Na zdraví a hygienu by mělo lidem měsíčně z výplaty zbýt alespoň 1348 korun. Částku, vztahující se na jednoho člověka pečujícího o dítě, orientačně vypočítali odborníci z Platformy pro minimální důstojnou mzdu. Tu, jak už Deník informoval, pro loňský rok stanovili na 45 573 korun hrubého, v Praze na 47 718 korun. Započítali do ní právě i potřebnou sumu na zdraví a hygienu.

Zároveň ale uvedli, že na danou mzdu v tuzemsku nedosáhnou dvě třetiny Čechů. K tomu, aby lidé mohli bez potíží vyžít i s tím, co si nyní vydělají, je podle nich mimo jiné zapotřebí posílit bezplatné nebo dostupné veřejné služby. Mezi nimi (vedle hromadné dopravy, volnočasových dětských aktivit, vzdělávání, kultury či účinné politiky bydlení) jmenovali právě i zdravotnictví.

Téma Deníku.cz s Janem Kličkou
PODCAST: Zubařů je dost. Příchod lékařů z Ukrajiny zhorší péči, říká Šmucler

Na dotaz Deníku, v čem je třeba dostupnost českého zdravotnictví postaveného na veřejném pojištění posílit, odpověděla sociální antropoložka z Centra pro společenské otázky SPOT Lucie Trlifajová. „Je to celý komplex věcí, které si lidi musí hradit nebo na ně přispívat,“ uvedla. Zmínila například brýle nebo rovnátka.

Podle politoložky Kateřiny Smejkalové z týmu odborníků zmíněné platformy je zdravotnictví v Česku v porovnání s mnoha jinými zeměmi na solidní úrovni. „Akutní zákroky jsou hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Za velkou část péče lidé nic nedoplácejí,“ řekla Deníku.

Stále ale vidí plno prostoru, jak toho hradit víc. „Nejvíc se to týká kupříkladu dentální hygieny a psychoterapie. Na obojí lze sice částečně čerpat z fondu prevence zdravotních pojišťoven, velký podíl si ale člověk i tak musí uhradit sám,“ podotkla.

Problém bývá i stovka

Mnohým sice uleví i částečná úhrada, problém ale vidí především u lidí, kteří počítají každou stovku či tisícovku. A není jich málo. Podle loňských údajů expertů z Evropské sítě proti chudobě a sociálnímu vyloučení loni v Česku žily těsně nad hranicí chudoby zhruba dva miliony lidí a pod ní asi milion lidí.

Ti tak raději péči oželí, což se - jak upozornila politoložka - státu prodraží, neboť je pak třeba řešit vzniklé hlubší zdravotní problémy. Stejně tak by podle ní pomohlo, kdyby pojišťovny hradily i vícero očkování než nyní.

Návštěva zubaře se mnohým zřejmě prodraží. Skončí totiž amalgámové plomby.
Amalgámové plomby skončí. Zubaři se bojí, že náhradu lidem pojišťovny nezaplatí

Potíž vidí i v tom, že kupříkladu přeplatky za některé léky na předpis pojišťovny lidem vracejí až zpětně. Vítá proto, že se to má změnit. Když totiž bude schválen plán ministerstva zdravotnictví, v budoucnu budou lékárníci hlídat, zda pacient dosáhl limitu. Pokud ano, za další léky na předpis už doplácet nebude.

I pečovatelky potřebují péči

Podle pracovnice v sociálních službách a místopředsedkyně odborové organizace Alice Terezy Táborské se například problém placených psychoterapií neblaze dotýká lidí, kteří pečují o druhé. Vzhledem k jejich nízkým výdělkům jsou pro ně totiž mnohdy těžko dostupné.

Neprospívá jim ani to, když zemře člověk v domově pro seniory a pečovatelka mu nemůže jít na pohřeb, protože na to nedostane den volna. Na ten totiž mají lidé podle zákoníku práce nárok pouze v případě, že jim zemře blízký člověk (když pohřeb zařizují, mají nárok na volné dva dny).

Pro pečovatelku je to náročné. „Někdo v jednom pokoji zemře, ona ho umyje, zaopatří, aby ho mohla vidět rodina. Jde do dalšího pokoje a musí se usmívat, jakoby se nic nedělo. Když už není možnost pravidelných terapií, byl by dobrý alespoň den volna na rozloučení,“ sdělila Táborská Deníku.

Podpora péče o duševní zdraví

Mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob reagoval, že z veřejného pojištění jsou hrazeny zdravotní služby poskytnuté s cílem zlepšit či zachovat zdravotní stav člověka nebo zmírnit jeho utrpení.

Rovnátka pro dospělé jsou podle něj ve většině případů pouze estetickou záležitostí. „V případech vážných poruch chrupu, které z jakéhokoliv důvodu nebyly léčeny v dětském věku a nejsou pouze estetické, mají pojištěnci nárok na plně hrazenou ortodontickou léčbu fixním aparátem i v dospělosti,“ uvedl.

Taktéž dentální hygienu označil především za estetickou záležitost. „Některé zdravotní pojišťovny na ni nicméně přispívají z fondu prevence, jelikož může sehrávat roli zvýšení motivace pojištěnce k prevenci formou zlepšování pravidelné domácí ústní hygieny,“ poznamenal.

Vrchní sestra pro Prahu 1, 2 a 3 Vilma Stefanovičová.
Pacienty ošetřujeme u nich doma. Péči musí předepsat lékař, říká sestra

Léčebná psychoterapie prováděná klinickými psychology je podle Jakoba hrazenou službou. „Existují ovšem i další psychologické a psychoterapeutické služby, které nemají léčebný charakter, ale spíše charakter konzultací v oblasti kariéry, vztahů či duševní hygieny. Tyto služby nemáme ambici zahrnovat mezi služby hrazené z veřejného pojištění,“ sdělil.

Problémy jsou podle něj hlavně kapacitní, protože během covidu vzrostla poptávka po péči o duševní zdraví a prodloužily se čekací lhůty. Ministerstvo chce proto tuto péči podpořit finančně, vzděláváním i jiných zdravotníků než psychiatrů či klinických psychologů či podporou center pro duševního zdraví.

Za co si lidé platí či připlácí - výběr

Dentální hygiena

Provádějí ji dentální hygienistky, které čistí zubní kameny či učí člověka, jak se má o zuby a celou dutinu ústní starat. Ceny se liší podle klinik. Někde to vyjde na 1 500, jinde třeba na 2 000 korun. Na stokoruny vyjdou klasické či mezizubní kartáčky. Lidé platí kupříkladu i bělení zubů. Na dentální hygienu přispívají zdravotní pojišťovny z fondu prevence, některé to podmiňují pravidelnou účastí na preventivních kontrolách u praktického lékaře. Základní dentální hygienu zahrnuje ale i preventivní prohlídka u zubaře, která je jednou až dvakrát ročně hrazena zdravotní pojišťovnou.

Bílé plomby

Lidé si platí bílé výplně zubů (s výjimkou předních zubů, včetně trojek), na zdravotní pojišťovnu jdou jen amalgámové plomby. Ty se ale v Česku nebudou moci od poloviny roku 2026 z ekologických důvodů používat, přičemž ve většině států Evropské unie bude zákaz platit už příští rok. Stomatologové upozorňují, že to může zhoršit zubní péči, čeští ministerští úředníci totiž navrhují, že bílé plomby budou pojišťovny lidem hradit jen ze čtyřiceti procent. Zbytek si budou buď platit sami, nebo z fondu zdravotních pojišťoven, kde to bude podmíněno pravidelnou účastí na preventivních prohlídkách. Bílé plomby vyjdou na stovky i nižší tisíce korun.

Zubní náhrady

Lidé si u zubařů hradí také například keramické korunky, můstky či zubní implantáty. Ceny se liší podle klinik, někde vyjdou na nižší, jinde na vyšší tisíce korun. Existuje ale i varianta hrazená z veřejného pojištění. „Zubní lékař může dle stavu chrupu pojištěnce zhotovit celkovou či částečnou snímatelnou zubní náhradu. Oba tyto druhy jsou z veřejného zdravotního pojištění dospělému pojištěnci (od 18 let) hrazeny jednou za čtyři roky,“ upozornila mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Viktorie Plívová.

Rovnátka

Hrazena jsou ze zdravotního pojištění jen u pojištěnců do 22 let. Následně jen u těch s těžkými vadami chrupu. Z fondu prevence na ně ale některé pojišťovny přispívají.

Zubní výkony na pojišťovnu

Na pojišťovnu jde vedle vstupních a preventivních prohlídek například trhání zubů, dále rentgeny či lokální anestezie. Je však dobré ověřit si, zda má konkrétní zubař smlouvu s příslušnou pojišťovnou. Při akutních potížích má povinnost pomoci pacientům ve svých ordinačních hodinách každý zubař. Tedy i ten, u něhož daný pacient není registrován. „Člověk za takovou službu neplatí. Bez ohledu na to, zda konkrétní zubař má, či nemá smlouvu s jeho zdravotní pojišťovnou,“ vysvětlil prezident České stomatologické komory Roman Šmucler.

Psychoterapeutická péče

Léčebnou psychoterapeutickou péči prováděnou klinickými psychology hradí pojišťovny. Pokud člověk odborníka navštíví třeba z důvodu vlastního rozvoje či duševní hygieny (nikoli kvůli léčbě), hradí si ji sám, přičemž některé zdravotní pojišťovny na ni přispívají z fondu prevence.

Hrazené i nehrazené screeningy

V rámci snahy o včasné odhalení nádorových onemocnění jsou ze zdravotního pojištění hrazeny screeningy rakoviny prsu, děložního čípku a tlustého střeva. Od roku 2022 byl v pilotním režimu spuštěn program časného záchytu rakoviny plic a od letoška rakoviny prostaty. Detaily (včetně věku, koho se konkrétní screening týká) jsou uvedeny na webu Národního screeningového centra.

Michaela Tůmová z Hlasu onkologických pacientů
Předejít rakovině může prevence: Tyto jsou hrazené z veřejného pojištění

V Česku je zaveden též novorozenecký screening, program na zjištění spinální svalové atrofie a těžké kombinované imunodeficience u novorozenců. Existují ale i screeningy, na které si lidé musí připlácet. Jedná se například o krevní vyšetření některých hormonů, která mohou poukazovat na nepravidelný vývoj plodu, tedy vrozené vady. Na to některé pojišťovny přispívají z fondu prevence.

Očkování

Vedle povinných dětských či hrazených očkování i pro dospělé existují ta, která pojišťovny nehradí nebo jen u některých věkových skupin. Třeba vakcinace proti chřipce je hrazena pouze u lidí nad 65 let či vážně nemocných, proti klíšťové encefalitidě u lidí nad 50 let věku. Pojišťovny ale na tato i mnohá jiná očkování přispívají z fondu prevence.

Oční operace

Zdravotní pojišťovny hradí odstranění šedého zákalu. Lidé si ale v řádu tisíců korun mohou připlatit kupříkladu za přidání ochranných filtrů. Hrazena je i operace zeleného zákalu. Sám si člověk v řádů tisíců i desetitisíců korun hradí odstranění či snížení počtu dioptrií či různá vyšetření za pomoci nejmodernějších přístrojů.

Brýle

Dětem do patnácti let náleží příspěvky z veřejného pojištění na brýlové obruby a čočky. Dospělým hradí pojišťovna jen dioptrické brýlové čočky (nikoli obruby) jednou za tři roky - a to jen v případě, že mají více než deset dioptrií. Některé zdravotní pojišťovny ale přispívají z fondu prevence i dalším.

Další platby

Lidé si v nemocnicích mohou uhradit i záležitosti, které se přímo netýkají zdravotního výkonu. Kupříkladu samostatný pokoj. Dále platí třeba za estetické výkony, které nesouvisejí přímo se zdravím. Hradí zdravotní pomůcky, které nejsou v základní podobě - mimo jiné speciální protézy po amputaci nohy či jiné než mechanické invalidní vozíky. Dále například některé rehabilitace a lázně, pokud jim je nepředepíše lékař.

Ze života

Klára pracuje v oblasti vzdělávání a ve volném čase vede volnočasové kroužky. Nedávno si prošla náročným obdobím. Při nehodě jí zemřela blízká osoba a kromě toho se její maminka potýkala s vážnou nemocí. Klára se jí snažila být všemožně oporou, pečovat o ni a současně zvládat vlastní smutek a samozřejmě i pracovní povinnosti. Na doporučení lékaře i známých se začala rozhlížet po psychoterapii.

Ukázalo se ale, že najít dostupnou službu hrazenou pojišťovnou nebude jen tak. Klára obvolala a obepsala všechna pracoviště ve městě a později i širším okolí, ale nikde nebyl volný termín dřív než za několik měsíců.

Aby situaci ustála ve zdraví, rozhodla se využít soukromou službu. „Abych si mohla dovolit pravidelnou psychoterapii, kterou jsem v krizové situaci potřebovala, musel mě založit přítel. Vybral si peníze původně zamýšlené na stavební spoření. Ale to nevadí, vzhledem k současným cenám si stejně vlastní byt nepořídíme,“ řekla.

zdroj: Platforma pro minimální důstojnou mzdu