Ve škole na jihu Moravy se objevila pátá nemoc neboli infekční erytém. „U dcery ve třídě ji měla od února snad už polovina dětí. Nevyhnuli jsme se jí ani my,“ sdělila Deníku Barbora Smetanová z Brna, jejíž dcera chodí do třetí třídy.

Nedávno jí volala třídní učitelka, že dcera má zarudlé tváře, ať ji raději vezme domů. „Ve středu večer už se k tomu přidaly teploty a vyrážka. Ale naštěstí vše za pár dnů odeznělo,“ dodala Smetanová.

Černý kašel ohrožuje především děti. Ilustrační snímek
Černý kašel v Česku: Jak ho poznat, co rodiče a školy, jak je to s očkováním

Nárůst počtu onemocnění, projevujícího se též bolestí hlavy a svalů, dokazují i čísla z Informačního systému infekčních nemocí. Zatímco za loňský rok zdravotníci mezi lednem a dubnem zaznamenali necelou čtyřicítku infikovaných, letos jich ve stejném období bylo téměř šest tisíc.

Vedoucí odboru analýzy dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR Jiří Jarkovský pro Deník přiblížil, že rostoucí počty se do určité míry dávají do souvislosti s nárůstem spalniček. Zdravotníci navíc zachytí víc infekcí díky přesnější diagnostice.

Sedm dětských nemocí

První nemoc: Spalničky
Projevují se čtyř až sedmidenní vysokou horečkou. Dále rýmou, kašlem, zánětem očí a přibližně po čtyřech dnech většinou na obličeji a krku vyrazí kožní vyrážka. Nejprve se jedná o malé skvrny, které postupně tmavnou. Nemoc trvá přibližně deset až čtrnáct dnů.

Druhá nemoc: Spála
Obvykle začíná zimnicí, vysokou horečkou, zarudlými tvářemi, bolestí v krku a potížemi s polykáním. Dítě může i zvracet a trpět bolestmi břicha. Nemoc se projevuje i zarudlými sliznicemi hltanu a patra či zanícenými mandlemi. Později se mnohdy objeví hnisavé povlaky. Na nemoc, která trvá kolem čtrnácti dnů, zabírají antibiotika.

Třetí nemoc: Zarděnky
Typicky se vyznačují plochou růžovo-červenou vyrážkou, která většinou nesvědí. Není ji tudíž třeba ošetřovat. Ze začátku se objeví na obličeji, posléze na krku a trupu. Na končetinách je vyrážka obvykle mírná. Odevšad většinou zmizí do pěti dnů.

Čtvrtá nemoc: Pseudospála (Nepravá spála)
Čtvrtou nemoc způsobují stejné viry, které vyvolávají sedmou nemoc ruka–noha–ústa (viz níže). Odborníci ji proto už nepovažují za samostatnou nemoc.

Pátá nemoc: Infekční erytém
Projevuje se příznaky podobajícími se nachlazení, vyrážkami, zvýšenou teplotou, bolestmi hlavy a svalů. Nejdřív se na tváři objeví červenofialové fleky, asi po třech dnech je vyrážka i na dlaních či ploskách nohou. Obvykle nesvědí a během šesti až deseti dnů se ztratí. Nemoc se šíří rychle v dětských školních kolektivech. Onemocnět mohou i dospělí (pokud nemoc v dětství neprodělali, v dospělosti bývá průběh bez vyrážky). Infekce může být riziková pro těhotné ženy.

Šestá nemoc: Třídenní horečka (Dětská růžovka)
Klasickým projevem je horečka, klidně i kolem 40 stupňů Celsia, která trvá tři dny. Provázet ji může i průjem. Při nemoci se též na rukách a nohách objevuje růžová vyrážka, která většinou zmizí během dvou až tří dnů. Obvykle se nerozšíří do obličeje. Nemoc se vyznačuje i únavou.

Sedmá nemoc: Syndrom ruka-noha-ústa
Projevuje se zvýšenou teplotou, bolestí v krku, břicha a průjmem. V puse se objeví vřídky podobné aftám. Nemoc se projevuje též vyrážkou u úst, na dlaních a chodidlech. Později se objeví našedlé flíčky, které svědí. Příznaky většinou odezní do deseti dnů.

Číslování nemocí pochází z doby, kdy se ještě moc nevědělo, co je způsobuje.

Lokální epidemie se podle Jarkovského vyskytují v cyklech, které se opakují jednou za čtyři až deset let. „Problém je, že u některých lidí může infekce probíhat bezpříznakově. Ti jsou pak zdrojem pro další,“ podotkl.

Útlum za covidu

Stejně jako jiné virózy zaznamenala i pátá nemoc výrazný útlum v době covidové pandemie, kdy byly omezené kontakty mezi lidmi. Poté začalo zase docházet ke strmému růstu. „Nyní se onemocnění v populaci rychle šíří zejména u dětí, ale i v dospělé populaci,“ nastínil Jarkovský.

Zdroj: DeníkOdborníci z Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Centra epidemiologie a mikorobiologie při Státním zdravotním ústavu uvedli, že v průběhu loňska či letoška se nemoc ve větší míře projevila i ve Francii, Nizozemsku, Irsku či Dánsku.

Experti dále upozorňují, že je třeba chránit před ní těhotné ženy, které pracují ve vysoce rizikových profesích - například ve zdravotnictví, v denní péči či ve školách. V prvních dvaceti týdnech těhotenství může totiž nemoc vést k závažným následkům, které mohou až v deseti procentech případů končit smrtí plodu.

I děti mohou mít těžší průběh chřipky. Pediatři proto doporučují očkování. Ilustrační snímek
Pediatři doporučují dětem očkování proti chřipce. Lze i vakcínou do nosu

Jinak většinou nemá závažný průběh a dítě je s ní doma kolem tří týdnů. Lidé s přidruženými potížemi ale mohou skončit i v nemocnici. Dobré je též nezanedbat následné komplikace. Třeba to, když po odeznění příznaků páté nemoci člověka stále trápí pocit unavenosti, bolesti hlavy či kloubů.

V tomto případě je dobré navštívit lékaře nebo některou z laboratoří a podstoupit kompletní screening. „Ten vyloučí komplikace a jiné nemoci,“ upozornila dětská lékařka Martina Spaziererová z EUC Kliniky Kladno.

Pátou nemoc způsobuje parvovirus B19. Šíří se dotekem, kašláním, kýcháním, mluvením či zpíváním. Těhotná žena může nakazit plod.

Hlášené případy páté nemoci

(leden až duben)

2018

466

2019

785

2020

212

2021

20

2022

14

2023

39

2024

5 796

zdroj: Informační systém infekčních nemocí