Co najdete v článku:

Současný stav
Počet nakažených opičími neštovicemi na africkém kontinentu roste už deset let, především v Kongu. „V loňském roce se hlášené případy výrazně zvýšily a počet dosud hlášených případů letos přesáhl loňský celkový počet,“ poznamenal na sociální síti X generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus.

Ve středu proto WHO vyhlásila nejvyšší stupeň varování a ohrožení veřejného zdraví v celé Africe. Podle šéfa světových zdravotníků je to varování pro celý svět, neboť nákaza se může rozšířit.

Situace v Česku
Podle Státního zdravotního ústavu bylo letos od začátku ledna do konce července zaznamenáno jedenáct nákaz, loni nebyla žádná a předloni za stejné období 23. Celkový počet předloňských nákaz dosáhl počtu 71, loni nebyl nakažen nikdo.

Co jsou opičí neštovice


Mpox je vzácné virové onemocnění, které vyvolává příznaky akutní virové infekce (horečku, bolest hlavy, bolesti svalů) a vyrážku připomínající pupínky nebo puchýře.

zdroj: Evropský informační portál o očkování

Plané vs. opičí
Zatímco plané neštovice způsobuje herpesvir HHV-3, opičí neštovice patří do čeledi poxvirů. Tam spadají i pravé (neboli černé) neštovice, které byly 8. května 1980 oficiálně prohlášeny za vymýcené. Puchýřky u planých neštovic jsou drobnější, nepřesně ohraničené a obvykle se nevyskytují na dlaních a ploskách nohou. „U opičích jsou puchýřky větší, uprostřed bývají propadlé, jsou ostřeji ohraničené. Bývá jich víc i na ploskách nohou a dlaních, vyvíjejí se rychleji. Bývá při nich vyšší teplota, mohou být zvětšené uzliny na krku a v podpaží,“ vysvětlila pro Deník už v minulosti viroložka Hana Zelená ze Zdravotního ústavu v Ostravě.

Infektolog Milan Trojánek z pražské Fakultní nemocnice Bulovka tehdy Deníku popsal, že u planých neštovic se na rozdíl od opičích léze často vyskytuje i ve vlasaté části hlavy a v průběhu onemocnění se mohou objevovat nové puchýřky.

Přenos
Infekce opičích neštovic se podle odborníků mimo Afriku šíří především pohlavní cestou, projevují se odlišně než obvykle v Africe. Nejsou ale v pravém slova smyslu sexuálně přenosným onemocněním. K přenosu je nutný úzký a intenzivní kontakt, přičemž nejvíc nakažlivé jsou puchýřky, které se u nakažených Evropanů objevily hlavně na genitáliích. K šíření přispívá promiskuita. Není ale pravděpodobné, že by se opičí neštovice v Česku rozšířily hromadně. Oproti tomu plané neštovice se mohou šířit nejen těsným kontaktem, ale také vzdušnou cestou. Plané neštovice člověk může šířit ještě před výsevem pupínků, opičí až poté.

| Video: Youtube

Léčba
Plané neštovice, které člověk dostane jen jednou za život, především v dětství, odezní během asi dvou týdnů. Zmírňuje je tekutý pudr, při vyšší teplotě též léky na její snížení. Horší průběh mohou mít u dospělých. I u opičích pomáhají pudry, mastičky či léky na snížení teploty. Čeští lékaři mají pro případné těžší případy k dispozici i cílená antivirotika.

Jaké jsou příznaky mpox?

Lidé s opočími neštovicemi často vykazují kombinaci těchto příznaků:

  • horečka,
  • bolest hlavy
  • třesavka
  • vyčerpání
  • zduření lymfatických uzlin
  • bolest zad a bolest svalů
  • léze sliznic a kožní vyrážka 

Vyrážka se může objevit před dalšími příznaky nebo po nich a obvykle se nachází na obličeji, rukou, chodidlech, v okolí genitálií nebo konečníku. 

Kožní léze se často nejprve projeví jako skvrny, které se vyvinou v puchýře naplněné tekutinou, poté se vytvoří krusta a strup, posléze se kůže zcela zahojí.

zdroj: Evropský informační portál o očkování

Úmrtnost
Ačkoli opičí neštovice spadají do stejného ranku jako pravé, projevují se mírněji a nejsou tak smrtelné. V Česku v roce 2022 zemřel jeden nakažený. Fakultní nemocnice Bulovka, kde byl hospitalizován, ale tehdy uvedla, že infekce nebyla příčinou úmrtí. To, že v Africe umírá daleko víc lidí, ovlivňuje podle Zelené horší péče a zdravotní stav lidí.

U pravých neštovic bývala smrtnost asi třicet procent, projevovaly se vysokými horečkami. Lidem, kteří přežili, zůstalo na těle trvalé zjizvení.

Očkování
Proti opičím neštovicím existuje očkování, v Africe ale nyní chybí vakcíny. Česko v roce 2022, kdy byla nákaza u některých Čechů prokázána, omezený počet vakcín nakoupilo a doporučilo je lidem, kteří mohou do styku přijít s nákazou kupříkladu kvůli častému střídání sexuálních partnerů.

Hromadnější očkování ale odborníci nedoporučili.

Do roku 1980 byly děti v tehdejším Československu povinně očkovány proti pravým neštovicím. Po jejich vymýcení vakcinace skončila. Jelikož opičí jsou ze stejné čeledi, očkování z 85 procent chrání i proti nim. Podle Zelené lze předpokládat, že účinnost sice časem klesá, je však pravděpodobné, že pokud se v minulosti očkovaný člověk nakazí, neonemocní buď vůbec nebo mírnější formou.

Jak šel čas

V Africe vědci opičí neštovice prvně identifikovali roce 1958. Rozšířily je opice makaků, které ale nejsou jejich hlavním rezervoárem. Nejvíce je přenášejí afričtí drobní hlodavci. U lidí se nemoc prvně projevila v roce 1970 v Kongu.

Viroložka Hana Zelená říká, že v minulosti se tento druh neštovic občas objevil i mimo Afriku, kde byly zjištěny protilátky u asi 20 až 25 procent lidí. „Pokud byly jen tam, takřka nikdo tu o ně nejevil zájem,“ uvedla.

Připomněla v této souvislosti rok 2003, kdy se opičí neštovice vyskytly ve Spojených státech amerických.

„Dostaly se tam skrze přivezené africké hlodavce. Od nich se nakazili préiroví psouni, což jsou hlodavci příbuzní veverkám. Jelikož se prodávají jako domácí mazlíčci, nakazilo se od nich dost dětí, které s nimi přicházely do úzkého kontaktu,“ přiblížila Zelená. Nakažených byly i desítky dospělých, většinou s lehkým průběhem. U některých lidí se sice vyskytly závažné komplikace, nikdo ale tehdy nezemřel.

Česká stopa

Jedny z prvních publikací o výskytu a projevech opičích neštovic napsal v 70. a 80. letech minulého století uznávaný český epidemiolog Zdeněk Ježek (1932-2019), který pracoval pro Světovou zdravotnickou organizaci a pomáhal vymýtit pravé neštovice.