Žít do devadesáti let, pobírat měsíčně osmnáct tisíc korun, věnovat se koníčkům, rodině a cestování. Tak vypadají představy obyvatel České republiky o vlastním důchodu. Ti se s prodlužující délkou života obávají ze- jména fyzické závislosti na jiných lidech, ale také nedostatku financí. Tato zjištění přinesl mezinárodní průzkum o dlouhověkosti, který v Česku na objednávku švýcarské finanční společnosti SwissLife uskutečnila agentura Ipsos mezi 303 občany staršími 35 let.

Polovina dotázaných chce oslavit devadesátku, patnáct procent by se rádo dožilo hladké stovky. Aby prožili delší život podle představ, snaží se především zdravě žít (54 procent) a pečovat o rodinné vztahy (40 procent). Až 60 procent dotázaných se obává nedostatku finančních prostředků.

REALISTICKÁ OČEKÁVÁNÍ

Čtyři z deseti respondentů by rádi dostávali více než 18 tisíc korun měsíčně, polovina by se spokojila se čtrnácti tisíci korunami (přičemž průměrný důchod dosahuje nyní 11 422 korun, tedy v přepočtu asi 415 eur). Zajímavé je, že lidé s nižšími příjmy by si v podzimu života rádi přilepšili, naopak lidé s průměrným či vyšším příjmem počítají se snížením. Zároveň platí, že čím vyšší má někdo příjem, tím větší propad očekává. Možnosti důchodového zabezpečení tedy lidé vnímají realisticky.

Prodlužující se délku života dotázaní považují spíše za zdroj společenských problémů (39 %). O přínosu je přesvědčeno jen 25 % občanů. Náklady spojené s delším životem by podle názorů lidí měl nést především stát.

EKONOMIKA VRHÁ STÍNY

„Déle žít navíc pro dotázané neznamená zároveň déle pracovat. Nejpozději v řádném termínu chce odejít do důchodu osm z deseti lidí," říká Pavel Manhalter, výkonný ředitel české pobočky společnosti SwissLife.

Otázkou zůstává, kde vzít peníze na důstojné stáří. Odborníci mají v této otázce jasno, lidé si mají odkládat pět deset procent příjmu. Toto teoretické východisko je jistě správné, ale při současném průměrném platu v Česku kolem 26 000 korun takové doporučení naráží na reálné ekonomické možnosti zaměstnanců. Jakékoli srovnání se západní Evropou (s měsíčními platy ve výši tří či čtyř tisíců eur) vede do slepé uličky.