Alergoložka a imunoložka Radka ŠediváAlergoložka a imunoložka Radka ŠediváZdroj: se svolením Radky ŠedivéI v Česku se projevují klimatické změny. Vidět je to třeba na tom, že šeřík rozkvetl mnohem dřív než jindy. Leckde venku to už týdny voní. Projevuje se to nějak na alergiích?
Samozřejmě, že ano. S teplým počasím se probudila dříve také příroda, a tak začala i sezóna pylových alergií dříve.

Alergie na jaře dokáže pěkně potrápit. Jak zmírnit příznaky? Deník požádal o radu odborníky
Pylová sezona propukla. Jak na alergii? Odborníci radí, čím ulevit očím i nosu

Radka Šedivá, lékařka

Absolventka 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze se specializací na vnitřní lékařství, alergologii a klinickou imunologii.

Dříve pracovala na interních odděleních v nemocnicích v Nymburce a Městci Králové. Nyní je ambulantní specialistkou alergologie a klinické imunologie společnosti Synlab, kde rovněž vykonává funkci vedoucí lékařky ambulancí a poraden.

Je členkou České společnosti alergologie a klinické imunologie a České vakcinologické společnosti.

Po zimě se obvykle jako první přibližně v polovině února objevují alergie na lísku a olši. Bylo tomu tak i letos? Nebo s tím zamávaly právě klimatické změny?
Letos se začala první pylová zrna lísky objevovat v nižších polohách už v polovině ledna, na konci měsíce se jejich množství rychle zvyšovalo a začátkem února už v ovzduší dominoval pyl lísky a začínal se přidávat i pyl olše. Pylová sezóna tedy letos začala už koncem ledna, alergeny zůstaly stejné.

Je možné, že se „kalendář“ alergií ve spojitosti s klimatickými změnami nějak posune?
V souvislosti s oteplováním a rozšiřováním vegetačního období rostlin se dá předpokládat dřívější nástup pylové sezony, stejně tak i její prodloužení.

Alergie na jaře dokáže pěkně potrápit. Přečtěte si v článku, na co si dát pozor. Jak si alergii nesplést s virózou.
Sezona pylových alergií propukla: Co kvete, jak se kříží, jak rozlišit virózu

Objevují se zde i nové rostliny, na které mohou být lidé alergičtí?
Se změnou klimatu souvisí i změna vegetace. Ve větší míře se tu tak projevuje například alergie na pyl ambrozie, která byla typičtější pro jižnější státy. S postupným přibýváním rostlin nedomácího původu se dá předpokládat také rozvoj dalších alergií.

Ambrozie

Rod více než čtyřiceti rostlin z čeledi hvězdnicovitých. Pochází ze Severní Ameriky, odkud se rozšířil do celého světa. V České republice se vyskytují tři druhy: ambrozie lysoklasá, ambrozie peřenolistá a ambrozie trojklanná. Někteří alergici mohou být na rostlinu citliví, způsobovat jim může například sennou rýmu. Invazivní je především šedozelená ambrozie peřenolistá, jejíž lodyha je dlouhá kolem 150 centimetrů.

Ambrozie versus kořenová zelenina

Existují i takzvané zkřížené alergie, kdy si tělo může splést kupříkladu ambrozii s kořenovou zeleninou. A to na základě jejich biologické podobnosti. Člověk zkrátka může po požití kořenové zeleniny cítit nepříjemné alergické příznaky, i když na ni alergii nemá. To, zda jde o zkříženou alergii, ale musí určit lékař.

Jejím typickým příznakem je takzvaný orálně alergický syndrom. Při něm alergika svědí na jazyku či v krku, případně mu může otéct hrdlo a rty, svědět pokožka obličeje a v uších. Problémy mnohdy netrvají dlouho.

Kromě orálně alergického syndromu se zkřížená alergie může projevit i kožními ekzémy, kýcháním a slzením. Ve zcela výjimečných případech může být pacient ohrožený anafylaktickým šokem. Podle alergoložky Radky Šedivé je nejdůležitější své potíže znát a ideálně jim předcházet.