Zatímco v jiných zemích už je pacienti běžně polykají, v tuzemsku stále chybí. Řeč je o nejmodernějších lécích na rakovinu, artritidu nebo vzácné choroby. Češi se k novým přípravkům dostávají jako jedni z posledních – téměř dva roky po ostatních Evropanech. Důvodem jsou příliš zdlouhavá řízení českých úřadů.

Pacienti, kterým mohou léky zachránit život, si o ně proto žádají ve zvláštním režimu. O tom, jestli jim pojišťovna léčbu zaplatí, pak rozhoduje revizní lékař.

Jenomže počet takových žádostí podle pojišťoven neúměrně roste – za posledních sedm let se zvedl o celou polovinu. Jen u Všeobecné zdravotní pojišťovny si loni o mimořádnou úhradu zažádalo kolem 14 tisíc lidí.

„Problematické jsou také ceny mimořádné léčby. Někteří výrobci totiž situace zneužívají a požadují po nás daleko vyšší částky, než k jakým později dospěje při stanovení úhrady Státní ústav pro kontrolu léčiv,“ tvrdí šéf Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek.

close Mimořádná léčba info Zdroj: DENÍK zoom_in

Pojišťovna se proto rozhodla jednat: sepsala vlastní pravidla. O tom, kolik bude která pilulka stát a kolika lidem ji dopřeje, bude od prosince rozhodovat speciální komise. Složená bude ze zástupců VZP a vybraných lékařů. Úkoly budou mít rozdělené následovně: zástupci doktorů stanoví předpokládaný počet léčených pacientů a pojišťovna zhodnotí, jestli je cena za navržených podmínek přijatelná. Rozhodovat ale bude v režimu obchodního tajemství. Alespoň tak se to píše v metodice, kterou vypracoval náměstek VZP David Šmehlík a kterou má Deník k dispozici.

Tímto způsobem prý chce pojišťovna postupovat tak dlouho, dokud vedení resortu neudělá v systému pořádek a neprosadí nový zákon.

Skok o deset let zpět

Jenomže některým odborníkům se její řešení nelíbí. Je podle nich sice chvályhodné, že VZP sepsala alespoň nějaká pravidla, ale ta jsou podle nich naprosto neprůhledná.

„Výsledkem tedy bude, že se možná někteří pacienti dostanou k lékům o něco dříve, současně ale vzniká nestandardní mechanismus založený na obchodním tajemství, bez předem známých kritérií a bez možnosti se proti výsledku odvolat,“ hodnotí postup pojišťovny právník Ondřej Dostál. Osud pacienta tak bude podle něj záviset jen na tom, jestli se spolu tajně dohodnou management pojišťovny, výrobce a odborná společnost.

Podobný model, jaký nyní zavádí VZP, už navíc Česko jednou mělo. A muselo ho zrušit. Ceny pilulek až do roku 2007 určovala takzvaná léková komise, tedy skupina lidí z ministerstva financí. Úhrady zase stanovil resort zdravotnictví. Pravidla přitom nikdo neznal. Vše se „peklo“ za zavřenými dveřmi.

Ústavní soud proto pravomoci ministerstvům odebral. V souladu s evropskou legislativou rozhodl, že se ceny a úhrady léčiv musí určovat v řízeních, která jsou přezkoumatelná. Tento úkol svěřil lékovému ústavu, který začal o úhradách rozhodovat ve správních řízeních. Stanoví je podle nejnižších cen v Evropě. Pokud se pojišťovně či výrobci výsledek nelíbí, mohou se odvolat.