Byl jsem opravdu aktivní, chodil na ryby, patřil jsem k myslivcům, takže jsem často chodil na hony. První věc, kterou jsem zaznamenal a kvůli které jsem si začal říkat, že možná není vše v pořádku, byla bolest svalů na nohou, když jsem šel po ulici. Musel jsem se zastavit a odpočívat každých pár desítek metrů. To se postupně horšilo, pak už to bylo kolikrát i po pár krocích. Nevěděl jsem, co se děje.

Jednoho dne, kdy jsem šel na ryby, jsem musel dolů k řece sejít hodně schodů. Když jsem se po těch schodech vracel zpět, vyšel jsem pět schodů – a konec. Nohy přestaly fungovat. Musel jsem si odpočinout, a až pak jsem udělal další kroky. Nejspíš už svaly v té chvíli neměly dostatek krve, ale to jsem v té době ještě netušil.
POČTY
*Nemocí je postiženo 13 % populace ve věku mezi 55 a 75 lety
*Nemocných bez příznaků je ale mnohem více
*Výskyt ischemické choroby dolních končetin se zvyšuje s věkem
Nejsem typ člověka, který jenom fňuká nebo hned s každým škrábnutím běží k lékaři, ale tohle mě docela trápilo. Bál jsem se, že se děje něco špatného, a proto jsem šel na vyšetření. Dostal jsem se na intravaskulární ultrazvuk obou nohou, díky čemuž mohl lékař prozkoumat tepny. Nebylo to nijak bolestivé, ale ultrazvuk bohužel prokázal, že jsou tepny ucpané a levá noha je na tom hůře než pravá. Lékař mi řekl, že bude potřeba cévy vyčistit chirurgickým způsobem, tedy endarterektomií, při níž se zprůchodní tepny postižené aterosklerózou. Ta způsobila kornatění tepen.

Byl jsem z toho nervózní, ale lékař mě ujistil, že to bude bezpečné a pomůže mi to. Měl pravdu. Od té chvíle moje nohy každým dnem sílily. Pokud by měl někdo podobné příznaky, rozhodně bych mu řekl, ať neodkládá návštěvu lékaře. Pořád jsem si myslel, že se to zlepší, ale jen se to zhoršovalo. Lékař říkal, že poté následuje fáze, kdy nohy bolí i v klidu, hlavně v noci, a může to skončit ztrátou končetiny. Teď už se ale cítím mnohem lépe, tak snad to vydrží.
Jak se nemoc léčí?
Cílem je zlepšení průtoku tepnami a zachování končetiny. Léčba je zaměřena na odstranění nebo alespoň zmírnění rizikových faktorů a zlepšení prokrvení končetiny. V závislosti na stupni postižení je terapie konzervativní nebo intervenční. Konzervativní léčba zahrnuje intervalový trénink, medikamentozní léčbu, vasodilatační infuze.
Typ intervenční revaskularizační terapie závisí na typu a rozsahu postižení tepen. Jsou používány intervenční radiologické metody, jako je balonková angioplastika prostá nebo se stentem či s použitím rotablátoru. Chirurgické revaskularizace zahrnují rekonstrukce tepen, endarterektomie či by-passy.
Při selhání terapie dochází bohužel ke ztrátě končetiny. Navzdory současné péči podstoupí u nás ročně netraumatickou amputaci asi 3000 nemocných. U diabetiků je riziko 10–20x vyšší než u nediabetiků.
(Zdroj: Nemocnice Na Homolce)
Informace o nemoci
*Ischemická choroba dolních končetin (ICHDK) je společné označení pro zhoršené prokrvení tkání dolních končetin.
*Nejčastější příčinou nemoci je ateroskleróza (kornatění tepen). Je zodpovědná přibližně za 90 % případů chronické ICHDK.
*Při nemoci se mění cévní stěny a tvoří se tukové pláty na vnitřních stěnách tepen. Jejich zvětšováním se postupně uzavírá tepna a zmenšuje průtok okysličené krve. Vnitřní povrch tepny přestává být hladký a ztrácí svou nesmáčivost, což vede k usazování krevních destiček a možnosti tvorby krevních sraženin, které mohou tepnu náhle uzavřít.
*Mezi rizikové faktory patří kouření, cukrovka, vysoká hladina tuků a cholesterolu v krevním řečišti a vysoký krevní tlak.

*Problémy s tepnami nohou se zpočátku projevují pouze pocitem chladných nohou, poté se přidá občasné kulhání. Při chůzi se dostaví svalová až křečovitá bolest v lýtku, občas i ve stehně. Když se člověk zastaví, bolest zmizí.
*Okysličená krev se nedokáže dostat k pracujícím svalům a nestačí krýt jejich zvýšenou potřebu kyslíku, a proto svaly bolí. Jakmile přestane sval pracovat, zmenší se jeho metabolismus a bolest ustoupí. Je to podobné jako bolest na hrudi při ischemické chorobě srdce (angina pectoris). V další fázi bolí nohy i v klidu.
*V poslední fázi je stav prokrvení postižené končetiny už kritický, objevují se svalové záškuby a křeče. Nemocný je ohrožen odumřením tkání. V této fázi může dojít až k amputaci.

Recept pro zdraví
Kuřecí filety s hráškem a brokolicí
Ingredience:
- 600 g kuřecích vnitřních filetů
- šťáva z 2 limetek
- 2 lžíce tekutého medu
- 3 lžíce oleje
- 500 g brokolice
- 250 g fenyklu
- 300 g mraženého hrášku
- sůl
- pepř
- kari
Postup:
Kuře omyjte, osušte a nakrájejte na nudličky. Smíchejte šťávu z jedné limetky, med a olej. Nakrájené nudličky v této směsi 30 minut marinujte.
Očistěte zeleninu a brokolici rozlámejte na růžičky. Fenykl nakrájejte na úzké nudličky. Do napařovacího sítka dejte brokolici, fenykl a hrášek. Vložte do vhodného hrnce nad mírně vroucí osolenou vodu a zakryté vařte 3–5 minut do poloměkka.
Během toho opékejte filety na pánvi 4–5 minut a pravidelně obracete. Filety osolte, opepřete a dochuťte mletým kari. Zeleninu vyjměte z hrnce, osolte ji a případně pokapejte limetkovou šťávou. Zeleninu naservírujte na talíř, pokapejte šťávou a přidejte osmahnuté filety.

Vitamin D může chránit cévy
Pacienti trpící cukrovkou mají často problém s ucpáváním tepen, což může vést k vážným srdečním onemocněním včetně ischemické choroby dolních končetin. Podle vědců by s tímto problémem mohl pomoct vitamin D. Pacienti s cukrovkou a nízkou hladinou vitaminu D mají vyšší sklon k uzavírání tepen než diabetici, kteří mají tohoto vitaminu v organismu dostatek. Vitamin D hraje velmi důležitou roli v přilnavosti bílých krvinek k cévní stěně, tedy rozvoji aterosklerózy neboli kornatění tepen. Při dostatečném množství tohoto vitaminu se na membráně bílých krvinek vyskytuje menší množství molekul, díky kterým nepřilnou buňky k cévám tak lehce. „Déčko“ by tak mohlo být využíváno v prevenci rozvoje kornatění tepen a snížit výskyt kardiovaskulárních onemocnění u diabetiků. Hlavním zdrojem vitaminu D jsou sluneční paprsky, a tak využijte občasné slunce i na podzim a načerpejte dostatek vitaminu na zimu. Najdete ho i v sardinkách, lososu nebo vejcích.