Čeští pacienti jsou rekordmany ve zdravotní turistice. Ke svému lékaři zajdou i dvanáctkrát za rok. Přitom Skandinávcům to stačí jen třikrát a rakouským sousedům sedmkrát. Česko to podle expertů stojí zbytečné miliardy korun navíc. Podle Tomáše Doležala z Institutu pro zdravotní ekonomiku jde až o dvacet miliard ročně.

Na zdraví lidí to přitom vliv nemá: Češi se dožívají o čtyři roky kratšího věku než Skandinávci.

Stačí čtyři sta ročně

Co s tím? Odborníci se domnívají, že by se měla zvýšit spoluúčast pacientů. Stačilo by ji prý navýšit o desetinu, tedy o 400 korun na pacienta ročně, a čerpání péče by se snížilo o 2 procenta. To znamená úsporu 3 miliardy ročně.

Nejméně bolestným řešením by přitom podle nich bylo zavedení komerčního připojištění. Pacienti by se totiž sami rozhodli, jestli si ho chtějí platit, nebo ne. Pokud by na ně přistoupili, měli by dříve přístup k nejmodernější léčbě.

„Model, který zavedli v Izraeli, se mi docela líbí. Mají tam dobrovolné připojištění, díky kterému se do zdravotnictví dostane tolik peněz, kolik odpovídá 2,6 procenta hrubého domácího produktu. To už je zajímavá částka,“ popisuje poradce několika bývalých ministrů zdravotnictví a současně člen právě vznikajícího zdravotnického think--tanku Klub Mederi.

Lidé, kteří si připojištění zaplatí, za to mají přednostní přístup k nejnovějším výdobytkům medicíny: tedy moderním lékům a technologiím. „Současně ale pomohou tyto nové technologie odzkoušet. Ne každý nový lék či výrobek se totiž v praxi nakonec osvědčí,“ pokračuje Vepřek.

Teprve když se ukáže, že lék opravdu funguje, začnou ho prý pojišťovny platit všem. „Běžné populaci se dostává do 5 let od zavedení na trh,“ říká.

Řízená péče

Pojišťovny by prý navíc díky většímu balíku peněz získaly i větší nezávislost. „Mohly by si začít konkurovat i jinak než plavenkami,“ říká Vepřek. Pacient by měl také větší motivaci se o dění ve své pojišťovně zajímat. „Dnes je k tomu většina lidí naprosto pasivní,“ doplnil.

Šéf Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich souhlasí. Na izraelském modelu se mu líbí i to, že pojišťovny mohou vlastnit nemocnice. „Prostřednictvím toho mohou lépe řídit i smluvní politiku,“ uvedl.

Naopak šéf České lékařské komory Milan Kubek namítá, že takzvaná řízená péče, o níž hovoří Ladislav Friedrich, by znamenala omezení dostupnosti péče pro pacienty. „To už tady bylo za exministra Tomáše Julínka. Naše zdravotnictví poskytuje za peníze, které do něj jdou, kvalitní péči. Není důvod ji snižovat,“ řekl.

Ministr Adam Vojtěch (ANO) řekl, že je jakékoliv diskusi otevřený.