Bylinky, směsi i čaje, samozřejmě zakoupíte v lékárnách, ale ty svoje léčivky si můžete sami najít na loukách či v lesích. Přitom pořádně protáhnete tělo a na zdravém vzduchu leckdy ujdete i pár kilometrů, stejně jako kdysi dávno babky kořenářky.

Pokud nemáte žádnou zkušenost se sběrem, stačí sáhnout po herbáři nebo příručce, kde si nastudujete, kdy kterou bylinku sbírat. Na jaře najdete třeba kopřivu, plicník, květ bezu, petrklíč, podběl či medvědí česnek. Sbírat ale můžete po celý rok, každé roční období roste něco léčivého.

Občas vznikne alergie i kvůli dosud neznámým změnám v našem genetickém vybavení.
Alergii si neseme v genech. Příznaky lze do jisté míry oddálit či oslabit

Některé bylinky najdete dokonce i ve městě. Například žlutě kvetoucí kuklík městský je častým plevelem ve starých zahradách, rumištích a v křovinách. Na loukách, na okraji lesů a v příkopech se zase vyskytuje kozlík lékařský. Ve volné přírodě najdete i chmel otáčivý, popínavou, prakticky nezaměnitelnou rostlinu ovíjející křoviny a houštiny na světlých místech, nejčastěji u vody. Jen levanduli lékařskou v české divočině nenajdete. V posledních letech se ale v Čechách i na jižní Moravě „rozrostla“ oblíbená levandulová pole.

Za bezem i petrklíčem

Začátečníci mohou začít se sběrem třeba květů bezu černého. Je jednoduše rozpoznatelný a roste hojně. Najdete ho v městských parcích i na okrajích řídkých lesíků. Vezměte si zahradnické nůžky a během procházky stříhejte květy do látkové tašky. Doma je sušte rozložené v tenké vrstvě třeba na novinách a usušené skladujte v uzavíratelné nádobě. Když vás na podzim či v zimě přepadne rýma a kašel, uvařte si z bezinek čaj, do kterého přidejte med a citron.

Známým symbolem jara v Evropě je také prvosenka jarní. Vypravte se za ní na slunné louky nebo na lesní paseky. Říká se jí petrklíč, tedy Petrův klíč (k jaru), ale také kropáček, prvnička nebo šlakovní bylinka. Významná bylinkářka Maria Treben vypráví o pánovi, který „trpěl duševně i tělesně a pro nespavost neměl dalek k úplnému zoufalství“. Doporučila mu proto čaj z květů právě prvosenky jarní. Ta se už od 16. století využívá k léčení kašle, chřipky, bolesti kloubů, nespavosti, závrati, bolestí hlavy i k posílení srdeční činnosti.

Imunitu posiluje pohyb i zdravá strava.
Imunitu posiluje strava a pohyb. Ale zapomínáme na důležitou věc, říká lékařka

Jak na ni? 50 gramů sušených květů prvosenky, 25 gramů levandulových květů, 15 gramů chmelových šištic, 10 gramů třezalky (nať) a 5 gramů kořenu kozlíku lékařského spařte horkou vodou a nechte tři minuty vylouhovat. Pijte po doušcích před spaním. Na nespavost platí také nať mateřídoušky obecné, kterou v létě naleznete skoro na každé mezi. Spaříte jednu polévkovou lžíci sušené bylinky dvěma šálky horké vody a necháte šest minut stát. Čaj pijte před spaním, účinek se dostaví po čtyřech dnech užívání. Lze ho pít i dlouhodobě.

Vypravit se můžete i na jitrocel, roste všude, přitom je to hotový zázrak. Maria Treben doporučuje podávání jitrocelového sirupu proti všem nemocem dýchacích orgánů, zvláště při silném zahlenění, kašli a astmatu. Významnou složkou jitrocele je sliz, který uklidňuje sliznice a přispívá tak k jejich hojení. Listy se sbírají dříve, než se objeví květní stvoly, tedy obvykle od června do půlky srpna.

A jak si sirup vyrobíte? Vezměte čistou uzavíratelnou sklenici, kterou začnete plnit čerstvě natrhanými listy. Asi centimetr silnou vrstvu zasypte cukrem, pak přidejte opět vrstvu jitrocele a takto střídavě pokračujte, dokud není sklenice plná. Na závěr dejte ještě trochu cukru, sklenici uzavřete, umístěte ji na teplejší slunné místo a nechte jeden až dva dny odpočinout. Cukr vytáhne z jitrocele šťávu. Směs přecedíte, vymačkáte listy, hotový sirup přelijete do lahvičky a uložíte do chladu. Při potížích užíváte po lžičkách.

Bylinky i jedlé květy

„Sbírání bylinek blahodárně působí na psychiku. Nutí nás se soustředit na rozpoznání listů a květů, čímž se naše hlava zaměstná tak, že se zastaví neustálé hučení nesplněných úkolů a dalších starostí,“ říká botanička, ekoložka a kulinární spisovatelka Jana Vlková, autorka kuchařek o jedlých rostlinách.

Radí také zapojit do sběru děti: „Různé emoce procházejí žaludkem, proč by jím nemohly procházet i školní znalosti a vědomosti. V jednom soustu salátu z planých bylin je obsažena odpověď na stále se opakující otázky, proč se tohle mám učit? Děti rády vaří, baví je proměna surovin, struktur a chutí. Když se jim odhalí exaktní základy těchto procesů, je to, jako by se jim prozradila nějaká alchymistická kouzla.“

Pokud si dáte šálek rooibosu, můžete si odškrtnout jeden dobrý skutek pro své tělo. Obsahuje totiž dlouhou řadu účinných látek, které uklidňují, posilují imunitní systém, a navíc podporují hubnutí.
Zázrak jménem rooibos: pomáhá pří hubnutí, ovlivňuje i vývoj cukrovky

A navíc je zde radost z úlovku, košíčku naplněného bylinkami, které budeme doma sušit, připravovat z nich sirupy, ale také vařit jídlo. To pak bude mít navíc svůj příběh, jež si z louky nebo lesa přineseme sebou.

„Místa, kam se dá na zelené býlí a jedlé květy chodit, jsou blíže, než byste si mysleli. Ve větších městech stačí vyjet kousek někam na konečnou hromadné dopravy, jít deset minut vstříc přírodě po cestě a je jisté, že se něco najde. Je jen třeba vyhýbat se blízkosti polí, golfovým hřištím nebo staveništím, kvůli znečištění. Pak už máme u nohou celé přírodní bohatství,“ upozorňuje Jana Vlková, která u nás přišla s projektem Kytky k jídlu.

Jóga v levandulovém poli

Udělejte si výlet k brdským lesům na omamně vonící levandulové pole, kde roste 40 000 levandulí lékařských. Můžete si tu nejen nasbírat tuto léčivku, ale také zacvičit jógu, zatancovat si, vyrobit si vlastní bio levandulovou mořskou sůl nebo ovoněný třtinový cukr. Můžete zde strávit celý den nebo jen odpoledne. Je zde místo na piknik i na kempování. Zkrátka parádně si tu odpočinete v souladu s přírodou. Otevřeno je od května do září. Více na www.levanduloveudoli.cz.