„Počty zvířecích diabetiků se za pětadvacet let více než zdvojnásobily. Psích cukrovkářů je u nás kolem čtyř procent, kočky mají cukrovku asi ve dvou procentech případů,“ potvrzuje profesor Kliniky chorob psů a koček při brněnské Veterinární a farmaceutické univerzitě Miroslav Svoboda.

Raketově podle něj přibývá i dalších civilizačních chorob koček a psů – například alergie, rakoviny, dysfunkce štítné žlázy nebo selhání ledvin. Důvod je podle Svobody jednoduchý: stejně jako u lidí je to hlavně z nedostatku pohybu a nevhodné stravy.

„Chorob z blahobytu skutečně narůstá,“ souhlasí i kutnohorská veterinářka Markéta Rázgová. Mazlíčci podle ní přejali způsob života svých majitelů, a to přineslo „své ovoce“. „Představte si typickou bytovou kočku. Celý den jen čeká na svého majitele, až přijde unavený z práce domů. Taková kočka se prakticky nepohybuje, takže má kila navíc. Kromě toho je ve stresu, protože takový způsob života pro ni není přirozený,“ pokračuje odbornice.

V misce má navíc pořádnou porci granulí – dnešní chovatelé totiž spoléhají hlavně na průmyslově vyrobená krmiva. „Jenomže kvalita těchto produktů výrazně kolísá. Pokud si majitel nedá pozor a sáhne po prvním supermarketovém krmivu, může mazlíčkovi naservírovat místo vydatné stravy plné masa jen koktejl obilovin, barviv a dochucovadel,“ upozorňuje Rázgová. Zvíře tak podle ní nabere místo bílkovin a vitamínů hlavně spoustu sacharidů. S těmi si ale jeho metabolismus neporadí – většina cukrů se tak nakonec uloží bez užitku do podkožního tuku.

Lidé by se podle ní měli vrátit spíš k přirozenější stravě – dávat svým mazlíčkům hlavně syrové maso, vnitřnosti a kosti. „Pokud na přípravu jídla nemají čas, nebo si nejsou jistí správnou skladbou dávky, měli by zvířeti vybrat aspoň takové granule, které jsou opravdu z masa a bez chemie – tedy lisované zastudena,“ řekla. Ty podle ní neprošly tepelnou úpravou a zachovávají si tak přirozené vitaminy.

Česko patří k chovatelským velmocem – podle posledních průzkumů z roku 2015 měla nějakého domácího mazlíčka více než polovina českých domácností. Asi čtvrtina z nich vlastnila psa, kočku si pořídila necelá pětina obyvatel. Účet za veterinární péči nabobtnal podle Českého statistického úřadu od roku 2009 do roku 2015 o více než čtvrtinu na dvě miliardy korun.