Onemocněl jsem ve 14 letech. Asi dva týdny předtím jsem byl se školou na lyžařském kurzu v Alpách a hned po návratu jsem jel ještě do Krkonoš s mými rodiči, abych jim předvedl, co jsem se v Itálii naučil. Dva týdny jsem se tedy poměrně intenzivně hýbal, na což jsem nebyl příliš zvyklý.

Když jsem se vrátil do školy, asi po třech dnech mi začalo být špatně, bolelo mě celé tělo a byl jsem čím dál unavenější. Nechtěl jsem ve škole tolik zameškat, když už jsem tam dva týdny nebyl, takže jsem se nemoc snažil přecházet a myslel jsem, že to je nějaká viróza. Až při horečce mě rodiče nechali doma, abych to vyležel.

Druhý den ráno, jakmile jsem se probudil, mě bodlo na hrudi, byl to zvláštní pocit, bolest jsem cítil několik desítek minut, ale pak to odeznělo, a tak jsem na to zapomněl. Jenže stejná bolest mě probudila i v noci. Další den mě bolela záda mezi lopatkami, bolest vystřelovala i do krční páteře a během několika hodin mě už trvale bolelo na hrudi. Až tehdy jsem to řekl rodičům, kteří zavolali lékaři. Ten je uklidnil, aby mi dali něco na bolest, že tělo bojuje s nemocí.

Zůstával jsem dál v posteli a čím dál víc jsem cítil, jak mi urputně buší srdce. Pátý den mi bylo tak zle, že jsem nedokázal ani vstát a rodiče, kteří už měli strach, mě odvezli do nemocnice. Tam mi vzali krev a natočili EKG a pak mě rychle převáželi na JIP se srdečním selháním. Lékaři rodičům později řekli, že jsem měl velké štěstí, bylo to na poslední chvíli a až třetina pacientů se srdečním selháním zemře. U mě byla příčinou selhání myokarditida, zánět myokardu neboli srdeční svaloviny. V nemocnici jsem zůstal asi dva týdny, dostával jsem antibiotika a ACE inhibitory a musel jsem být v naprostém klidu.

Po propuštění domů jsem měl zakázaný veškerý sport, minimálně šest měsíců jsem se musel hodně šetřit a vyhýbat fyzické námaze a zároveň jsem musel chodit na pravidelné kontroly. Je to už sedm let a od té doby se cítím v pořádku, tak snad to tak zůstane.

Názor lékaře: MUDr. František Chromčák, primář dětského oddělení Nemocnice Český Krumlov

Myokarditida je zánětlivé onemocnění srdečního svalu, při kterém dochází k poškození buněk srdeční svaloviny. Průběh může být lehký, ale některé případy končí srdečním selháním či rovnou nečekaným náhlým úmrtím, takzvaně z plného zdraví, kdy se diagnóza objasní až po histologickém vyšetření srdce. Výskyt u dětí je častější než u dospělých. Nejčastější příčinou myokarditidy jsou virové infekce. Podobně to zřejmě bylo i u Dominika. Záludnost onemocnění tkví v obtížné diagnostice, protože z počátku často probíhá pod obrazem banální virózy s nespecifickými příznaky. Celosvětově se udává výskyt přibližně kolem 160 tisíc případů ročně. Přibližně polovina pacientů se uzdraví zcela či s minimálními následky. Jedna čtvrtina pacientů umírá, ostatní si odnášejí problémy s chronickým srdečním selháním, které může být i důvodem k transplantaci srdce. Dominik evidentně patří mezi ty šťastné pacienty.

O myokarditidě

Počty pacientů s myokarditidou

Jedná se o zánětlivé onemocnění svaloviny srdeční (myokardu), které nejčastěji způsobují viry. Dávejte si proto pozor na přecházení virových onemocnění. Tělo v tu chvíli potřebuje hlavně odpočinek, aby se s viry mohlo vypořádat co nejlépe.

Lékaři tuto nemoc velmi těžko diagnostikují, protože se může projevovat rozmanitými příznaky. Zpočátku se může jednat o chřipku či záněty dýchacích cest. Poté se přidávají únava, celková slabost, horečky, bolesti svalů a kloubů. Pokud se k těmto příznakům přidá bolest na hrudi, ať už bodavá, či svíravá, nebo bušení srdce, je nutné okamžitě vyhledat lékaře.

Pokud je srdce oslabeno natolik, že je porušena jeho přečerpávací funkce, trápí nemocného dušnost a otoky končetin. K těmto obtížím může dojít i několik dnů až týdnů po nemoci, když už se člověk cítí zdráv.

Recept pro zdraví: Švestková omáčka s vepřovou panenkou

Ingredience: 800 g vepřové panenky, 200 g švestkových povidel, 300 ml červeného vína, 30 g perníku na strouhání, trochu cukru, trochu vinného octa, sůl, pepř, 50 g másla, slunečnicový olej, 50 ml vývaru

Postup: Vepřovou panenku omyjte a nakrájejte na silnější plátky. Následně ji osolte, opepřete a nechte chvilku odležet. Na pánvi rozpalte pár kapek slunečnicového oleje a medailonky na něm zprudka, krátce z obou stran opečte, aby se zatáhly. Posléze přidejte na pánev trochu másla. Přendejte panenku na pekáček do předehřáté trouby na cca 140 °C, postačí péct 10 minut.

Mezitím z pánve, na které jsme opékali maso, slijte přebytečný tuk a vlijte do ní červené víno, které vám chutná. Svařte ho zhruba na 2/3 objemu a přidejte povidla. Opatrně rozmíchejte, osolte a opepřete dle chuti. Následně přiveďte k varu a nastrouhejte perník. Nechte pomalu pár minut rozvařit a probublávat. Ochutnejte a můžete vše doladit vinným octem a cukrem. Omáčka by měla být příjemně sladkokyselá.
Poté už jen zjemněte omáčku a současně zahustěte kouskem studeného másla. Přilijte trochu vývaru (nejlepší je hovězí). Podávejte s opečeným nebo šťouchaným bramborem.

Tipy pro zdravé srdce
Víte, jak poskytnout první pomoc při srdečním selhání? Pokud někdo upadne do bezvědomí, nejprve zjistěte, jestli dotyčný dýchá. Když ne, snažte se rychle zprůchodnit dýchací cesty záklonem hlavy se zvednutím brady, prohlédnout ústa a odstranit případná cizí tělesa jako například zubní náhrady.

Ihned volejte 155. Položte dotyčného na tvrdou položku a začněte s nepřímou masáží srdce. Spojenýma rukama rytmicky stlačujte střed hrudníku rychlostí 100-120 pohybů za minutu. Jsou to asi 2 stlačení za sekundu. Hloubka stlačení by měla být 5-6 cm. Pokračujte v resuscitaci, dokud nepřijedou záchranáři nebo do obnovení srdeční akce. Díky masáži srdce se zvyšuje šance, že dotyčný přežije.