnátka

Řekněme, že zmíněná pravidla ctíte, zuby máte zdravé, ale jeden, dva či více z nich jsou křivé. Stomatolog, na kterého se s tímto trápením obrátíte, situaci posoudí a vyšle vás za ortodontistou.

U něj na vás nejspíše čekají rovnátka. Pro jejich popularitu mezi dětmi udělala v poslední době hodně jak zpěvačka Ewa Farna, která je s gustem nosila, tak i sama technologie – fixní rovnátka lze ozdobit různobarevnými gumičkami a brát je tak dokonce jako jistý módní doplněk…

„Dítě se ale musí samo rozhodnout, že chce mít rovné zuby. My totiž potřebujeme pacienta, který s námi bude spolupracovat. Minimálně jednou za šest až osm týdnů k nám musí chodit na kontroly, doma dávat pozor na to, co jí, stejně jako na způsob ukusování, aby zámečky nepadaly. Jestliže člověk chce mít zuby rovné, pak se toto všechno dá vydržet,“ říká Hana Tycová, členka výboru České ortodontické společnosti.

Ortodontisté dnes mají k dispozici jak plejádu rovnátek fixních, tak stále ještě i aparátky snímatelné. Rovnátka, zejména ta fixní, představují ale poměrně velkou investici. „Zdravotní pojišťovny hradí práci ortodontisty, veškerý materiál si pacient platí sám. Ortodontisté přitom používají různé materiály od pestrého spektra dodavatelů, takže tam mohou být značné cenové rozdíly,“ upozorňuje lékařka Hana Tycová.

Možná, že až dnešní generace dětí, která si vštípí správnou péči o chrup a vytrvá v ní, dospěje, sníží se počet onemocnění parodontózou. Na počátku parodontózy stojí zánět dásní, na jehož vzniku se podílí zubní plak, přesněji jeho škodlivé bakterie. I na parodontóze se přitom nejvíce podepisuje chybná a nedůsledná péče o ústní dutinu a vznik zubního kamene.

„Postupů léčby je celá řada, od konzervativních a jednodušších až po chirurgické, které už dnes dovedou některé tkáně regenerovat. Čím dříve se s léčbou začne, tím lepší jsou výsledky. Naopak – čím déle se léčba odkládá, tak pak dochází ke ztrátám některých zubů, které se musí nahrazovat například implantáty,“ konstatuje Pavel Poledník ze Stomatologické kliniky Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni.

Kdy implantát?

Zatímco dříve byla ztráta vlastních zubů nahrazována umělými korunkami, můstky, částečnými či úplnými protézami, dnes medicína nabízí sice dražší, zato elegantnější řešení – implantátem.

Přijme ale implantát (lidově řečeno nastřelený zub, odborně vysvětleno šroubovitý podpůrný pilíř, který nahrazuje kořen zubu) čelist každého člověka? „Když se podaří onemocnění parodontózou zastavit, lze implantát použít. Nepřichází ale v úvahu tam, kde je parodontóza aktivní, v takovém případě by implantáty postihlo totéž co vlastní zuby,“ uzavírá Pavel Poledník.