„Skutečně už se objevují i takové případy,“ potvrdila Deníku Jolana Těšinová z Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva při 1. lékařské fakultě Karlovy univerzity.

ODŠKODNĚNÍ? JEN DESÍTKY TISÍC

Nejde prý sice o žádnou masovou záležitost, žalob na lékárníky jsou podle ní stále jenom jednotky.

Odborníci nechtějí prozrazovat detaily. Nálada mezi pacienty se ale postupně mění. „Začínají si uvědomovat, že i lékárník je odpovědný za jejich zdraví – stejně jako kterýkoliv jiný zdravotník v řetězci. Současně už také vědí, že jakékoliv ohrožení zdraví je zásahem do jejich osobnostních práv, přestože by to bylo jen ohrožení potenciální,“ říká specialistka. Pokud tedy lékárník udělá chybu, neváhají si na něj stěžovat. Nebo dokonce podat žalobu.

Vymoci pak mohou i peníze. „I když odškodnění se v takových případech nevyšplhá do tak závratných výšek, jaké dokážou lidé vysoudit na lékařích či nemocnicích. Většinou se pohybuje jen v řádech desítek tisíc,“ doplnila právnička.

Stížnosti na lékárníky řeší také jejich profesní komora. Podle mluvčí Michaely Bažantové to má na starosti její revizní komise.

„Statistiku, kolik takových stížnosti ročně vyřídí, ale k dispozici nemám,“ reagovala na dotaz Deníku. Expert na lékové chyby Josef Suchopár jen doplnil, že většina stížností se týká obyčejné záměny přípravků a z toho vyplývajícího rizika poškození zdraví. Doposud se přitom pacienti proti lékárníkům příliš neobraceli. Žaloby či stížnosti podávali prakticky jen kvůli chybám nemocnic či konkrétních lékařů.

„Těchto sporů opravdu dlouhodobě přibývá, jen za posledních patnáct let se jejich počet zvedl odhadem o sto procent,“ hodnotí advokát Jan Mach, který ve sporech často zastupuje nemocnice.

POLOPRÁZDNÉ ŠPITÁLY

Také podle něj se zvedá sebevědomí pacientů, ovšem nejen to. Žaloby se podle něj množí i proto, že se zhoršují podmínky v českých nemocnicích. „Zdravotníků je málo a na některých odděleních chybějí kvalifikované síly. Pokud se ale z důvodu nedostatku lékařů stane, že v nemocnici slouží lékař bez atestace a nemá zajištěn odborný dohled atestovaného lékaře, porušuje tím zákon. Jestliže pak dojde k zanedbání péče a poškození zdraví pacienta, nese nemocnice za tuto škodu plnou odpovědnost,“ vysvětluje advokát.

Lidé pak mají velkou šanci u soudu uspět. Dokládají to vysoká odškodnění, která dokázali pacienti či jejich příbuzní na špitálech vymoct. Například brněnský městský soud předloni rozhodl, že tamní fakultní nemocnice musí zaplatit 10,5 milionu korun jako odškodnění rodičům, jejichž syn skončil po operaci mandlí s poškozeným mozkem.