Sice podle posledních vyjádření virologů nejspíš zcela nová vakcína nebude třeba, přesto je podle nich velmi důležité zjistit, v jakém časovém horizontu jsou společnosti schopny vyvinout a vyrobit přeformulovanou očkovací látku a poté ještě dokázat, že zabírá. Protože, ať to s s omikronem nakonec dopadne jakkoli, tato nejnovější mutace rozhodně nebude poslední.

„Omikron je pro nás silným budíčkem. I kdyby se ukázalo, že se jednalo o falešný poplach, je opravdu potřeba vědět, zda jsme schopni rychlou změnu provést,“ řekl americké agentuře AP imunolog E. John Wherry z Pensylvánské univerzity v USA.

Stále ale je příliš brzy, abychom s jistotou dokázali říci, jak současné vakcíny proti omikronu obstojí. První informace z tohoto týdne byly smíšené. Předběžné laboratorní testy naznačily, že například dvě dávky Pfizeru sice nezabrání omikronové infekci, ale nejspíš ochrání před závažným onemocněním. A posilovací třetí dávka dokonce může zvýšit imunitu natolik, že zvládne obojí.

Nemocniční oddělení pro pacienty s těžkým průběhem koronaviru - ilustrační foto.
Místo infuze tobolka na covid. Do ČR dorazilo 14 tisíc balení léku molnupiravir

Regulační orgány v USA i v Evropské unii jsou si vědomy, že se informace mohou velmi rychle měnit. Světová zdravotnická organizace WHO kvůli tomu jmenovala nezávislou vědeckou komisi, která má být tím orgánem, který bude rozhodovat o tom, zda je třeba vakcínu přeformulovat – a to nejen kvůli omikronu, ale i dalším mutacím.

Virus rychlejší než věda

Jedno ale úřady neuvedly: Co bude tím faktorem, který spustí dramatickou výrobní změnu? Pokles odolnosti vyvolané vakcínou proti vážné nemoci? Nebo masivní a rychlé rozšíření nové mutace?

„Není to tak triviální, jak by se mohlo zdát,“ uvedl výkonný ředitel BioNTech Ugur Sahin, partner Pfizeru při výrobě vakcíny. „Na trhu se najednou může objevit mnoho receptů a variant řešení od celé řady výrobců. Nemáme dohodnutou strategii. A nezapomínejme, virus je stále rychlejší než věda.“

I kdyby nakonec vakcíny potřebovaly doladit, nabízí se další otázka: Bude stačit jen omikronový booster, nebo bude lepší kombinovaná dávka? A pokud se rozhodneme pro kombinaci, měla by cílit na původní kmen plus omikron, nebo i na dnes dominantní deltu? Všechno to samozřejmě následnou výrobu komplikuje.

Očkování proti koronaviru. Ilustrační foto.
Booster proti covidu: Babiš chce všem skupinám zkrátit lhůtu na přeočkování

Moderní proticovidové vakcíny spouštějí po aplikaci tvorbu protilátek, antigenů, které rozpoznávají a napadají známý spike protein, jenž koronavirus pokrývá. Díky vědeckému a výrobnímu pokroku jsou flexibilní a je poměrně snadné je aktualizovat. Vakcíny od Pfizeru a Moderny lze upravit nejrychleji. „Pfizer očekává, že v březnu bude mít americký Úřad pro potraviny a léčiva FDA od nás připravenou očkovací látku zacílenou na omikron, přičemž počáteční výrobní šarže budou připraveny k distribuci ve stejnou dobu,“ řekl vědecký ředitel společnosti Mikael Dolsten.

Potřebná aktualizace

Moderna předpovídá, že svoji protilátku bude mít připravenu k testování během dvou až tří měsíců. Další výrobci, včetně Johnson & Johnson, již také pracují na svých aktualizacích. Pfizer a Moderna mimo to také připravily – a úspěšné - experimentální látky vůči deltě a další variantě s názvem beta. Sice jich nakonec nebylo třeba, ale jejich příprava firmám poskytla cenné praktické zkušenosti.

Dnes používané vakcíny nabízejí nějakou ochranu proti všem předchozím variantám. I když odolnost proti omikronu po jejich aplikaci není tak vysoká, hlavní americký epidemiolog Anthony Fauci, doufá, že velký protilátkový skok vyvolaný třetími posilovacími dávkami tyto nedostatky současných vakcín vyrovná.

Předběžné laboratorní testy společnosti Pfizer, zveřejněné ve středu, naznačily, že by tomu tak mělo být. Vakcíny totiž také aktivizují tzv. T-lymfocyty, bílé krvinky, které brání vážnému průběhu u nakaženého. Testy ukázaly, což se mimochodem očekávalo, že T-lymfocyty na omikron stále platí.

Dalším efektem vakcín je, že tyto paměťové buňky vytvářejí i nové a poněkud odlišné protilátky, které se tvoří silněji s každou očkovací dávkou.

„Vlastně si tím trénujeme náš imunitní systém - a to nejen vůči stávajícím variantám, ve skutečnosti se připravujeme na řešení širšího repertoáru nových variant,“ vysvětloval pro AP Dolsten.

Očkování proti koronaviru. Ilustrační snímek
Zkrácení intervalu. Po pěti měsících se budou moci přeočkovat i lidé nad 50 let

V odpovědi na otázku, zda vakcínu přeformulovat, hraje roli i to, jak mutant ve skutečnosti agresivní je. A nyní se zdá, že omikron se sice snadno šíří, ale první zprávy jihoafrických vědců naznačují, že by mohl způsobit mírnější infekce než předchozí varianty.

FDA uvedl, že farmaceutické společnosti nebudou potřebovat další rozsáhlé studie pro své vylepšené vakcíny, ale jen malé ověřující, že testovaní lidé, kterým byla podána aktualizovaná vakcína, mají imunitní reakce srovnatelné jako po původních, vysoce účinných očkovacích látkách. Podle imunologa Wherryho budou první tato data s reakcemi na vakcínu proti omikronu k dispozici nejpozději v únoru.

Vakcíny proti chřipce chrání proti třem nebo čtyřem různým kmenům viru najednou. Bude-li potřeba vylepšit proticovidovou vakcínu kvůli omikronu, úřady se budou muset rozhodnout, zda schválí jen samostatný omikronový booster, nebo či ho přidají k původní vakcíně. Dokonce mohou následovat model chřipky a zkusit jinou a širší kombinaci.

Existují totiž určité náznaky, že by kombinovaná dávka měla fungovat lépe. V malé studii Moderny způsobil takzvaný bivalentní booster obsahující původní vakcínu a beta-specifickou dávku dohromady větší protilátkový skok, než pouze originální Moderna booster či samotná experimentální beta-specifická dávka. Vědci podle AP navíc již pracují i na vakcínách nové generace, které se zaměří jen na ty části viru, které jsou méně náchylné k mutacím.