"Dobrý zubař se pozná hlavně podle pověsti. Mohu mít stokrát vybavení úplně špičkové, ale jestliže jsem lempl a s pacientem zacházím jako s kusem zboží, tak to nikdy nemůže být dobře," řekl Chrz.

Komora eviduje 8500 zubařů, z nich 6500 se zabývá zubní praxí, zbytek jsou důchodci či ženy na mateřské dovolené. Ze školy podle Chrze sice v posledních letech vychází víc zubařů, pár let ale trvá, než se v praxi vše naučí tak, aby se o nich dalo říkat, že jsou dobří zubaři. Obtížně se hledá
zubař hlavně ve středních a severních Čechách. Středočeši to dosud řešili tím, že si našli zubaře v Praze, kde ale už také začínají zubaři chybět.

Ceník by měl být na očích

Na výběr je podle Chrze dost snad jen zubařů, kteří na klinikách ošetřují za hotové. Lidé by se podle něj předem měli informovat, zda klinika účtuje péči jejich zdravotní pojišťovně, anebo si tam vše zaplatí.
Seznam zubařů, kteří přijímají pacienty, je na webu komory. Vedle adresy a telefonu uvádí například i to, s jakou zdravotní pojišťovnou a na jakou péči má zubař smlouvu a jaké jsou jeho ordinační hodiny.

Chrz doplnil, že komora nedělala žádný žebříček, ve kterém by si pacienti našli, jak má mít zubař vybavenou ordinaci, či že má ošetřovat zásadně v rukavicích. Záleží na každém zubaři, jak si ordinaci vybaví, aby měl podmínky pro poskytování té nejlepší péče, zdůraznil.

Zubař by podle Chrze především měl vše pacientovi vysvětlit. Říci mu, jaký problém na jeho chrupu našel, jak se dá léčit, a pokud si chce pacient připlatit, kolik by ho jednotlivé léčebné metody stály. Musí mít vyvěšený ceník a měl by mít vyvěšený také certifikát od komory.

"Osvědčení praktický zubní lékař, praktický zubní lékař - stomatochirurg, paradentolog či pedostomatolog jsou jakési známky kvality, že se zubař dál vzdělává," vysvětlil.