Pozitivní zkušenosti s canisterapií mají na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Nedávno tam totiž pomohla studentům, vyučujícím a dalším zaměstnancům fenka Snow. Byla jim nablízku, když se do budovy na Palachově náměstí začali vracet po loňském tragickém útoku.

Majitelka ji tam přivedla z vlastní iniciativy. A psí dáma rozdávala radost. „Kdekoliv se Snow objevila, lidé se u ní zastavovali, usmívali se a v celé nesnadné situaci aspoň na chvíli zažívali něco milého,“ uvedl pro Deník koordinátor komunikace fakulty Ondřej Dufek. K příběhu se Deník podrobněji vrátí v některém z dalších dílů nepravidelného seriálu.

Veronika Volgemutová a její kůň Sagi pomáhají potřebným: 

Veronika Volgemutová a terapeutický kůň Sagi
Dělá radost. Žena chodí s koněm Sagim pomáhat do domovů seniorů a hospiců

Slovo canisterapie se ve slovnících a naučné literatuře začalo objevovat od roku 1993, kdy s tímto termínem přišla uznávaná psycholožka Jiřina Lacinová.

Přiznává, že se jedná o zkomoleninu řečtiny a latiny. „Když jsem psala žádost na ministerstvo zdravotnictví a žádala o grant na dětské ozdravné tábory, kde by s dětmi byli psi, hledala jsem vhodnou terminologii. Kdybych šla striktně podle řečtiny, napsala bych kynoterapie. To by si však mohli úředníci vyložit tak, že dětem pomůže návštěva kina. Proto jsem sáhla po této zkomolenině. A jak čas ukázal, ujmula se a pojem se používá již v mnoha světových jazycích,“ nastínila Lacinová genezi slova.

Canisterapie bez psů?

S prvním grantem však neuspěla a připadala si jako v legendární hře Divadla Járy Cimrmana Hospoda na Mýtince, kde si hospodský stěžuje, že mu do lokálu chodí lidé. „V tu dobu jsem měla za sebou již několik táborů s hendikepovanými dětmi, kde jsem měla vyzkoušeno, že toto spojenectví funguje. Z ministerstva zdravotnictví mi však tehdy přišel dopis, že mi peníze na ozdravný pobyt s canisterapií pro děti kardiaky poskytnou, ale pod podmínkou, že tam nebudou ti psi,“ doplnila Lacinová.

Pohled úředníků se ale časem změnil a ministerstvo svůj postoj přehodnotilo. „Tenkrát jsem to brala tak, že jakákoliv terapie se zvířaty byla ve společnosti obecně brána jako šarlatánství a neměla žádná pravidla,“ doplnila Lacinová. Se sdružením Filia proto vytvořila první metodiku léčebných kontaktů hendikepovaných dětí se saňovými psy a v roce 1995 ji představila na ženevské konferenci.

Léčba koněm se stala součástí léčby pacientů Chrudimské nemocnice:

Poníci brzy zavítají do Chrudimské nemocnice znovu společně s dalšími zvířaty
OBRAZEM: Koně jako návštěvníci. Animoterapie může pomoci i ležícím pacientům

Nejen psi však hrají významnou roli při léčebných a ozdravných kůrách. Již v roce 1984 přišel americký přírodovědec Edward O. Wilson ve své knize Biophilia s hypotézou, že lidé mají vrozenou tendenci hledat spojení s přírodou a jinými formami života. Samotnou biofilii pak definoval jako nutkání sdružovat se s jinými formami života. „Výzkum také prokázal, že děti opticky či dotykově vnímají dříve zvířata než lidskou tvář,“ uvedla Lacinová.

Podle ní člověk už v dávné historii v těsném soužití se zvířaty, které bylo podmínkou přežití v drsných přírodních podmínkách, brzy zaznamenal i možnosti léčebného využívání zvířat.

Léčivá symbióza

Od dávných dob tak člověk využíval léčivou symbiózu se zvířaty různým způsobem. „Odhlédneme-li od přímých forem fyzického působení, jako je živočišné teplo, antiseptika ve slinách, která dokážou vyléčit i úporné bércové vředy, a podobně, základním principem tohoto léčebného působení je skutečnost, že živý organismus umí jakožto bioenergetický zdroj probouzet samoléčitelské schopnosti jiného organismu,“ uvedla Lacinová.

Historicky zaznamenáno je terapeutické nasazování zvířecích pomocníků v řadě léčebných zařízení. „V Belgii ve městě Gheel je známo od 8. až 9. století jako doplňková terapie zdravotně postižených. V Anglii od 18. století fungoval quakery založený ústav pro duševně nemocné na klinice York Retreat v Yorkshiru, kde pacienti obstarávali zahrádku a malá zvířata - králíky či drůbež,“ doplnila Lacinová.

Úraz belgického ovčáka Agiho přivedl Zuzanu Wildmannovou ke zvířecí fyzioterapii, kterou se dodnes zabývá a živí:

Největší radost má z uzdravení svého zvířecího pacienta.
Týrání zvířat hladem i blahobytem je stejně špatné, říká zvířecí fyzioterapeutka

Před dvěma sty lety také mniši z kláštera v Yorku doporučovali metodu, kdy „nemocnému na těle i na duchu pomáhá modlitba a zvíře“. V 19. století vzniklo v německém Bethelu centrum pro epileptiky, které od počátku využívalo léčebných sil zvířat - psů, koček, ovcí a koz, později i ptáků a koní. Toto zařízení v moderní a rozšířené podobě funguje dodnes.

Nejvíce využívaným terapeutickým zvířetem je dodnes pes. „Dále se využívají kočky, králíci, křečci, morčata, fretky, ptáčci, plazi, rybičky, různá hospodářská zvířata – ovce, kozy, husy či koně. V zahraničí se výborně osvědčuje používání delfínů a lam. V USA jsem se dokonce setkala i s terapií s býky,“ vyjmenovala Lacinová další zvířata, jejichž přítomnost může lidem pomoci.

Deník v minulosti přinesl třeba příběh Veroniky Volgemutové ze středočeského Struhařova, která se svým koněm navštěvuje domovy seniorů a hospice. „Sagi toho umí opravdu hodně,“ řekla loni. Za svou nezištnou pomoc získala ocenění Laskavec.

Druhy zvířecích terapií

Hiporehabilitace
Zastřešující a nadřazený název pro všechny aktivity a terapie v oblastech, kde se setkává kůň a člověk se zdravotním znevýhodněním.

Canisterapie
Název pro metodu pozitivního psychosociálního a fyziorehabilitačního působení na potřebné osoby prostřednictvím speciálně vedeného a cvičeného psa nebo feny.

Felinoterapie
Podpůrná léčba somatických i psychických poruch či aktivizační metodu. Jejím principem je přímý kontakt pacienta s kočkou.

Delfinoterapie
Využívá pozitivního vlivu interakce s delfíny na osoby se zdravotním, sociálním a/nebo výukovým znevýhodněním.

Lamaterapie
Kontakt s lamou pomáhá především dětským klientům. A to nejen vozíčkářům, ale například i dětem stiženým autismem.

Ornitoterapie
Speciální forma terapie prostřednictvím ptactva, zvláště papoušků.

Farming therapy (farmingterapie)
Terapie probíhá prostřednictvím práce v přímém kontaktu se zvířaty, ale jde také o celý proces ošetřování a chovu zvířat různých druhů a plemen.