Češi sice odvedou stovky miliard korun na účty zdravotních pojišťoven, co se s nimi ale potom stane, nemohou ovlivnit. To se musí změnit, rozhodl loni Ústavní soud. Vyhověl tak stížnosti skupiny senátorů, podle kterých by si měly čtyři miliony klientů volit členy orgánů zaměstnaneckých pojišťoven samy.

Ministerstvo zdravotnictví proto začalo sepisovat změnu zákona, která by lidem tuto možnost dala. Nyní návrh poslalo do připomínkového řízení. Jenomže výsledek se části senátorů nelíbí. Kriticky se k němu staví i lékařská komora nebo oslovení právníci, kteří zákon připomínkovali. Důvod: pro řadové pojištěnce se prý skoro nic nezmění. Pojišťovny se ale dostanou pod naprostou kontrolu několika „oligarchů“.

Rozhodovat budou zdraví a bohatí

„Zákonem si vůbec nepomůžeme,“ komentovala návrh například senátorka a jedna z iniciátorek ústavní stížnosti Alena Dernerová. Hlasovat totiž nebude moci úplně každý, ale jenom ten, kdo odvede nejméně 0,4 procenta z celkového vybraného pojistného. 

Třeba v případě Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra, která hospodaří se zhruba 30 miliardami, to znamená odvést ročně alespoň 120 milionů korun. „Toto ale mohou splnit jen velké podniky,“ vy-světluje svou nespokojenost Alena Dernerová. 

Její původní představa prý byla úplně jiná – že se budou moci voleb zúčastnit skutečně všichni pojištěnci. „Tak to alespoň mají v Německu,“ doplnila senátorka a lékařka.

Podobně reagoval i viceprezident České lékařské komory Zdeněk Mrozek. „S navrženým řešením absolutně nesouhlasíme. Pojišťovny by se v podstatě dostaly pod vliv několika mála oligarchů. To přece nebyl záměr ústavní stížnosti,“ uvedl Mrozek.

Současně připomněl, že některé z velkých podniků mohou být obchodně propojené s řetězci zdravotnických zařízení. O tom, jakou kdo dostane péči a za kolik korun, by tak podle něj rozhodovala jen malá hrstka bohatých lidí.

Návrh sice podle Mrozka počítá i s tím, že se budou moci řadoví pojištěnci kvůli volbám do správních a dozorčích rad sdružit, navržený postup je ale podle něj tak složitý, že ho většina obyčejných lidí nepodstoupí. 

To ale není všechno. Právníkovi Ondřeji Dostálovi vadí i to, že návrh zapomíná na lidi, kteří potřebují zdravotní péči nejvíce – tedy ženy na mateřské, invalidy nebo seniory. Zákon totiž volební právo přiznává jen výdělečně činným osobám. „Takže pojišťovny budou vytvářet zdravotnictví hlavně pro své voliče, tedy pro zdravé. Nevoliče, tedy staré a dlouhodobě nemocné, budou naopak ignorovat“ komentoval Dostál.

Ideální podle něj není ani to, že si volby bude organizovat a kontrolovat sama pojišťovna. „Není tedy zajištěno, že na volitele nebude vykonáván nátlak,“ doplnil.

Proveditelné volby

Naopak pojišťovny jsou spokojené. „Chtěli jsme, aby lidé, kteří budou voleni, pocházeli z organizací, které se pak budou zodpovídat za svou činnost. Což návrh víceméně splňuje – třetina budou osoby jmenované vládou a zbytek zástupci velkých zaměstnavatelů,“ vysvětluje šéf Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich.

Ministerstvo navíc ve své důvodové zprávě připomíná, že podle ústavních předpisů pojištěncům neplyne právo přímo rozhodovat o složení orgánů pojišťoven. „Je věcí zákonodárce, aby pravidla volby řádně nastavil,“ uvádí. Minimální výše pojistného 0,4 pro-centa má prý zabránit tomu, aby nebylo volících osob příliš mnoho. To by prý totiž ohrožovalo proveditelnost volby.