Jak dohodu vnímáte?
Do systému se přilily peníze, takže cena práce lékařů v nemocnicích poroste. To je dobře, neboť nyní je až ironicky nízká. V důsledků to ale systém může činit neufinancovatelným. Nechci být zlým prorokem, ale místo potřebného navýšení počtu lékařů v nemocnicích se může stát opak.

Proč?
Každý člověk má v životě ekonomickou potřebu, podle které koná. A když lékařům k naplnění ekonomických potřeb bude stačit odsloužit čtyři přesčasové směny místo původních osmi, proč by v nemocnici trávili víc času? Každý v noci raději spí než bdí. Ani nemluvím o tom, jak stresující a vyčerpávající práce v noci umí být.

Ilustrační snímek
Pavel podepsal možnost delších služeb lékařů. Pracovat budou moci až 24 hodin

Zdravotnictví podle vás ale funguje jen díky dlouhým směnám, bez nichž jsou platy lékařů nízké. Co s tím?
V dnešní době tvoří odměny za práci přesčas zhruba polovinu příjmů lékařů v nemocnicích – to je absurdní a systém z části funguje na tom, že dělá z mladých lékařů levnou pracovní sílu.

To se musí změnit a jedním z argumentů sekce mladých lékařů České lékařské komory bylo právě to, že zvyšování hodnoty práce lékařů vytvoří tlak na managementy nemocnic, které následně budou muset přijímat takové změny, jež z lékařů sejmou část byrokratické agendy.

Jen pro představu, během povinných stáží se mi opakovaně stalo, že jsem musel po zaléčení pacienta s nově diagnostikovanou cukrovkou obvolávat třeba i deset diabetologů po celé Ostravě, abych našel jednoho, který ho vezme po propuštění z nemocnice do péče. Zabralo to třeba hodinu času, kterou jsem mohl věnovat něčemu jinému. Takových příkladů lze najít spoustu. Dokud ale bude práce mladého lékaře levnější než práce sekretářky, není tlak na změnu.

A jak se na platech lékařů odrazí dohoda?
Nejmladší lékaři si polepší o 5000 korun měsíčně, starší kolegové po kmenové zkoušce o 8000 a atestovaní lékaři, kteří z toho vyšli poměrně nejlépe, o 15 tisíc. Pro mladé lékaře to navýšení rozhodně není nic, co by se bouřlivě slavilo. Na Slovensku je jejich nástupní plat stále vyšší než v ČR, což je důležité i v kontextu toho, že české lékařské fakulty vyprodukují ročně stovky slovenských lékařských úvazků.

Tisková konference k podpisu dohody mezi ministerstvem zdravotnictví, Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP), Českou lékařskou komorou (ČLK), Lékařským odborovým klubem - Svazem českých lékařů (LOK-SČL) a Odborovým svazem zdravotnictví a sociální péče ČR
Vláda i lékaři podepsali dohodu. Nešlo jen o platy, ale i podmínky, uvedl Fiala

Jak zajistit pacientům kvalitní péči, na jakou jsou zvyklí, a zároveň to, aby lékaři v nemocnicích netrávili tolik přesčasů?
V aktuálním nastavení systému a s demografickými predikcemi to podle mě možné není. Ve spoustě věcí se přitom stačí inspirovat v zahraničí. Všechno ale začíná a končí na politickém rozhodnutí, které ne vždy slibuje příval politických bodů. Témat je hodně. Pokud bych ale měl vypíchnout tři, jsou to citlivá a na datech řízená restrukturalizace sítě nemocnic či oddělení, využití a implementace technologií a citlivé zvýšení spoluúčasti pacientů.

Lékař Martin PaličkaLékař Martin PaličkaZdroj: se svolením Martina Paličky

Začněte změnami v nemocnicích.
Musíme si definovat, co považujeme za kvalitu péče a jak ji budeme měřit. Dále potřebujeme společnosti vysvětlovat, že za kvalitní specializovanou péčí je v pořádku cestovat například dvojnásobný čas než doposud.

Nehovořím o tom, když někdo potřebuje napsat recept, to by nemělo být často ani důvodem k fyzické návštěvě lékaře, ale spíš otázkou telefonátu. Hovořím o příkladech péče, kterou člověk potřebuje jednou za život – operaci srdce, ozáření mozku či léčbu mrtvice. V kontextu toho by pak prostě některá oddělení či nemocnice přešly z režimu akutní péče třeba do péče následné, kde v čase bude potřeba přibývání lůžek.

Co technologie?
Lékařům dokážou ušetřit množství času. Proč třeba nemáme centrální registr pacientů, do něhož by si každý lékař mohl sáhnout pro anamnestické údaje či aktuální farmakoterapii konkrétního pacienta? Takto lékaři manuálně opisují a zkoumají staré zprávy, což žere mraky času. O vyspělejších technologiích, běžně používaných v jiných oborech, se ani nebavím.

Přesčasová práce lékařů se drží mezi hlavními tématy posledních měsíců. Deník zmapoval pracovní dny doktorů v nemocnicích, na ambulancích či na záchrance
Příběhy lékařů. Jak skutečně vypadají dny v nemocnici, ambulanci, na záchrance

A spoluúčast pacientů?
Začíná výchovou společnosti ke zdraví a primární prevencí. Největší zodpovědnost za své zdraví nese každý z nás. Nemluvím o autonehodě či jiných závažných stavech, ale o každodenním způsobu života, stravování, zlozvycích. Součástí je i peněžní stránka. Není možné chodit na urgentní příjem nemocnice večer o víkendu s tím, že mě dva týdny bolí záda a neměl jsem čas si v týdnu zajít k praktikovi. Není možné jít na infekční kliniku po cestě z koupaliště, kde mě kousl komár s tím, že mám na noze červený flek. Nebo je to možné, ale nesmí to stát stejně jako káva v kavárně.

Co očekáváte ve zdravotnictví v roce 2024?
Jsem na další vývoj zvědavý. Od ledna začínáme jako lékaři s čistými štíty, co se týká přesčasů. Jak známo, prvních 150 hodin může zaměstnavatel nařídit, do 416 hodin je to po dohodě. Takže máme čas zhruba do poloviny roku, od kdy to bude zase na hraně zákona. A pokud nebude politická vůle ke změnám, výpovědi přesčasů se klidně můžou opakovat.

Martin Palička

Lékař na Onkologické klinice Fakultní nemocnice Ostrava. Pro studenty medicíny i další zájemce založil web Po medině.