Velkou debatu o dostupnosti léčby rozvířil před několika týdny výpadek jednoho z významných léků, který může některým pacientkám prodloužit život až o 16 měsíců.

„Jde o lék, který zásadně prodlužuje život nemocným s metastatickým HER2 pozitivním nádorem. A na další léky, které v buňce umí vypnout enzymy CDK 4/6 odpovědné za nekontrolovatelný růst nádoru, zatím pacientky stále čekají,“ prozradila docentka z Onkologické kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Petra Tesařová.

Životní pojištění, ilustrační foto
Zabezpečte svou rodinu proti nepřízni osudu. Poradíme vám

Důvodem ztráty úhrady léčivého přípravku pertuzumab byla jeho nedostatečná nákladová efektivita. Nyní tak probíhají jednání, která by měla lék pacientkám opět zpřístupnit. „Jeho výpadek byl ale pro některé z nich fatální. Nemocné s generalizovaným hormonálně dependentním metastatickým karcinomem prsu zase čekají na úhradu CK4/6 inhibitorů,“ tvrdí docentka.

Jiné evropské země léčbu hradí

V řadě evropských zemí je ovšem nejen pertuzumab, ale i nová cílená léčba pro hormonálně závislé pacientky již delší dobu hrazena ze zdravotního pojištění. V České republice tomu tak není, protože se momentálně řeší stanovení ceny i úhrady.

Generalizovaný karcinom prsu je totiž podle lékařky stále jak laickou veřejností, tak i regulačními autoritami a plátci péče vnímán jako beznadějná fáze nemoci, do jejíž léčby není racionální příliš investovat. „Situace se ale v posledních letech, právě díky nové účinné léčbě, zásadně změnila,“ vysvětlila Tesařová s tím, že přežití pacientek se významně prodloužilo a kvalita jejich života zvýšila.

„Metastatický zhoubný nádor prsu je tak dnes podobný spíše jiným chronickým onemocněním, u nichž se ale náklady na léčbu nijak nezpochybňují, jako je například cukrovka, Crohnova choroba či ulcerosní kolitida, čili chronická nemoc střevní sliznice,“ řekla lékařka.

Ilustrační foto.
Dvě třetiny školáků budou mít v dospělosti problémy s kostmi

Lékaři proto tvrdí, že pacientky v současnosti mohou vést kvalitní život, který lze správnou léčbou výrazně prodloužit. „Zabývám se léčbou těch nejmladších pacientek, tedy žen do pětatřiceti let, a tam je to velmi dobře vidět. Tyto ženy díky efektivní léčbě stihnou pobýt se svým dítětem co nejdelší dobu, obvykle pracují a starají se o rodinu. Jen potřebují dostat správnou léčbu v ten správný čas,“ vysvětluje docentka z onkologické kliniky.

Vývoj nových preparátů pro pacienty se zhoubnými nádory je velmi nákladný. Hledají se tak různé zdroje financování léků. „Nůžky mezi množstvím peněz v rámci pojištění a náklady na léky se stále rozevírají. Doba, kdy probíhá řízení registrace nového léku, je pro zdravé jistě málo významná, ale pro naše pacientky je úplně zásadní, protože některé z nich se nemusí nové terapie vůbec dožít,“ říká Tesařová. „Proces schvalování u nás trvá obvykle déle než v jiných evropských státech,“ připomněla.

Pacientské organizace se zapojily

Některé farmaceutické firmy proto už hledají možnosti, jak zajistit přístup potřebným nemocným k nové léčbě právě v době, kdy je již pro léčebné užití schválená, ale ještě nemá stanovenou úhradu.

Velkým posunem je také zapojení pacientských organizací, které se začaly zajímat o osud nemocných, právě se potýkajících s chorobou. „Uvědomují si, že o osudu nemocných rozhoduje především to, kdy zahájí terapii, kdo ji vede a jaké léky mohou užívat,“ uvedla docentka z Onkologické kliniky v Praze.

Ilustrační snímek
Lékárníci kritizují přeřazení dvou zneužívaných léků mezi předpisované

Podle ní je to důležité, protože hlas pacientek je velmi významný. „Uzdravené nemocné se často nechtějí k bolestné zkušenosti vlastní nemoci vracet. Nyní se ale zdá, že pochopily, že je nutné pomáhat jak těm, které se teprve s nemocí perou, tak i těm, které svůj boj nikdy nevyhrají,“ komentuje lékařka. O tom, že iniciativa z řad pacientských organizací má význam, svědčí i fakt, že ministerstvo zdravotnictví vytvořilo pacientskou radu a pacientky tak budou mít poradní hlas při jednáních o otázkách, které se jich dotýkají. Zároveň budou seznámeni s fakty souvisejícími s procesem schvalování léků a úhrad.

Ženy z jiných regionů jsou léčeny v Praze

Z údajů Ústavu zdravotnické informatiky a statistiky je patrné, že v prvních osmi měsících léčby do české metropole přichází z jiných krajů dalších patnáct set žen s diagnózou rakoviny prsu.

V Praze existují tři komplexní onkologická centra. Nemocnice v Motole, Všeobecná fakultní nemocnice a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Každé z center dostane na rok od pojišťovny budget peněz určený na léčbu. Paradoxně tak to zařízení, které je úspěšné, vyhledávané a má dobrou pověst, trpí nedostatkem peněz na léčbu, protože fixní balík peněz musí rozdělit mezi větší počet nemocných.

Jindra Dvořáková.
Důchodkyně z Tišnova odkázala své životní pojištění neziskovce

Podvazuje se tak zcela konkurence mezi jednotlivými pracovišti, protože pacient není nositelem úhrady za svoji péči. „Pacienti se zhoubným onemocněním budou mít skutečně rovný přístup k nejmodernější onkologické léčbě teprve tehdy, až budou v rámci financování péče zohledněny skutečné počty léčených pacientů,“ dodala Petra Tesařová.

Pro zvětšení klikněte na grafiku

Rakovina prsu v číslechZdroj: Deník