Co je lymská borelióza?
Nejčastější infekce, kterou klíšťata v Česku přenášejí. K přenosu dochází asi po 24 hodinách po přisátí klíštěte. Ročně ji lékaři odhalí u 3,5 až 4 tisíc lidí.

Co je klíšťová encefalitida?
Zánětlivé virové onemocnění mozkové tkáně, při němž může virus napadnout mozkové blány, mozek a míchu. K přenosu dochází už asi do dvou hodin po přisátí klíštěte. Lékaři v Česku ročně diagnostikují pět set až osm set případů této infekce.

Čím déle je klíště přisáté, tím vyšší riziko přenosu infekce hrozí
Kde si dát v Česku pozor na klíšťata? Hrozbou jsou především městské parky

Proti čemu se lze očkovat?
Proti klíšťové encefalitidě. Podle odborníků je to nejspolehlivější prevence, jak se vyhnout riziku prodělání nemoci a trvalým následkům. „Pokud by se podařilo zvýšit proočkovanost, lze očekávat, že by došlo k významnému poklesu počtu případů,“ uvedl vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu Jan Kynčl.

Zájem o očkování ale roste. Loni se nechalo naočkovat kupříkladu téměř dvě stě tisíc pojištěnců největší české zdravotní pojišťovny starších padesáti let. „To je téměř o třetinu víc než v roce předchozím,“ podotkla mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Viktorie Plívová. Připomněla, že od roku 2022 je pro lidi starší padesáti let toto očkování hrazeno z veřejného zdravotního pojištění.

Zdroj: Youtube

Další lidé včetně dětí si toto očkování, které vyjde přibližně na devět set korun, hradí sami. Mohou ale požádat o proplacení z fondu prevence, což nabízí všech sedm tuzemských zdravotních pojišťoven.

Proti lymské borelióze očkování neexistuje.

Kdy se nechat očkovat?
Očkování proti klíšťové encefalitidě
se skládá ze tří dávek, které zdravotníci podávají buď ve standardním, nebo zrychleném schématu. Odborníci doporučují začít s očkováním v chladných měsících, kdy druhá dávka je po jednom až třech měsících od té první. Když člověk zimní měsíce nestihne, může se nechat očkovat i jindy. Ve zrychleném schématu může druhá dávka následovat už dva týdny po první.

Klíšťata přenášejí zejména encefalitidu a boreliózu. Obě zmíněné nemoci napadají nervový systém
Až třetina klíšťat přenáší nemoci. Novým nákazám nahrává i změna klimatu

Člověk je podle odborníků dostatečně chráněn asi tři týdny po druhé dávce. Důležitá je ale i třetí dávka, která u obou schémat následuje s odstupem pěti až dvanácti měsíců. Posléze je dobré nechat se po třech letech přeočkovat. Další přeočkování stačí u dětí a dospělých do šedesáti let po pěti letech. Starší lidé by se ale měli nechat přeočkovávat každé tři roky.

Kdy očkovat děti?
Praktická lékařka pro děti a dorost a místopředsedkyně České vakcinologické společnosti České lékařské společnosti J. E. Purkyně Hana Cabrnochová rodičům v ordinacích doporučuje nechat své děti proti klíšťové encefalitidě naočkovat obvykle po dokončení základního očkování. „Ideálně ve třech letech, kdy přichází na preventivní prohlídku, případně kdykoli později. Děti v tomto věku začínají být více z dohledu rodičů, a přisáté klíště tak nemusí objevit a odstranit včas,“ upozornila.

Jak se projevuje lymská borelióza a klíšťová encefalitida

Lymská borelióza

Nakažený bývá unavený, bolí ho svaly, často má oteklý kolenní kloub. Těžší formou je neuroborelióza. Při ní může silně bolet hlava i záda. Bolest vystřeluje od páteře do končetin či břicha. Infikovaný může špatně slyšet, mít závratě či poruchy vidění. Nemoc se projevuje též obrnou hlavových nervů, především lícního nervu.

Při obtížích je třeba navštívit lékaře. „Toto onemocnění lze léčit antibiotiky a většině našich pacientů nejpozději do roka potíže vymizely. Jen pár procent mělo následky déle,“ přiblížila lékařka Dita Smíšková z Kliniky infekčních nemocí pražské Nemocnice Na Bulovce. Neléčená infekce ale může napadnout nervový systém či klouby.

Klíšťová encefalitida

U zdravých dospělých se lékaři nejčastěji setkávají s kombinovaným zánětem mozkových blan a mozku. „Projevuje se například bolestmi hlavy, zvracením, poruchami řeči, sluchu, třesy prstů a víček, poruchou rovnováhy, spavostí, zmateností a dalšími i závažnějšími neurologickými projevy,“ přiblížila Smíšková. Ze zkušeností na Bulovce vyplývá, že až třetina pacientů může mít dlouhodobé následky.

Při takzvaném postencefalitickém syndromu dochází k poruchám soustředění a paměti či trvalé únavě. Virus může způsobit i ochrnutí končetin či dýchacích a polykacích svalů. Nejčastěji (ale nejen) u seniorů či chronicky nemocných. Plno lidí ale lékaře nenavštíví, protože se u nich infekce projeví jako akutní viróza, která přibližně po týdnu zmizí.

Příspěvky na očkování z fondu prevence

Všeobecná zdravotní pojišťovna: až 700 Kč (proti klíšťové encefalitidě, čerpat lze i příspěvky na jiná očkování)

Vojenská zdravotní pojišťovna ČR: děti až 1 500 Kč, dospělí až 700 Kč (na různá očkování)

Česká průmyslová zdravotní pojišťovna: děti až 1 500 Kč, dospělí až 1000 Kč (na různá očkování)

Oborová zdravotní pojišťovna: až 1 000 Kč (na různá očkování + až 500 Kč proti chřipce)

Zaměstnanecká pojišťovna Škoda: až 2 100 Kč, z toho 700 Kč na dávku (proti klíšťové encefalitidě, čerpat lze i příspěvky na jiná očkování)

Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR: až 2 000 Kč (na různá očkování dětem i dospělým, rodič může dítěti navíc poskytnout až 500 Kč ze svého příspěvku)

RBP, zdravotní pojišťovna: až 1 000 Kč (na různá očkování, u dětí a lidí nad 60 let lze sloučit limit od jiného pojištěnce)

zdroj: Zdravotní pojištovny