Za poslední čtyři roky se podle prezidenta ČSK Romana Šmuclera podařilo nově registrovat velké množství pacientů. Podle prezentovaných dat podíl registrovaných vzrostl o 18 procent. „Zajistili jsme za poslední dva roky zubaře 2,2 milionu lidem,“ řekl Šmucler s tím, že jde o lidi, kteří zubaře změnili, nově se k němu přihlásili nebo změnili pojišťovnu. Na preventivní prohlídku jde každý rok jen zhruba polovina registrovaných, ostatní řeší jen akutní obtíže.

Pokud lidé zubaře nemají, mají se podle něj obracet na zdravotní pojišťovnu, která má ze zákona povinnost lékaře zajišťujícího prevenci, pacientovi obstarat. Brožuru s návodem komora zveřejnila na webu. Uvádí v ní, že smluvní síť pojišťovny by měla být nastavená tak, aby k zubaři pacient necestoval dál než 35 minut. „Loni hledalo zubního lékaře 44 tisíc lidí u jiných pojišťoven mimo VZP, všem ho pojišťovny do roka našly,“ dodal. Pokud v některém místě reálně chybí, měla by podle něj pojišťovna přistoupit k přidělení smlouvy.

Mezi lidmi panuje obecné povědomí, že v Česku máme málo zubařů. Stomatologa prý nelze sehnat, a když se to povede, tak jedině drahého.
Zubařů je v Česku víc než dost, i když se to nezdá, říká Roman Šmucler

Stejné doporučení dává i ministerstvo zdravotnictví, má na to i speciální formulář Nedostupná péče na webu. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) dnes na dotaz ČTK řekl, že je to vhodná cesta i proto, že se informace tak dostanou i k ministerstvu.

„Pokud pojišťovna říká, že má zubařů dostatek, tak ho musí do 30 dnů pro svého pojištěnce sehnat. A nemůže mu poslat seznam, ale musí ho opravdu sehnat,“ řekl ministr. Praxi, kdy pojišťovna dá pacientovi seznam zubařů, které si má sám obvolat, rizikoval i prezident komory.

Zubních lékařů je podle něj 6800 a zhruba 1000 nemá smlouvy se zdravotními pojišťovnami. Z jejich peněz se platí hlavně preventivní prohlídky, na další zákroky si lidé obvykle připlácejí. Podle Šmuclera dostane lékař za prevenci zhruba 800 korun. „Pokud by prohlídka stála 1600 korun, tak si nedovedu představit, že by to někdo z lékařů na pojišťovnu nedělal,“ dodal Šmucler.

Lukáš Kaloš
Češi dělají jednu velkou chybu, upozorňuje zubař Lukáš Kaloš

Kolik lidé za další výkony nad rámec pojištění zaplatí, například za bílou zubní plombu, zubní implantát nebo můstek, regulováno není. Podle Šmuclera ministerstvo zdravotnictví nepovolilo vznik doporučeného ceníku jako například v Rakousku. Doporučuje proto ceny srovnávat aspoň na internetu. „Pokud někdo už vysokou cenu zaplatí, tak je to ale jeho rozhodnutí,“ řekl. Průměrně připadá na každého pacienta 1,3 návštěvy zubního lékaře za rok.

Řešení? Více peněz, navrhuje Šmucler

Řešením je podle Šmuclera přidat na stomatologii peníze a dovolit lidem si doplatit na lepší péči, kterou si dnes platí celou. V evropském srovnání dávají země na zubní péči asi 5,1 procenta z peněz na zdravotnictví. V Česku byl podíl v roce 2000 asi 6,3 procenta z veřejného zdravotního pojištění, loni 3,6 procenta. Pro rok 2024 je podle Šmuclera navrhované navýšení o 1,5 procenta. Náklady z veřejných zdrojů tvoří v průměru zhruba třetinu, většinu pak tvoří přímé platby pacientů.

Problémy s dostupností péče je podle něj možné vyřešit tím, že se hrazené výkony ocení jejich reálnou cenou a lékaři, kteří smlouvy s pojišťovnami nemají a chtějí je, je dostanou. Potřeba je podle něj také změnit některé zákony, například umožnit hrazení i bílých plomb nebo stanovit potřebnou síť ordinací pro každý okres.

Ilustrační snímek
Trnu, že můj zubař skončí. Někteří lidé z Vyškovska musí kvůli péči až do Brna

Obnovit by se podle něj měly také školní prohlídky, při nich by zubní hygienistka naskenovala dětem chrup. „Protože jenom ve školách jsou všechny děti, i ty, které nemají stomatologa,“ dodal. S tím souhlasí i ministr. „Prevence zubního kazu je tady naprosto klíčová, musíme nasadit všechny nástroje na to, abychom snížili množství kazu u mladých u dětí,“ řekl ČTK.

Podle Válka by s dostupností péče hrazené zdravotní pojišťovnou mohlo pomoci také to, že vzdělávat v oboru by se mohli mladí zubaři jenom v ordinacích, které by měly smlouvu s pojšťovnami. Za neprůchodné naopak považuje řešení, kdy by zubař, který nebude ošetřovat na pojišťovnu, musel uhradit své vzdělání.

Procento pojištěnců registrovaných u zubaře z celkového počtu pojištěnců:

2019 2020 2021 2022
Praha 62,4 % 65,5 % 70,9 % 72,3 %
Středočeský 60 % 64,8 % 73,3 % 79,2 %
Jihočeský 61,8 % 65,6 % 76,7 % 81,5 %
Plzeňský 57,1 % 64,6 % 76,5 % 79,9 %
Karlovarský 53,3 % 59,1 % 68,8 % 73,2 %
Ústecký 61,4 % 63,8 % 72,3 % 78,1 %
Liberecký 65,5 % 68,9 % 75,1 % 80 %
Královéhradecký 61,4 % 67 % 76,2 % 81,8 %
Pardubický 67,8 % 71,8 % 78,5 % 82,8 %
Vysočina 72 % 75,8 % 82,6 % 85,4 %
Jihomoravský 63,1 % 68,1 % 76,2 % 81,5 %
Olomoucký 47,9 % 58,4 % 72,3 % 82,7 %
Zlínský 69,3 % 72,8 % 81,9 % 87,6 %
Moravskoslezský 62,1 % 67,2 % 74,1 % 81,1 %

Zdroj: České stomatologická komora - listopad 2022, údaje včetně zhruba 400 tisíc ukrajinských uprchlíků