Někteří lidé potřebují naráz jak sociální, tak zdravotní služby. V nemocnici se o ně ale nemohou starat pečovatelé a třeba ve stacionáři zase nejsou zdravotníci. Vláda proto předložila návrh změnového zákona o sociálně-zdravotním pomezí, který projednávají poslanci. „Reaguje na nedostatky současného právního stavu,“ řekl ve sněmovně lidovecký ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.

Pokud norma projde celým legislativním procesem, od příštího roku začne docházet k propojování obou služeb. „Za prvé vznikne nová služba, kterou bude sociálně zdravotní lůžková péče. Za druhé bude možné poskytovat zdravotní služby v nepobytových odlehčovacích službách či stacionářích,“ uvedl pro Deník náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník.

Sociálně-zdravotní lůžková péče

Náměstek nastínil konkrétní situaci. „Pokud třeba starý nemocný člověk leží dlouhodobě v nemocnici, postrádá tam sociální službu. Doma nemůže být, neboť nikoho nemá a sám se o sebe nepostará. Zároveň ale nemůže jít do pobytové sociální služby. Tam totiž nemají dostatečnou zdravotní složku, ale jen základ ošetřovatelské,“ sdělil.

S vyřízením dávek pomůže Česká pošta. Ta v současné době rozjíždí pilotní projekt. Podrobnosti si můžete přečíst v článku.
Pošta nově pomůže s online žádostmi o dávky. Začala v Liberci, další se přidají

Takovému člověku má ulehčit nová sociálně-zdravotní lůžková péče. Klient, kterému ji předepíše lékař, tak bude mít na jednom místě k dispozici zdravotníky i pečovatelky. Zástupci nemocnic či domovů seniorů se budou moci samo rozhodnout, zda zůstanou u stávající praxe, nebo si zaregistrují kombinovanou službu a uzavřou nové smlouvy se zdravotními pojišťovnami.

Kde budou moci poskytovat sociálně-zdravotní služby

- v nemocnicích
- v léčebnách dlouhodobě
nemocných
- v centrech denních služeb
- v denních či týdenních stacionářích
- v domovech pro seniory
- v domovech se zvláštním režimem
- v domovech pro osoby se zdravotním postižením
- v centrech duševního zdraví
- v zařízeních odlehčovacích služeb

Podobu návrhu kritizuje sněmovní opozice. „Avizované zavedení sociálně-zdravotní lůžkové péče jako kombinace pobytové sociální služby a lůžkové zdravotní péče je přeměna sociálních zařízení na léčebny dlouhodobé péče s léčebným režimem. Popírá základní zásady sociálních služeb a jejich směřování k tomu, aby se v nich klient cítil bezpečně a jako doma,“ řekla při sněmovní rozpravě poslankyně Lenka Dražilová z ANO. Předlohu neúspěšně navrhla vrátit předkladatelům k dopracování.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek z TOP 09 ovšem ve sněmovně zdůraznil, že jedním z cílů návrhu je respekt k dosavadním právům pacienta a jejich další rozvoj. Je pro důkladné projednání předlohy ve sněmovních výborech a očekává i řadu pozměňovacích návrhů. „Třeba se ukážou být velmi užitečnými,“ sdělil.

Odlehčovací služby a stacionáře

Kombinovanou zdravotně sociální službu budou podle návrhu moci poskytovat i v odlehčovacích zařízeních či denních nebo týdenních stacionářích. „Když třeba v rodině pečují o maminku a potřebují vydělávat, maminka může trávit část dne ve stacionáři. Když je ale hodně nemocná, potřebuje léky či jinou zdravotní péči, nemohou ji tam přijmout. Je to sociální služba, kde nejsou zdravotníci,“ shrnul stávající stav náměstek Pláteník.

Dům pro Julii pomůže rodinám s vážně nemocnými dětmi
Unikátní dětský hospic je těsně před dokončením. Prohlédněte si Dům pro Julii

Podle předlohy bude možné, aby si tam s pojišťovnami nasmlouvali i zdravotní péči. „V takovém případě tam bude moci pracovat zdravotní sestra, která klientům podá léky, dá injekci nebo jim třeba ošetří stomii (vývod - pozn. red.) a podobně,“ dodal náměstek.

Zvažované změny u terénních služeb

Návrh změnového zákona o sociálně-zdravotním pomezí se netýká terénních služeb. „Při terénní péči potřebujete dvě služby - pečovatelskou a agenturu zdravotní péče. Třeba pečovatelka, která chodí k člověku domů poskytovat sociální služby (zahrnující podávání jídla i hygienu), mu nadále nebude moci podat lék či odborně převázat ránu. Na to za ním bude muset nadále jezdit sestra,“ řekl Deníku náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník.

Ministerští úředníci ale chtějí do budoucna prosadit jistý posun. „Zvažujeme změnu úhradové vyhlášky, aby zdravotní pojišťovny zvýhodňovaly ty, kteří kombinují sociální i zdravotní služby. To je třeba Charita Česká republika, která má jak pečovatelskou službu, tak charitní sestry. Usilujeme o to, aby takových poskytovatelů bylo víc. Uvidíme, jak jednání dopadnou,“ poznamenal náměstek.

Nezávisle na tom spolu zástupci ministerstev zdravotnictví a práce a sociálních věcí diskutují o možné úpravě kompetencí. „Bylo by fajn, kdyby osobní asistenti, kteří jsou třeba u staršího člověka s vážným postižením, měli i určitou kompetenci vykonávat základní ošetřovatelskou péči. Aby mu třeba mohli podat léky. Odborně o tom polemizujeme,“ řekl Pláteník.

Úředníci zdravotnictví trvají na tom, aby zdravotní úkony nadále mohli dělat jen odborně způsobilí lidé. „Můžeme se ale bavit o tom, kdo je odborně způsobilý. Nemusí to být pouze vysokoškolsky vzdělaný pracovník. Od Evropské komise máme různá doporučení, jak zajišťovat vzdělávání například formou modulových kursů,“ podotkl. Zatím to je ale jen na úrovni úvah a zdravotní výkony mohou vykonávat jen zdravotníci.