Byl jsem vytrvalostní běžec, který pravidelně trénoval a neexistovalo, že bych jedl nezdravě. Ve formě jsem byl opravdu dlouho. Pravidelně jsem chodil na vyšetření, které vždy proběhlo s normálními nálezy. Jednoduše řečeno – byl jsem zdravý a fit. Ale to se mělo brzy změnit.

Chystal jsem se na jeden důležitý závod. Jednalo se o maratónský běh a bylo pro mě naprosto zásadní, abych dopadl co nejlépe. Měl jsem daný čas, pod který jsem chtěl doběhnout a nic jiného mě nezajímalo. A zvládnul jsem to. Dokonce o dvě minuty lépe, než jsem plánoval. Ale už ve chvíli, kdy mi ostatní gratulovali, jsem najednou nemohl popadnout dech. Kamarád, který doběhl chvíli po mně, mě přesvědčil, že to v našem věku už není sranda a neměl bych problémy s dušností podceňovat, proto mě odvezl do nemocnice.

Za jaké problémy může srdce? Podívejte se do galerie

Problémy s dechem

POČTY
- Pokud se nemoc neléčí, umírá během prvních 24 hodin po vzniku až 75 % pacientů.
- Mitrální regurgitace je druhou nejčastější operovanou chlopenní vadou po aortální stenóze.
- Nad 75 let přibývá vad srdečních chlopní. Trpí jimi až 12 % populace.

Tam se po všech vyšetřeních potvrdilo podezření na akutně vzniknou mitrální regurgitaci, což znamená nedomykavost mitrální chlopně. Asi třikrát mi musel lékař název nemoci zopakovat. Konkrétně to znamenalo, že při srdečním stahu je část krve z levé komory vypuzena správně do aorty, ale druhá část se před nedomykavou chlopeň vrací zpět do levé síně. Kvůli tomu je levá síň stále přeplněna, zvětšuje a tlačí na plíce, což způsobuje problém s dechem.

Po echokardiografii mi lékaři v nemocnici sdělili, že je potřeba provést chirurgickou revizi mitrální chlopně. Naštěstí se jim podařilo zachovat chlopeň a udělali její plastiku. Po čtrnácti dnech mě pak pustili z nemocnice do domácího léčení, ale vytrvalostní běhy mi byly zakázány. Zatím si netroufám odhadnout, jestli se ještě někdy na trať postavím.

NÁZOR LÉKAŘE prof. MUDr. Josef Kautzner, CSc. (přednosta Kliniky kardiologie IKEM)

Na většinu významných chlopenních vad lze vyslovit podezření z fyzikálního vyšetření, především z poslechu srdce fonendoskopem. Jak zúžení, tak nedomykavost chlopní totiž způsobují šelesty. Hlavním diagnostickým nástrojem je v současnosti echokardiografie. Ta dovoluje přímé znázornění jednotlivých chlopní a jejich pohyblivosti.

Kromě toho umožňuje změřit rychlost proudění přes chlopeň a spočítat plochu chlopenního ústí. U nedomykavosti lze znázornit rozsah zpětného toku krve a jeho významnost. V nejasných případech lze ověřit významnost chlopenních vad srdeční katetrizací, kdy se zavedou do srdce tenké trubičky – katetry, které dovolují měření krevního tlaku před a za postiženou chlopní. Pomocí katetrů je možné provést i nástřik kontrastní látky do srdce, a tak znázornit stupeň nedomykavosti. U pokročilých a závažných chlopenních vad se provádí i srdeční katetrizace, která umožňuje přímo zobrazit srdeční cévy a posoudit významnost insuficience mitrální chlopně. V případech, kdy anatomie chlopně dovoluje její opravení, se provádí plastika chlopně.

Příkladem je mitrální nebo trikuspidální nedomykavost, kdy lze nadbytečnou část chlopně vytnout a upravit délku šlašinek tak, aby se chlopeň stala domykavou.

Informace o nemoci

*Zdravá mitrální chlopeň (chlopeň mezi levou síní a levou komorou) umožňuje volný průtok krve z levé síně do levé komory. Při srdečním stavu se zdravá chlopeň uzavře a tím je krev z levé srdeční komory vypuzena do aorty a dále do velkého oběhu.

*Mitrální regurgitace označuje nedomykavost dvojcípé chlopně. Ta bývá buď důsledkem onemocnění cípů chlopně nebo vzniká druhotně při roztažení levé komory při srdečním selhání.

*Může být akutní nebo chronická. K akutní nedomykavosti vede nejčastěji zánět chlopně (endokarditida) nebo infarkt myokardu, její příčinou může být i velká fyzická zátěž.

*Vady srdečních chlopní se neobjevují tak často jako ischemická choroba srdeční či arytmie. Nicméně s věkem člověka přibývá jejich výskyt.

*Příznaky mitrální regurgitace se nejčastěji objevují postupně, pozvolna a souvisí s objemovým přetěžováním levé komory srdeční.

*Onemocnění může probíhat řadu let zcela bez příznaků.

*Mezi nejčastější příznaky patří dušnost, zejména při námaze, únava, kašel, rychlý nebo nepravidelný puls, pocit bušení srdce a otoky kotníků.

Recept pro zdraví


Kaštanová polévka

Ilustrační foto

Na podzim je ideální hustá polévka, která zahřeje a potěší.

Ingredience:

  • 300 g jedlých kaštanů
  • 2 cibule
  • 100 g bílých fazolí v plechovce
  • 5 lžic másla
  • čtvrtka kapusty
  • 200 ml 12% smetany
  • sůl, pepř
  • 3 stroužky česneku
  • nové koření
  • lžíce hladké mouky

Postup:

V hrnci rozpusťte máslo s olejem a osmahněte na nich nakrájenou cibuli. Jakmile chytá zlatou barvu, zalijte ji přibližně 2,5 litry vody, přidejte kaštany a fazole z plechovky, směs osolte a vařte asi dvacet minut.

Během té doby si spařte nakrájenou kapustu a poté propláchněte pod studenou vodou. Díky tomu zůstane hezky zelená.
Uvařenou směs rozmixujte a dejte znovu vařit. Nalijte do ní smetanu smíchanou s moukou a novým kořením a vařte dalších dvacet minut, dokud nebude polévka hustá.

Na závěr do polévky přidejte spařenou kapustu.

TIPY PRO ZDRAVÉ SRDCE

Ve zdravém těle, zdravý duch. Než nastoupí mrazy a zachumláte se do zimních kabátů, je potřeba ještě udělat něco pro vaši fyzičku. Zvládnete vyjít schody, aniž byste se zadýchali? Pokud ne, je potřeba začít trénovat. Ideální je jednoduché kardio cvičení, stačí obyčejná chůze, chůze do schodů, plavání, plavání nebo tanec. Tento pohyb je pro vás důležitý, protože pomáhá zmírnit únavu a dušnost, pokud jej budete pravidelně opakovat. Navíc díky tomu zvýší vaši nezávislost tím, že budete mít větší výdrž v každodenních činnostech jako je chůze, úklid domácnosti nebo Víte, co se počítá mezi posilování? Nošení těžkých tašek s nákupem! Takže popadněte tašku, pěšky dojděte do obchodu a udělejte si zásoby na celý týden. Týdenní cvičební plán budete mít splněný.