Podle ředitelky nemají MZd ani Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) v současné době dostatek informací o dostupnosti léků, dodavatelé hlásí jen jejich nedostupnost. Informace o nedostupnosti pak mají i negativní důsledky, a to včetně paniky způsobené médii, dodala.

Další dodávka dříve nedostupného léku pak podle Rrahmaniové zmizí dříve, než by odpovídalo reálné spotřebě. Zásobit se snaží distributoři, lékárny a pacienti. „Mění své obvyklé chování a snaží se předzásobit, což způsobuje sekundární nedostupnost. Přestože by počet dodaných balení měl vydržet na několik týdnů, tak je za několik dní pryč,“ popsala.

Lékárna. Ilustrační foto
Ve které lékárně mají můj lék? V cizině to lidé vidí na webu, Česko zatím váhá

Prvním čtením ve Sněmovně novela prošla na konci srpna, opoziční poslanci ji kritizovali jako nedostatečnou. Znovu by o návrhu mohli hlasovat už tento týden. Výrobci budou muset podle předlohy poskytovat léčivý přípravek ještě až dva měsíce po přerušení nebo ukončení dodávek. U léků, které ministerstvo zdravotnictví zařadí na zvláštní seznam, budou udržovat měsíční zásobu i distributoři léčiv.

„Již nebude možná diskriminace lékáren ze strany distributorů, která dnes v konečném důsledků vede k tomu, že v některých lékárnách jsou zásoby velké a jinde malé až žádné,“ uvedl k tomu dnes na síti X ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

Léky s omezenou dostupností si lékárny nebudou moci objednat v libovolném množství, ale jen v takovém, které je pro ně obvyklé. Denně budou také muset hlásit zásoby. „Tento krok by nám měl zajistit, abychom se dozvěděli, jaká byla situace na konci předchozího pracovního dne,“ uvedla Rrahmaniová.

Podle ní by se v případě, že budou informace dostupné, mohli racionálněji chovat i pacienti. Upozornila na příklad, kdy bylo nahlášeno 200 tisíc pacientů s infekcemi dýchacích cest a zároveň předepsáno 200 tisíc balení antibiotik, přestože ta jsou určená jen na bakteriální, nikoliv virové infekce. Někteří lékaři už dříve informovali, že pacienti často na předepsání antibiotik přesto trvají.

Čím víc výpadků, tím víc hlášení

Novela podle viceprezidenta České lékárnické komory Michala Kopeckého může v určitých případech s dostupností pomoci, pokud budou nové povinnosti dodržované, kontrolované a vymáhané. „To, jak to pro nás bude pracné, bude záležet hlavně na tom, jakým způsobem k tomu přistoupí držitelé rozhodnutí o registraci. Čím víc hlášení bude, tím víc s tím budeme mít práce,“ uvedl. Jako držitel rozhodnutí o registraci se v lékové legislativě označuje firma, která lék na českém trhu registrovala a dodává ho.

Ilustrační snímek
Zásoby na dva měsíce. Vláda schválila novelu zákona, má bránit výpadkům léků

Čím více výpadků v dodávkách léčiv firmy ohlásí, tím více jich stát označí podle nového zákona jako „lék s omezenou dostupností“, a tím více hlášení bude muset lékárna vyplnit.

Novela zavádí pokuty za nedodržování nově stanovených povinností, pro lékárny až dva miliony korun, pro výrobce nebo distributory až pět milionů korun. Za neoprávněné dodávání léků do zahraničí, takzvané reexporty, by hrozil postih až 20 milionů korun. Zároveň podle Kopeckého novela může pomoci jen v případě, že budou vůbec léky do ČR dodané. „Pokud tady léky nebudou, tak nebude co dělit,“ dodal.

Podle zástupců výrobců léčiv ale výpadky léků vznikají často mimo ČR a novela jim zabránit nedokáže. „Novela zákona o léčivech nepomůže vyřešit důvody jejich nedostupnosti, není postavena na detailní analýze. Jde víceméně jen o získání více informací. Výpadky léků nejsou plošné a tedy ani regulace by neměla být plošná,“ napsal k tomu na sociální síti X ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu David Kolář.