Během jednoho srpnového večera před třemi roky si Pavel užíval večeři v mexické restauraci se svou manželkou a jejich dvěma dospělými syny. Během jídla ale zažil zvláštní pocit. „Vzpomínám si, že jsem si myslel, že ta salsa je pěkně ostrá,“ vypráví. Netrvalo dlouho a bylo zřejmé, že zvláštní pocit pramení úplně z jiného důvodu než z pálivého jídla. Z úst se rychle šířil do krku a během několika minut bolest zesílila a posupovala po celé hrudi a zádech. „Bylo mi jasné, že mám problém,“ říká Pavel. „Napadlo mě, že je to krevní sraženina. Ale nikdy předtím jsem neměl jediný problém se srdcem!“

Jeho manželka ho okamžitě odvezla na pohotovost do nedaleké nemocnice, kde postoupil řadu testů. CT vyšetření prokázalo, že Pavlova aorta, hlavní srdeční tepna, která dodává tělu krev, se roztrhla. Tento často fatální stav je znám jako disekce aorty. Pavel musel okamžitě na operaci. „Dostal jsem se na operační sál, kde už bylo snad deset lidí. Tehdy mi došlo, jak vážné to je.“

Disekce aorty je vzácná, ale není neobvyklá u určité populace se specifickými rizikovými faktory. Typicky se vyskytuje u mužů ve věku 60-80 let, kteří mají v anamnéze srdeční problémy nebo vysoký krevní tlak. „Byl jsem neobvyklý případ, protože jsem neměl žádný z těchto typických rizikových faktorů. Navíc mě postihla disekce typu A, která je nejnebezpečnější a nejsmrtelnější formou. Na rozdíl od disekce typu B, která začíná v horní části aorty a často může být léčena léky, je disekce typu A umístěna ve vzestupné aortě, tedy tam, kudy prochází veškerá krev opouštějící srdce,“ vysvětluje dnes 68letý Pavel.

Při operaci mu byla nahrazena poškozená část aorty cévní protézou. „Lékař mi po operaci řekl, že jsem měl štěstí, že žiju. Zvládl jsem to a nemám žádné problémy,“ raduje se Pavel. Trvalo asi 12 týdnů, než se Pavel naplno uzdravil. „Teď už se cítím normálně. A ani nemám žádná omezení,“ dodává. Kromě toho, že už si užívá důchod, tráví čas tím, co má nejraději — tedy jízdou na koni a cestováním se svou ženou.

Jak se nemoc léčí?

Neprodlené chirurgické řešení je jedinou možností, jak zvrátit velmi špatnou prognózu pacientů s akutní disekcí aorty. Tento několikahodinový výkon patří k nenáročnějším kardiochirurgickým operacím. Vyžaduje zcela individuální přístup a může zahrnovat náhradu různě dlouhého úseku aorty, aortální chlopně i rekonstrukci koronárních tepen či větví aortálního oblouku. U akutní disekce aorty nejčastěji dominuje náhle vzniklá krutá bolest na hrudi s propagací do krku či do zad. Dále mohou být přítomny příznaky dané postižením větví aorty, např. z poruchy prokrvení končetin nebo neurologické příznaky při postižení krkavic (cévní mozková příhoda). Může dojít i k rozvoji srdečního selhání či šokového stavu nebo k náhlému úmrtí při ruptuře aorty. (Zdroj: Nemocnice Na Homolce)

Počty

*Nejčastěji se vyskytuje ve věku 60-80 let.
*Nemocí trpí 2x až 5x častěji muži než ženy.
*Ročně se odhaduje výskyt disekce aorty na 10 až 20 případů na jeden milion obyvatel.
*U disekce typu A asi polovina postižených umírá do 24 hodin.
*U žen mladších 40 let bývá vznik aortálních disekcí až z poloviny spojován s těhotenstvím.

Informace o disekci aorty

* Při disekci aorty je porušena celistvost vnitřní vrstvy srdečnice a vzniká trhlina, kterou protéká krev, jež odděluje (disekuje) střední a vnitřní vrstvu cévní stěny. Pokud zevní stěna nového, falešného kanálu praská, krev se dostává do okolí. 
* Následkem toho vzniká masivní vnitřní krvácení, a to může skončit smrtí.
* Její příznaky nejsou specifické a patří k nim náhlá bolest na hrudi nebo mezi lopatkami, často popisovaná jako trhavá. Bolest se šíří od krku k břichu a bedrům.
* Mohou se vyskytnout náhlé potíže s řečí, ztráta zraku či neschopnost pohybu, podobně jako u cévní mozkové příhody.
* Aortální disekce s větší pravděpodobností postihne jedince, kteří mají vysoký krevní tlak, aterosklerózu, výduť aorty nebo defekt aortální chlopně.
* Disekce aorty je také častější u lidí s určitými genetickými onemocněními — například Marfanův syndrom, Turnerův syndrom nebo celková zánětlivá onemocnění.

Recept pro zdraví

Šípková marmeláda

Šípek je nejdostupnějším zdrojem vitaminu C nebo A a dalších minerálů a na podzim je ho všude dost. Vyrobte si marmeládu do zásoby, ať vás ani v zimě nepřekvapí žádné nachlazení.

Ingredience

  • 1 kg šípků
  • 1 kg krupicového cukru
  • ½ lžičky mletého hřebíčku

Postup

Očištěné a přepůlené šípky, ze kterých vydlabete pecičky a zbavíte je stopek, dejte do hrnce a zalijte vodou tak, aby byly všechny úplně ponořené. Přiveďte k varu a vařte čtvrt až půl hodiny, dokud nebudou měkčí. S dobou varu to ale nepřehánějte, protože poté šípky ztrácejí své cenné látky.
Změklé ovoce nahrubo (nesmí z toho být úplná kaše, spíše rozsekané ovoce) rozmixujte s vodou anebo i s vodou je umelete v mlýnku na maso. Vzniklou hmotu co nejpečlivěji propasírujte. Pak ji zalijte trochou vody a znovu vařte.
Získanou hmotu zvažte a na každé kilo dejte jeden kilogram cukru. Znovu směs povařte a nechte cukr rozpustit. Poté přidejte hřebíček a vařte asi 15 minut do požadované konzistence. Ochutnejte, jestli je dostatečně sladká. Plňte do sterilně čistých sklenic, zavíčkujte a dnem vzhůru nechte vychladnout.

Tipy pro zdravé srdce

Většina lidí nevítá podzim s velkým nadšením. Slunečné počasí střídá zatažená obloha a sychravo s teplotami blížícími se k nule. Přesto se zkuste přemoci a vyrazte do přírody. Během podzimu se stává, že lidé mají problémy se srdcem, protože na ně působí proměnlivé počasí. Tím spíš se zatoulejte do krajiny a užívejte si, jak krásně barevná umí příroda být, a díky pravidelným procházkám posílíte imunitu na nadcházející zimu. Pohyb je v tuto chvíli důležitý i proto, aby si tělo nezačalo dělat tukové zásoby na zimu. Až se vrátíte z procházky, zahřejte se čajem z čerstvého zázvoru. Z koření se ještě doporučují pro toto období skořice, kardamom, fenykl či hřebíček. Klidně si dopřejte i sklenku červeného vína. Omezit nebo vyloučit byste měli kofeinové nápoje.