Podle koordinátorky humanitárních projektů z Kanceláře Světové zdravotnické organizace (WHO) v Česku Roksolany Kulchynské jsou pro děti poslední roky zvlášť těžké. „Nejdříve kvůli izolaci zapříčiněné pandemií covid-19 a nyní kvůli válce na Ukrajině,“ nastínila.

Unikátní průzkum

Odborníci z Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) ve spolupráci s Českou školní inspekcí nejen proto provedli unikátní pilotní Národní monitoring duševního zdraví žáků na základních školách v ČR. „Z průzkumu vyplývá, že víc jak polovina žáků devátých tříd projevuje známky zhoršeného well-beingu (pocit pohody – pozn. red.),“ přiblížil koordinátor a analytik monitoringu Matěj Kučera z NÚDZ.

Psychické potíže dětí a mladistvých, včetně myšlenek na sebevraždu, zaměstnávají čím dál častěji pracovníky krizových linek i psychology a psychiatry. Ilustrační snímek.
Sebevražda dětí je poslední kapka vleklých problémů, upozorňuje psycholožka

Třicet procent respondentů projevilo znaky ukazující na středně těžké až těžké úzkosti, více se to týká dívek. „Téměř každému třetímu deváťákovi by z těchto důvodů prospělo vyhledání odborné pomoci,“ zdůraznil Kučera. Experti budou též nadále podporovat prevenci.

Nutné jsou i kroky na úrovni politické reprezentace. Do rámcových vzdělávacích programů je proto podle vládní zmocněnkyně Kláry Šimáčkové Laurenčíkové už od úrovně mateřských, základních a středních škol třeba jako součást učiva zařadit duševní gramotnost a rozvoj socioemočních kompetencí.

Upozornila i na to, že v Česku není rovnoměrně dostupná krizová pomoc dětem a rodinám. „Leckde také není včasná. To je potřebné změnit,“ řekla Deníku.

Podpora učitelům

Problémy mohou zažívat i učitelé. Někteří z nich se potýkají s vyčerpáním či vyhořením. Na jaře proto mohli absolvovat jednodenní bezplatný seminář připravený Národním ústavem duševního zdraví za podpory Dětského fondu Organizace spojených národů a ve spolupráci s WHO.

Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková
Dětské tragédie? Je nutné pomoci dětem, rodinám i školám, říká zmocněnkyně vlády

Dozvěděli se, jak pracovat s dětmi, které si prošly náročnými událostmi, či jak zvládat těžké situace a otevřeně komunikovat. A také, jak pečovat sami o sebe. Ti, kteří termíny seminářů nestihli, si mohou bezplatně stáhnout podrobné materiály z webu NÚDZ.

Pomoc dětem z Ukrajiny

Potíže se týkají i dětí z Ukrajiny, kterých od začátku války do českých základních škol přišlo téměř čtyřicet tisíc. Potýkají se s traumaty spojenými s válkou, nedobrovolnou migrací i s jazykovou bariérou. „Pouze deset procent z nich se domluví v běžných situacích. I z těchto důvodů se prakticky neúčastní volnočasových aktivit,“ zdůraznil ředitel Národního ústavu duševního zdraví Petr Winkler.

Na psychologickou pomoc ukrajinským dětem na území Česka (a též těm, které se domů vrátí po neoprávněném zadržování v Rusku) mohou lidé přispět ve sbírce vyhlášené v souvislosti s konáním 2. ročníku Parlamentního summitu Krymské platformy. Ten 24. října hostí v Praze předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová. „Hrůzy každého válečného konfliktu postihují vždy nejprve ty nejzranitelnější,“ uvedla.

Chlapec v depresi. Ilustrační snímek
České děti mají bolavou duši. Psychoterapii však rodiče věří jen málo

Sbírka na darujme.cz se koná pod hlavičkou Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové, pod záštitou předsedy ukrajinského parlamentu Ruslana Stefančuka a Prezidentského úřadu Ukrajiny. Její výsledek bude vyhlášen v předvečer summitu na Pražském hradě za přítomnosti prezidenta Petra Pavla.