Zelenina může být i nebezpečná:

| Video: Youtube

„Zelenina přináší do výživy člověka důležité vitaminy, především vitamin C a provitamin A – β-karoten. Jejich nejbohatším zdrojem jsou špenát, karotka, rajče a paprika. Vitaminy skupiny B se nejvíce nachází ve špenátu a listovém salátu, kde je i vysoká koncentrace vitaminu E. Zelenina je také významným zdrojem vlákniny – pektinu a celulózy a minerálních látek, především hořčíku a draslíku,“ připomíná význam zeleniny v našem jídelníčku web Společnosti pro výživu.

Přesto i oblíbená zelenina, jako jsou rajčata, cukety, lilky nebo brambory, může být toxická. Kdy může zelenina způsobit otravu, poruchy trávení nebo zadýchávání a na co bychom si měli dát pozor?

Rostlinné toxiny

Rostlinné toxiny jsou v bramborách, rajčatech i lilcích. V bramborách je solanin, v rajčatech tomatin a lilek obsahuje solamarin. Chrání je před škůdci a patogeny.

„Nezralé plody, listy, stonky a květy obsahují vysoké množství těchto látek. Běžné odrůdy jsou vyšlechtěny tak, aby se toxiny omezily převážně na nepoživatelné části. Například obsah pálivého alkaloidu kapsaicin byl v plodech některých kultivarů papriky výrazně snížen, proto si můžeme vychutnat i sladkou papriku, uvádí web společnosti dTest.

Vážná otrava způsobená toxiny z lilkovitých rostlin je velmi vzácná a mírnější projevy obvykle nebývají přičítány otravě. „Typickými příznaky jsou například bolest v krku a poruchy trávení. Požití jednoho miligramu glykoalkaloidů na kilogram tělesné hmotnosti může vést k ospalosti, neklidu nebo zadýchání,“ upřesňuje dTest.

Cukety, okurky a patizony

Cuketa je velmi oblíbená, protože v kuchyni má bezpočet možností jak ji využít. Vybírejte si ale mladé cukety. Velké vyzrálé cukety totiž mohou obsahovat větší množství nebezpečných toxických steroidů - cucurbitacinů. Poznáte je podlé hořké chuti. Hořkou cukety proto v žádném případě nejezte! To samé platí i pro další tykvovitou zeleninu jako jsou okurky a patizony. Pokud necháte okurku přerůst, zvýší se její podíl toxických cucurbitacinů a tím pádem bude hořká a nebezpečná.

Recepty z cuket

Žena ze Zlína, která před časem snědla hořkou cuketu, skončila na jednotce intenzivní péče. Začalo to nevinně. Paní Stanislava dostala cuketu ze zahrádky a připravila si ji spolu s rajčaty a sýrem k zapečení. Večeři naštěstí jedla sama a zpočátku necítila nic divného. I když se jí pak chuť začala zdát podivně nahořklá, večeři dojedla celou. Po třech hodinách jí začaly bolesti břicha následované obrovskými křečemi a průjmem a do nemocnice se dostala těžce dehydratovaná a se silnými bolestmi břicha.

„Její stav byl opravdu dramatický. Začali jsme podávat infuze, provedlo se CT břicha, kde byl popsán obraz těžkého otoku sliznice žaludku, tlustého střeva a výrazné změny na játrech. Výrazné poškození jater bylo patrné i z krevních testů. Pacientka pak byla ze zvracení a průjmů tak vyčerpaná, až na chvíli ztratila vědomí,“ popsal pro Deník Ilja Ryšavý, vedoucí lékař Interní JIP Krajské nemocnice T. Bati. Po šesti dnech hospitalizace mohla být propuštěna domů.

„V internetové databázi jsme našli několik popisů podobných případů otrav, které vznikly po požití tykvovité zeleniny s obsahem cucurbitacinu, což nám potvrdili odborníci z toxikologického informačního střediska ve Všeobecné fakultní nemocnici Praha. Nikdy se ale nejednalo o takhle závažnou otravu,“ uvedl lékař Ilja Ryšavý.

Brambory

Největší riziko hrozí u brambor. Alkaloidy solanin a chaconin jsou obsaženy zejména ve slupce a vrstvě těsně pod ní. Nebezpečná může být konzumace neloupaných nebo příliš tence oškrabaných brambor. Problematické je rovněž nevykrajování klíčků nebo zelených částí.

Pokud máte doma nazelenalé brambory se vzrostlými klíčky, vyhoďte je. Obsahují tak velké množství solaninu – gykoalkaloidu, že odolá tepelné úpravě a může vám způsobit nepříjemné zažívací potíže. Důležité je proto brambory skladovat na tmavém, chladném a suchém místě a nejíst zelené nebo klíčící části. Pokud brambory po uvaření chutnají hořce nebo způsobují pálení, nekonzumujte je.

Luštěniny

V luštěninách je v průměru dvacet až pětadvacet procent bílkovin důležitých zejména pro tvorbu svalstva. V případě fazolí je ale třeba, aby byly dostatečně uvařené. Syrové nebo nedovařené obsahují toxin lektin, vyvolávající průjem, silnou bolest žaludku nebo zvracení. „Lektiny zmizí, když jsou sušené fazole namočené ve vodě po dobu nejméně 12 hodin a poté se prudce povaří alespoň 10 minut ve vodě. Konzervované fazole již prošly tímto procesem, a proto je lze použít bez další úpravy,“ uvedl web Food Safety Standard, zabývající se bezpečností potravin.

close Mezi potraviny, které mohou snížit. hladinu cholesterolu v krvi, patří také fazole. info Zdroj: Deník/Attila Racek zoom_in Mezi potraviny, které mohou snížit hladinu cholesterolu v krvi, patří také fazole. Syrové nebo nedovařené ale obsahují toxin lektin, vyvolávající průjem a zvracení.

Mnoho lidí trápí také nadýmavé účinky luštěnin. Nadýmání lze omezit důkladným namáčením luštěnin před samotným vařením. „Když třeba na Nový rok chystám čočku, namočím ji už na Silvestra. Tím lze odstranit asi dvacet až třicet procent nestravitelných sacharidů, které nadýmání způsobují. Dobré je i před vařením vylít namáčecí vodu a použít novou,“ poradila v rozhovoru pro Deník vysokoškolská profesorka a specialistka v oboru potravinářství Jana Dostálová.

Špenát

Záludnou jedovatou je kyselina šťavelová, která se vyskytuje například ve špenátu nebo ve šťovíku. „Tyto rostliny jsou však z jiných hledisek důležitou složkou zdravé výživy. Pro potlačení jedovatých účinků kyseliny šťavelové je potřeba převést ji na nerozpustný šťavelan vápenatý. Toho se docílí reakcí s vápenatými ionty, které jsou např. v mléčných výrobcích. Proto je vhodné přidávat do špenátu mléko,“ uvedl toxikolog Miloslav Pouzar na webu Univerzity Pardubice.

Maniok

Maniok pochází z Jižní Ameriky a je to po bramborách nejpěstovanější plodina bohatá na škrob.  Jeho podlouhlé hlízy mívají délku až 100 centimetrů a hmotnost jeden až tři kilogramy. Hlízy obsahují také toxin glykosid linamarin, který při mletí nebo rozžvýkání hlízy uvolňuje jedovatý kyanovodík. Proto se před konzumací musí správně upravit, např. varem, sušením či kvašením, jinak hrozí otrava kyanidem, která může skončit i smrtí.

„U lidí mohou klinické příznaky akutní intoxikace kyanidem zahrnovat: zrychlené dýchání, pokles krevního tlaku, závratě, bolesti hlavy, bolesti žaludku, zvracení, průjem, duševní zmatenost, cyanózu se záškuby a křečemi následované terminálním kómatem,“ informoval web World Health Organization zaměřený na zdraví. Nevýhodou je také problematické skladování – pro vysoký obsah vody můžou hlízy relativně brzy shnít.

Rajčata

Nezralá zelená rajčata nikdy nejezte. Obsahují totiž toxiny solanin a tomatin. Kromě toho, že si na nich rozhodně nepochutnáte, jsou i mírně jedovatá. Proto nechte zelená rajčata před konzumací dozrát. Toxiny se při dozrávání odbourávají.

close Zelená rajčata info Zdroj: Se svolením Michaely Sýkorové zoom_in Zelená rajčata nechte před konzumací dozrát.

Otrava nezralými rajčaty se projevuje průjmy, špatným dýcháním, pocením a malátností.

Rebarbora

Nakyslá chuť rebarboty v koláči je nepřekonatelná. Ale pozor, osvěžující chuť téhle zeleniny má na svědomí kyselina šťavelová. K jídlu se proto může použít pouze rebarborový řapík a navíc jen od poloviny května do poloviny června. Později už rostlina přechází do květu a obsah kyseliny šťavelové v řapících se nebezpečně zvyšuje.

Rebarbora, jak ji neznáte

„Může narušit metabolismus minerálních látek, zejména pak vápníku. Právě proto není vhodná pro všechny, kdo trpí onemocněním ledvin, močových cest, revmatismem nebo dnou. Rebarboru by měly ze svých jídelníčků dočasně vyškrtnout i těhotné ženy nebo děti,“ varuje web iReceptář .

Lilek

Lilek neboli baklažán mezi ostatními druhy zeleniny vyniká svou nápadnou barvou, chuť má ale spíš nevýraznou. Konzumuje se včetně slupky, proto byste ho před zpracováním měli důkladně umýt pod tekoucí vodou.


Nahrává se anketa ...

„Lilek se nesmí jíst syrový. Obsahuje totiž  alkaloidy typické pro lilkovité rostliny jako je solanin, které by při konzumaci syrového lilku mohly způsobit nevolnost a zažívací potíže. Lilek můžete vařit, dusit, smažit, zapékat či grilovat. Výtečně chutná například v nákypech nebo v dušených pokrmech ,“ radí web nzip, zabývající se zdravým životním stylem.

Mrkev

S konzumací čerstvé mrkve jsou spojovány nežádoucí příchutě, jako je hořká chuť, pachuť a nebo příchuť podobná ropě. „Na rozdíl od sladké chuti jsou tyto nežádoucí příchutě obvykle výsledkem vystavení skladované mrkve působení ethylenu. Ethylen je normální hormon dozrávání ovoce, který může reagovat s přírodními chemickými sloučeninami nacházejícími se v mrkvi. Mrkev by tedy neměla být skladována s ovocem produkujícím etylen, jako jsou jablka, avokádo, banány, hrušky, broskve, švestky a melouny, “ uvedla na webu Kanadská agentura pro kontrolu potravin .

Co dělat v případě otravy ze zeleniny?

Zpravidla se z ní zdravý člověk vzpamatuje během pár dní. Zapomínat by neměl na pravidelné doplňování tekutiny a po odeznění nejhorší fáze nasadit dietu v podobě suchých a netučných jídel. Při zhoršení příznaků vždy vyhledat lékaře.