V domovech pro seniory se leckdy podává mdlá strava. Mnoha klientům nechutná, což může vést k podvýživě. Co s tím?
Podvýživou může trpět až 65 procent seniorů, v institucích i více. Kromě úbytku chuti k jídlu nebo zhoršené funkce trávicího traktu s přibývajícím věkem skutečně dochází k oslabování chuťových a čichových vjemů. To může podpořit ztrátu zájmu o jídlo. Strava proto musí být pro seniory lákavá. Jak vizuálně, tedy hezky naservírovaná, barevná a ozdobená, tak chuťově. Je vhodné používat chuťově výrazné potraviny či koření, samozřejmě s ohledem na zdravotní stav. Probuzení zájmu o podávané jídlo patří k základům prevence podvýživy. Doporučujeme proto opustit veškerá dietní omezení, jež nejsou nezbytně nutná, a maximálně rozšířit paletu nabízených potravin.

DENÍK.CZ se začal intenzivně zabývat stravováním a péči v domovech důchodců:

Senioři si pochutnávají na bramborácích s pivem či nealko pivem. Jednou za čas je to příjemná změna a vzpomínka na život doma.
Domov pro seniory je plný zákazů. Na článek Deníku reagují čtenáři i pečovatelky

Mnohé domovy pro seniory šetří na zelenině a chybějící vlákninu na trávení pak u nich personál dohání velkým množství projímadel. Co si myslíte o této praxi?
Senioři potřebují ovoce a zeleninu stejně jako lidé jakéhokoli věku. V jídelníčku by tedy rozhodně neměly chybět třeba kořenové druhy, které jsou dostupné a senioři jsou na ně zvyklí. Častým důvodem nezařazování ovoce a zeleniny bývá nedostatek financí na stravování. Zelenina, zejména syrová, se pak z jídelníčků ztrácí jako jedna z prvních. Při vhodné úpravě se dají zařadit i jiné potraviny bohaté na vlákninu tak, aby výsledné pokrmy byly chutné, lákavé a přístupné i seniorům, majícím problém s chrupem. Používání projímadel by vždy mělo být až poslední volbou.

Jak jedí důchodci

Pro lidi v pokročilém věku bývá jídlo poslední velkou náplní dne, rituálem, radostí. Většina toho ale po odchodu do domovů pro seniory zmizí. Nepodílejí se na jeho přípravě, často si ho nemohou vybrat, „nemastná neslaná“ strava jim nechutná, nepřináší potěšení. I když mají jídla dost, leckdy trpí podvýživou. Existují však výjimky, domovy, kde vědí, že by jídlo mělo člověka nejen nasytit, ale i těšit. Deník.cz v novém seriálu Jak jedí důchodci mapuje dobré i špatné zkušenosti čtenářů a jejich blízkých se stravou pro seniory v různých typech domovů. Vaše náměty pište na zuzana.hronova@denik.cz.

Mnozí senioři si doma rádi zamlsají proti pravidlům zdravé stravy a zpříjemní jim to den. V domovech pro seniory s tím často bývá konec. Co o tom soudíte vy coby nutriční terapeut?
Cílem stravování v pobytových zařízeních není vychovávat, ale zejména zajistit dostatečnou výživu pro udržení zdraví po co nejdelší dobu. Podvýživa u seniorů je velký a častý problém, proto do nich potřebujeme dostat veškeré potřebné živiny. K tomu je potřeba si uvědomit, že jídlo není jen zásobárna živin, ale také společenská událost a něco, co má dělat radost. Pokud senior nemá výrazná dietní omezení, nemusí se jídelníčky striktně držet všech výživových doporučení. Jídlo je součástí života a výrazně ovlivňuje i naši psychickou pohodu. Pro staré lidi bývá náročné se vyrovnat s osaměním, ztrátou blízkých vrstevníků či se u nich mohou objevit deprese. Občasný pokrm, který není v souladu s výživovými doporučeními, ale povzbudí na duchu, je to nejlepší, co můžeme udělat.

Jak velký problém vidíte v tom, že klienti domova pro seniory musí jíst, když je čas jídla, ne když mají hlad?
Stravovací režim v pobytových zařízeních sociálních služeb by se měl co nejvíce blížit přirozenému režimu jeho obyvatel. Zde je samozřejmě potřeba brát v úvahu i možnosti stravovacích provozů, kde není reálné přetvořit systém na 24hodinovou službu reagující na individuální poptávku. Ideálem je kompromis. Třeba možnost najíst se v určitém časovém okně namísto jednotného výdeje. Pomoci může i příležitost k nákupu potravin nebo jednodušších pokrmů, popřípadě ohřev zchlazených pokrmů mimo časy, kdy se vydávají hlavní jídla.

Uschovávání a opětovné ohřívání jídel bývá často zakázáno kvůli hygieně. Přitom velká část seniorů to tak doma dělala a nic se jim nestalo. Nechráníme je zbytečně před málo reálnými riziky, které by navíc rádi podstoupili?
Hygienické předpisy pro stravovací provozy mají svůj smysl. I když se jedná o malá rizika, senioři jsou ze zdravotního hlediska mnohem zranitelnější než běžná populace. Infekce pro ně může mít fatální následky. I v souladu s hygienickými normami však lze uvařené jídlo zchladit a později opět regenerovat. Lze předpřipravit pokrmy a ty pak vydávat například na základě individuální poptávky. Tímto způsobem fungují některé stravovací provozy i jiných zařízení či některé nemocnice v zahraničí.

JÍDLO V DOMOVECH DŮCHODCŮ. Mělo by nejen nasytit, ale i potěšit, říká odbornice:

Jídlo v domovech důchodců by mělo nejen nasytit, ale i potěšit. Na to se ale v těchto zařízeních většinou nemyslí. Ilustrační foto
Domovy důchodců mají chybné představy o zdravé stravě, upozorňuje odbornice

V domovech pro seniory žijí různé generace. Každá byla zvyklá na trochu jiné stravování. Leckde ale jedí všichni to samé, až na diety či rozmixované jídlo. Jak to řešit?
Každá generace si s sebou nese nějaké stravovací zvyklosti a může být skutečně zvyklá na různé pokrmy. Jídelníček by měl být kompromisem vyhovující co nejvíce klientům. Řešením by mohla být individualizace: od výběru oběda až po možnost dát si nějaký pokrm v momentě, kdy na něj mám chuť.

Šéf České asociace nutričních terapeutů Martin KrobotŠéf České asociace nutričních terapeutů Martin KrobotZdroj: se svolením M. KrobotaMartin Krobot

  • působí jako asistent Ústavu veřejného zdraví Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, kde pracuje také jako ambulantní nutriční terapeut
  • předsedá České asociaci nutričních terapeutů
  • za asociaci se účastní pracovní skupiny při ministerstvu zdravotnictví, jež začíná řešit zastaralý způsob stravování v domovech pro seniory