Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR se u gastroenterologů v roce 2019 léčilo téměř milion pacientů. Na cirhózu nebo chronické onemocnění jater zemřelo téměř tři tisíce z nich.
„Onemocnění postihuje převážně dospělé v produktivním věku,“ doplňuje ke statistice praktický lékař Michal Lazák. Cirhóza zkracuje pacientům život v průměru o deset let a podle Českého statistického úřadu je onemocnění jater osmou nejčastější příčinou úmrtí mužů vůbec. Do statistiky pacientů ale čím dál více promlouvají i ženy.

Příčiny zdravotních neduhů podle odborníků spočívají především ve špatném životním stylu, pro který je charakteristický nedostatek pohybu a naopak nadměrná konzumace tučných jídel. „Nadměrným ukládáním tuku v játrech trpí pětadvacet procent populace a až 75 procent pacientů s cukrovkou, která je velice rozšířenou civilizační nemocí a je skrytou hrozbou do budoucna,“ říká lékař Jaroslav Macášek, primář 4. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Nealkoholová tuková choroba jater, steatóza, se projevy nijak neliší od alkoholického onemocnění jater.
To samotné trápí až osm procent celkové populace. Čísla se v důsledku pandemie mezoročně znatelně zhorší. Všeobecná fakultní nemocnice za období duben-květen letošního roku už zaznamenala stoprocentní nárůst jaterních chorob způsobených alkoholem oproti stejnému období v roce 2020. O více než padesát procent se zvýšil i počet pacientů, které do ordinací vyhnal tuk v játrech v důsledku špatného životního stylu.

Cesta k samotné cirhóze je přitom ale dlouholetá a tomu nejhoršímu vývoji lze zabránit. A poměrně jednoduše. „Většina pacientů s prostou jaterní steatózou nemá žádné symptomy a není třeba žádná specializovaná léčba – stačí odstranit hlavní příčiny, které ke vzniku onemocnění vedou. V případě alkoholu je to abstinence, u nealkoholové tukové choroby jater pak zlepšení životosprávy a snížení hmotnosti,“ radí lékař Michal Lazák.
U žloutenky patříme k těm lepším
Naopak příznivěji vypadá situace u žloutenky, která rovněž může přejít do chronického stadia a cirhózy. Závažnou hepatitidou typu C se ročně nakazí v ČR asi tisíc lidí, z naprosté většiny se jedná o narkomany. Jejich počty podle dat Státního zdravotnického ústavu od roku 2011 až do loňska jen stoupaly. Naopak nákazy hepatitidou A a B klesají. Zatímco v roce 2011 lékaři léčili žloutenku typu B u 192 lidí, loni to bylo jen u 27. Česká republika si ohledně žloutenky, jako nemoci špinavých rukou, vede výrazně dobře i v celoevropském srovnání.

Podle statistik Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) bylo za posledních pět let mnohem více případů nákazy v přepočtu na obyvatele například v Rakousku, Finsku, Německu ale také v Lucembursku, Islandu nebo Nizozemí. Velkou roli v tom hraje i dostupné očkování.
„Virovým hepatitidám A a B lze předcházet očkováním a vakcíny jsou dostupné všem. Proti hepatitidě B je očkování v České republice součástí rutinního očkovacího kalendáře a hrazeno ze zdravotního pojištění. Očkují se děti v prvém roce života a také rizikové skupiny osob,“ vyjmenovává Barbora Macková, ředitelka Státního zdravotního ústavu.