Jaká je historie následné intenzivní péče (NIP)?
Ve světě existuje od 80. let minulého století. První nemocnice tohoto typu začaly vznikat ve Spojených státech amerických. V Česku pilotní projekt v podobě prvního oddělení odstartoval v roce 1998 v pražské Fakultní nemocnici Motol. Dnes je oddělení NIP napříč republikou kolem šedesáti.

A máte přes 25 let zkušeností.
Za tu dobu se struktura péče rozdělila do více segmentů. Na odděleních NIP se staráme o pacienty napojené na dýchací přístroj. Pracujeme i s těmi, kteří jsou trvale závislí na přístrojové podpoře dýchání, ale jejich sociální podmínky a rodina jim umožňují být doma na takzvané domácí umělé plicní ventilaci. Tito nemocní žijí normálním životem, s přenosným ventilátorem chodí do divadla či mohou jezdit na dovolenou. Další segment je dlouhodobá intenzivní ošetřovatelská péče, kde jsou pacienti s tracheostomickou kanylou, kteří ale nejsou napojeni na dýchací přístroj. Na následné ventilační péči leží ti, kteří jsou naopak na dýchací přístroj trvale odkázáni.

Domácí plicní ventilace. Ilustrační snímek
Místo nemocnice teplo domova. Domácí ventilátory ulehčí život postiženým

Kdy se lidé do následné intenzivní péče dostanou?
Nejdřív nemocní přicházejí s akutním onemocněním na ARO nebo JIP. Někteří se rychle zotaví a jsou z JIP propuštěni, další bohužel kritický stav nepřežijí, byť jejich počet se snížil na pět až deset procent. Třetí skupina se ocitne ve vleklém chronickém stavu, kdy nemocní k zotavení potřebují delší dobu. V této fázi se dostávají k nám.

Jak dlouho mohou být pacienti na NIP?
Z hlediska zdravotní pojišťovny devadesát dnů. Poté se pacient dostane na oddělení následné ventilační péče, kde může být i doživotně. Jak jsem ale zmínil, jsou i lidé, kteří se dostanou do domácí péče. Jejich blízké učíme, jak s nimi pracovat.

Primář Michal PalivodaPrimář Michal PalivodaZdroj: Jan Minát/Penta Hospitals

Motivujete je?
Ano. Pacientům i rodinám podrobně vysvětlujeme výhody, možnosti i rizika života doma s dýchacím přístrojem. I po zaučení náš personál domácí péči trvale koordinuje, navštěvuje pacienty a zabezpečuje zdravotní péči se supervizí lékaře NIP a praktického lékaře. Je poskytována celodenní servisní podpora pro všechny přístroje, které člověk k životu doma potřebuje – zejména dýchací, odsávací nebo kyslíkový. Současně je zajištěna i dodávka pomůcek a spotřebního zdravotnického materiálu.

A co když pacient skončí na oddělení následné ventilační péče?
To je vzhledem k perspektivě dlouhodobé hospitalizace velmi těžká situace nejen pro pacienta a jeho blízké, ale i pro náš personál. I zde pokračujeme v intenzivní péči včetně další snahy o odpojení z dýchacího přístroje, zároveň se ale snažíme maximálně zpříjemnit prostředí, ve kterém nemocný tráví celé dny a umožnit mu ve spolupráci s rodinou různé zájmové aktivity.

Sestra roku Kamila Zikmundová
Díky ní nežijí po nemocnicích. Pacienti jsou doma šťastnější, říká Sestra roku

Jistě se tomu budete věnovat na kongresu, který chystáte na 10. až 12. dubna do Prahy. Co vše budete řešit?
Jde o první kongres následné intenzivní péče u nás s bohatým třídenním programem. V rámci oboru jsme se zatím společně nikdy nesetkali a chceme si vzájemně napříč republikou předat odborné zkušenosti z mnoha oblastí intenzivní medicíny. Vítáni budou všichni, kteří se zajímají o následnou intenzivní péči – lékaři, sestry, fyzioterapeuti, sociální pracovníci, psychologové, zástupci pojišťoven či firem vyrábějících zdravotnické přístroje. A v neposlední řadě pacienti a jejich blízcí.

Ti přiblíží své příběhy?
Ano, někteří chtějí ukázat, jaký sled kritických situací prožili a jak se jejich stav zlepšil.

Bude kongres řešit i problémy personálu?
Věnovat se budeme i zátěži, stresu a riziku syndromu vyhoření, a to hlavně u nelékařského personálu. V následné intenzivní péči totiž výsledky nevidíme v řádu hodin nebo dnů, ale pozorujeme pokroky spíše v týdnech či měsících, což vyžaduje velkou trpělivost a neúnavnost. Navíc bohužel někdy závažnost onemocnění neumožňuje dosažení očekávaných výsledků, a to bývá pro personál velmi frustrující.

Stomie je označení pro uměle vytvořený vývod střeva, nebo močové trubice.
Stomie? Jen detail. Umělý vývod střeva má 14 tisíc Čechů, i tak žijí naplno

Jak se syndromem vyhoření pracujete v Ostrově?
Snažíme se především o prevenci, která spočívá ve vytváření příjemného pracovního prostředí s empatickým přístupem k řešení individuálních problémů. Našimi metodami jsou především každodenní diskuse s personálem na všech úrovních, včasná identifikace a řešení problémů, metody supervize a v případě potřeby využívání psychologické péče v rámci nemocnice. Naším cílem je pozitivně motivovaný, profesionální, vzdělaný a zdravě sebevědomý personál.

Jelikož se k vám dostávají lidé s různými problémy, vaši pracovníci musí mít všestranné dovednosti. Je to náročné?
Velmi. Řešíme nejen současné onemocnění pacienta, ale zohledňujeme i jeho předešlé choroby či životní komplikace. To vyžaduje rozsáhlé znalosti a dovednosti celého léčebného týmu. Pacient u nás neleží týden nebo dva, ale měsíce. Musíme proto řešit i jeho sociální a právní záležitosti, které by si jinak pacient řešil sám – platby za nájem, energie či telefon, důchod nebo otázku opatrovnictví. Spolupracujeme proto i se sociálními pracovníky. Za hospitalizace není výjimkou, že u nemocného vyvstane potřeba stomatologického, očního či ORL vyšetření, které nesouvisí se základním onemocněním a je potřeba jej zajistit. Důležitá je i práce s rodinami pacientů. Je to různorodé. I tomu všemu se na kongresu budeme věnovat.

Provozovatelem Nemocnice ostrov je Penta Hospitals spadající do skupiny Penta Investments, která je majitelem společnosti VLM vydávající Deník.