„Právě jsme dokončili šetření u případů dětí, které se střevním onemocněním nakazily na konci svého slovenského pobytu," konstatovala vedoucí epidemiologie územního pracoviště Krajské hygienické stanice ve Žďáře nad Sázavou Renée Mašová s tím, že zdravotní stav dětí naštěstí nevyžadoval hospitalizaci v nemocnici.

Epidemiologové ve žďárském okrese o letošních prázdninách zaznamenali dále i jeden případ onemocnění salmonelózou, importovaného z Chorvatska. Také se jednalo o malé dítě a nebyla nutná nemocniční péče. „Evidujeme rovněž jeden případ salmonelózy, tentokrát u dospělého, kterou se nakazil v Tunisku," uvedla Mašová.

Epidemiologové na Žďársku ročně prošetřují do deseti případů chorob přivezených ze zahraničí.

Nevítaný suvenýr

V minulých letech se lidé při dovolených nakazili například žloutenkou typu A v Indii, v Česku neobvyklým typem salmonelózy na Balkáně, leptospirózou v Turecku, tularémií či úplavicí v Egyptě, pandemickou chřipkou v Řecku a Španělsku, ale také malárií v Pobřeží slonoviny. Letos se žádná „exotická" choroba dosud neobjevila.

Příznaky onemocnění kampylobakteriózou jsou velice podobné jako u salmonelózy. „Onemocnění se přenáší z drůbežího masa, proto je i při oblíbeném letním grilování nutná jeho dostatečná tepelná úprava. Kuře musí být důkladně propečeno tak, aby maso nebylo u kostí krvavé," upozornila Renée Mašová.

I v tomto případě platí opatrnost při manipulaci se stravou. V rámci snížení rizika kontaminace není možné používat stejné kuchyňské náčiní na syrovou a již tepelně zpracovanou potravinu.

Kampylobakteriózou se ale lze nakazit i jinak, například konzumací „syrového" mléka. „Nakazili jsme se celá rodina, včetně tříleté dcery a přátel na Slovensku, když jsme ochutnávali žinčici a ovčí sýr. Nikomu bych takový dovolenkový zážitek nepřála. Je to již několik let a od té doby jsme hodně opatrní. Museli jsme pak být i doma ještě nějakou dobu v karanténě. Nejdéle z nás pak kamarádka, která pracuje v potravinářství," popsala své setkání s nepříjemnou nemocí Kateřina Dostálová z Nového Města na Moravě.

V oblíbených zahraničních destinacích se je však možné nakazit i řadou dalších nemocí. Proti řadě z nich však existuje vakcína.

Očkování

„Člověk, který hodlá vycestovat do zahraničí, by si měl v první řadě zkontrolovat platnost očkování proti tetanu a pak konzultovat aktuální situaci v ambulanci cestovní medicíny, a to minimálně měsíc až šest týdnů před odjezdem," sdělila Mašová.

Že při dodržení dostatečného časového předstihu je možné sestavit vhodný očkovací plán, říká i Miroslav Kříž ze žďárského očkovacího centra cestovní medicíny.

„Nejčastěji očkujeme proti žloutenkám, které si lze přivézt i třeba z Chorvatska nebo Řecka. Vakcína proti typu A+B je výhodnější, avšak lidé většinou přijdou pozdě, takže je už můžeme naočkovat jenom proti typu A," sdělil Miroslav Kříž.

Dodal, že u celkem třídávkové vakcíny pro hepatitidě A+B nastupuje efekt až po druhé dávce, která se aplikuje jeden měsíc po první. V časové tísni před odjezdem na dovolenou si cestovatelé nechají píchnout alespoň první ze dvou injekcí očkování proti žloutence typu A, neboť v tomto případě ochrana nastupuje už po deseti až čtrnácti dnech.

Pozor na jídlo

Nejčastěji se turisté na dovolené nějakou chorobou nakazí při stravování. To, co tamním obyvatelům nevadí, může mít pro nepřivyklého návštěvníka nepříjemné následky. Platí zásada nejíst nic důkladně nepřevařeného, neoloupaného, pít jen balenou vodu a v restauracích se vyhýbat nápojům s ledem.

Nezřídka importovaná žloutenka typu A se přenáší kontaminovaným jídlem či vodou, nebo v důsledku přímého kontaktu. „Lidé by měli po návratu sledovat svůj zdravotní stav, a objeví-li se nějaké problémy, upozornit lékaře na svůj předchozí pobyt v zahraničí," dodala Renée Mašová.

Víte, že?

V minulých letech se lidé ze Žďárska při dovolených nakazili například žloutenkou typu A

v Indii, salmonelózou na Balkáně, leptospirózou v Turecku, tularémií či úplavicí v Egyptě, pandemickou chřipkou v Řecku a Španělsku či malárií na Pobřeží slonoviny.