Alenu bolí v krku a má horečku. Sedne proto k internetu a na Google si vyhledá, co by jí mohlo zabrat a zda kontaktovat lékaře. Chová se jako přibližně polovina Čechů, kteří pravidelně využívají internet k získání informací ohledně svých zdravotních potíží.

Občas se tam podívají dokonce téměř všichni tuzemští potenciální pacienti. Nejčastěji ženy a mladí lidé do třiceti let. Vyplývá to z aktuálního průzkumu společnosti Eset.

V anketě Deníku, v níž se Češi přiznávali ke svým neřestem, se k silnému vlivu digitálního světa klonil každý desátý respondent:

Ilustrační snímek
Digitální svět nás pohlcuje. Nadužívání internetu má negativní dopady

Podle bezpečnostní specialistky zmíněné firmy Vladimíry Žáčkové jsou Češi v tomto směru uvědomělí. „Obracejí se na internet spíše s rešerší, kterou dál konzultují s lékaři,“ uvedla. Navíc k získání informací vyhledávají spíše odbornější zdroje, kde lze očekávat faktickou správnost.

Barbora Fialová, mluvčí organizace Loono sdružující mladé lékaře a mediky, to považuje za dobrou zprávu. Podle ní je ale třeba rozlišovat samotnou informaci, její interpretaci a samotný stav pacienta. „Pokud například zadáte do vyhledávání konkrétní příznaky, které člověka trápí, můžete najít širokou škálu jejich příčin. Od těch banálních až po ty fatální,“ upozornila.

Konzultace s lékařem

Zdůraznila, že je zapotřebí zdravotní problémy konzultovat s odborníkem, který se na ně podívá v širším kontextu a s přihlédnutím k individuálnímu pacientovi. „To internetové zdroje nezvládnou,“ poznamenala.

Na webu Loono, workshopech či v aplikaci Preventivka mladí lékaři též uvádějí příznaky nemocí. „Vždy ale zdůrazňujeme, že je zapotřebí zajít k lékaři, jestliže je na sobě člověk pozoruje. Rozhodně není nutné hned panikařit, nicméně není na místě ani jejich ignorace,“ dodala Fialová.

Odborníci vítají, že Češi rady, které si na internetu najdou, berou s rezervou. Mírná většina z nich totiž v průzkumu uvedla, že bez konzultace s lékařem by se nalezenými radami neřídila. „Nejvíce záleží na typu problému, který hledáme,“ podotkla psycholožka Kamila Ryšánková.

Podle ní je totiž pravděpodobné, že pokud dotyčného bolí hlava z únavy nebo nedostatku pitného režimu, jednoduchá rada na internetu zpravidla zafunguje. Jiné to ale bude tehdy, když trpí vážnějšími problémy, které vyžadují individuální a komplexní řešení.

Bezpečnost a kyberchondrie

Z průzkumu, který se uskutečnil 21. a 23. listopadu, též vyplynulo, že desetina lidí se obrací na diskuzní fóra nebo profily laiků na sociálních sítích. A třetina lidí na Wikipedii. „Tuto internetovou encyklopedii ale může editovat zcela kdokoli, bez odborného vzdělání. Texty pak revidují zase jen jiní uživatelé laici. Informace mohou proto být přinejmenším zavádějící,“ upozornila Žáčková.

Američtí badatelé provedli výzkum, ve kterém se zaměřili na odpovědi chatbota ohledně léčby rakoviny. Umělá inteligence v něm neprošla:

Američtí badatelé provedli výzkum, ve kterém se zaměřili na odpovědi chatbota ohledně léčby rakoviny. Umělá inteligence v něm neprošla. Ilustrační snímek
Umělá inteligence podává nebezpečné rady ohledně zdraví. Plete se i u rakoviny

Dobré je podle ní dbát při vyhledávání informací i na digitální bezpečnost. Zvlášť pokud lidé svůj zdravotní stav konzultují s umělou inteligencí. Experti radí hledat a sdílet informace o zdravotním stavu anonymně.

Sedm procent respondentů zdravotní informace vyhledává takřka nepřetržitě. To podle expertů může hraničit s kyberchondrií, která zatím není oficiální diagnózou, odborníci se s ní ale setkávají stále častěji. Může způsobit stres a úzkost.

V číslech:

  • O svém zdraví se online alespoň někdy radí 95 % Čechů.
  • Uživatelé se nejčastěji obracejí na:
    • webové stránky lékařů či klinik (56 % respondentů),
    • tematické webové stránky, jako je například ulekare.cz (47 % respondentů),
    • stránky lékáren (39 % respondentů),
    • diskusní fóra, profily laiků na sociálních sítí (desetina respondentů),
    • Wikipedie (třetina respondentů).

Zdroj: Eset