Můj příběh začíná po mých čtyřicátých narozeninách, kdy jsem pár dnů ležela doma s virózou. Jelikož jsem ale neměla žádné horečky, tak jsem se brzy vrátila zpátky do práce i s kašlem. Postupně jsem ovšem začala mít pocit, že se mi hůř dýchá a chvilkama se mi zdálo, jak kdyby mi někdo seděl na hrudi. Několikrát jsem se nadechla normálně a pak jsem skoro lapala po dechu. Když jsem se chtěla zhluboka nadechnout, nešlo to. Nejvíc mě to bolelo na hrudníku a mezi lopatkami a byla jsem z toho už hodně vyčerpaná.

Když jsem asi po čtyřech dnech skoro nemohla spát, jelikož v leže bolest byla nejhorší, šla jsem k lékaři, protože jsem se bála, že to nějak souvisí s virózou, kterou jsem trošku přechodila, tak abych přece jenom něco nepodcenila. Lékař mi dal nějaké prášky a inhalátor, i když usoudil, že na astma to nevypadá, a zápal plic to také nebude. Ani na rentgenu nic neviděl, takže mě poslal domů, abych odpočívala.

Léky a inhalátor nepomáhaly

O dva dny později jsem k němu ovšem jela znovu, protože léky i inhalátor mi byly k ničemu a lékař mě pro jistotu rovnou odeslal do nemocnice, protože už jsem v podstatě jen lapala po dechu. Odvezl mě tam manžel a při prvotním natočení EKG lékaři nic zvláštního nezjistili, následně však měli podezření na plicní embolii. Ta se při vyšetření CT angiografickém vyšetření plicnice sice nepotvrdila, ale díky tomu zjistili, že mé problémy způsobuje perikardiální výpotek.

Vysvětlili mi, že jde o perikarditidu neboli zánět osrdečníku a budu muset na chirurgický zákrok. V první chvíli jsem ani nevěděla, co to je, tak mi vysvětlili, že osrdečník je tenký vak, který obklopuje srdce a chrání jej před vnějšími vlivy. Mým problémem právě bylo, že kolem srdce se vytvořila nadbytečná tekutina, tedy výpotek, a to ohrožovalo můj život. Podstoupila jsem punkci perikardu, při níž lékaři výpotek odsáli.

Po operaci jsem musela užívat antibiotika, protože perikarditida byla způsobena nějakou infekcí, kterou jsem přechodila. Po propuštění z nemocnice jsem musela být hlavně v klidu a snažila jsem se šetřit, ale nyní po půl roce se cítím naprosto v pořádku a nezdá se mi, že bych měla nějaké následky.


Názor lékaře: (MUDr. Řiháková Barbora, Kardiologická klinika FN Motol)

Akutní perikarditida je zánětlivé onemocnění osrdečníku (perikardu), tedy vazivového obalu srdce. Příčiny onemocnění jsou různé. V naprosté většině případů se jedná o tzv. idiopatickou perikarditidu, kdy se přesná příčina onemocnění nezjistí a z velké části usuzujeme na infekční virovou příčinu, u které zpětně nebylo možné zjistit konkrétního původce. V typickém scénáři se jedná o komplikaci virového respiračního infektu projevující se do 14 dnů až jednoho měsíce od infekce.

Onemocnění je ve většině případů nezávažné a může probíhat i zcela bezpříznakově. Typickým projevem je bolest na hrudi, která bývá ostrá a bodavá, zhoršuje se při kašli, hlubokém dýchání či v poloze v předklonu. Mezi další příznaky patří únava, slabost, dušnost, zvýšená tělesná teplota či horečka.

Základními diagnostickými metodami je fyzikální vyšetření, EKG, a zejména echokardiografie potvrzující zmnožení tekutiny v perikardu, tzv. perikardiální výpotek. U většiny případů doporučujeme pacientům klidový režim a symptomatickou léčbu, která je založena na podávání nesteroidních protizánětlivých léků (ibuprofen), ev. kolchicinu. Ve vzácném případě těžšího průběhu onemocnění s velkým výpotkem, kdy může docházet k rozvoji útlaku srdce (tzv. srdeční tamponáda), je nutné provést odsátí nadbytečné tekutiny.

Informace o akutní perikartitidě

  • Perikarditida je nejčastější onemocnění osrdečníku.
  • Obecně se u tohoto onemocnění vyskytuje 27,7 případů na 100 000 obyvatel za rok.
  • Perikard (osrdečník) chrání srdce a pomáhá udržovat jeho polohu.
  • Zánět osrdečníku může mít suchou nebo vlhkou formu. Suchá forma je méně nebezpečná, může však přejít do vlhké, kde se vytvoří kolem srdce tekutina (výpotek) a to může být život ohrožující stav.
  • Častěji je pozorována u mužů a častěji v dospělosti než u dětí. 
  • Perikarditida může být i následkem autoimunitních chorob jako je revmatoidní artritida nebo systémový lupus erythematodes.

TIPY PRO ZDRAVÉ SRDCE

Jarní sluneční paprsky nás už dva měsíce lákají ven a cyklisté pomalu začínají zaplňovat silnice i cyklostezky. Pokud se potýkáte s nějakým srdečním onemocněním, je pro vás projížďka na kole více než vhodná. Ale začněte pěkně zvolna. Před samotnou jízdou nezapomeňte protáhnout svaly, aby nedošlo k jejich poranění.

Pokud nemůžete při jízdě popadnout dech, zastavte a vydýchejte se nebo kolo na chvíli veďte. Pravidelnou jízdou na kole posilujete nejen svou fyzickou zdatnost a svaly, ale hlavně srdce. Podle lékařů jízda na kole předchází rozvoji ischemické choroby srdeční, příznivě ovlivňuje vysoký krevní tlak nebo cholesterol a samozřejmě obezitu. U starších lidí snižuje pravidelná fyzická aktivita riziko zranění.

Zdravý recept na závěr

Čokoládovo-fazolový koláč

Čokoládovo-fazolový koláčI sladký dezert může být zdravý! Vyzkoušejte tento fazolový koláč a pohostěte jím návštěvu. Jsme si jistí, že nikdo nepozná, jaká je hlavní ingredience této pochoutky. Díky fazolím zůstane moučník krásně vláčný a šťavnatý, a navíc má vyšší obsah vlákniny a bílkovin. Kromě toho je vhodný pro lidi s bezlepkovou dietou, protože nepotřebujete žádnou mouku.

Ingredience:
2 plechovky červených fazolí
6 vejce
6 lžic oleje (slunečnicového)
6 lžic holandského kakaa
cca 5 lžic medu
1 prášek do pečiva
1 lžička perníkového koření

Postup: Vyšlehejte vejce s medem a olejem. Slejte fazole, propláchněte je čistou vodou a následně je rozmixujte. Rozmixované fazole přidejte k rozšlehaným vejcím s medem a olejem a pak zbytek ingrediencí. Milovníci čokolády mohou přidat i kvalitní hořkou čokoládu nalámanou na kousky. Troubu předehřejte na 160 °C a pečte v kulaté dortové formě přibližně 30 minut. Po vychladnutí můžete koláč ozdobit ovocem nebo ořechy.