Eletro-myo-stimulace neboli EMS je technologie původně využívaná astronauty, aby jim ve stavu bez tíže neatrofovalo svalstvo. „Budu do tebe pouštět slabé, ale za to časté elektrické impulsy. Za jedinou vteřinu se přitom uskuteční pětaosmdesát svalových kontrakcí, přičemž zapojíš i ty svaly, o kterých ani nevíš, že je máš. A díky tomu, že impulz běhá mezi pravou a levou polovinou těla a opačně, jsme si jisti, že svaly pracují naprosto stejně intenzivně. Odstraňujeme tak svalovou dysbalanci, která je nejčastější příčinou bolestí zad,“ vysvětluje mi ještě před začátkem lekce trenér z frančízy Body Express Bořivoj Bob Drastich. Člověk, který jako první do České republiky přivedl spinning a zároveň jeden z průkopníků EMS.

To se hodí, poněvadž zhruba před rokem se mi jedna rebelská plotýnka pokusila odletět na dovolenou z páteřního kanálu. Neúspěšně, ale vědět o sobě dává dodnes.

Vleže napodobujte jízdu na kole, propínejte při tom nohy. Opakujte 15–20krát
Nohy jako konve: Jaké cviky je zbaví otoků? K úlevě využijte bylinné pomocníky

Prostory pro EMS nevypadají jako klasická tělocvična nebo posilovna. Žádná všudypřítomná vůně potu ani hekání. Je tady až zlověstně čisto. „Tady máš speciální oblek. Do něj se navlíkni,“ podává mi Bob ponožky, triko a kraťasy, načež mi stehna, hýždě, hrudník i ruce obepíná pásy, v nichž jsou zabudované elektrody. „Jdeme na to,“ oddechuji, když ze mě Bob pomocí připojených kabelů dělá chodící powerbanku.

Začínáme lehce, Bob pomalu navyšuje proud, načež mu popisuji, co cítím. Nic. Jemné mravenčení. Lehké brnění. Silné brnění…. Dál nevím, neboť zatínám zuby i veškeré svalstvo, abych se nesesul k zemi do křečovitého klubíčka. „Musíš to cítit. Hodně cítit. Ale stále to musí být snesitelné. Jakmile budeš na osmi z deseti, řekni stop,“ říká trenér, zatímco zvyšuje intenzitu.

Vydržet masakr

Pár let zkušeností se cvičením za sebou táhnu. Tohle je ale jiná liga. Stačí pár minut a potím se i na místech, kam slunce nesvítí. Zuby mi o sebe drhnou, na krku vybíhá žíla. Celý svět se komprimuje do jediného slova: vydržet. Masakr, proletí mi hlavou. Naprostá paráda, dodává další myšlenka.

Okem mrknu na displej přístroje ukazujícího, kolik ještě zbývá. „Cože?! Jsem na tom dvě minuty?!“ chci vykřiknout. Jenže z úst mi spolu se slinami vyletí jen: ughúúúúždžžřčž!

Po návratu k běžným stravovacím návykům a při současně nedostatečné tělesné aktivitě tak člověk nabere tukové zásoby zpět, ale svalová tkáň se neobnoví.
Co jíst při nadváze a obezitě: Dieta má být podobná běžné stravě, radí odbornice

Dvě za mnou, osmnáct zbývá. A nebudou lehčí. Naopak. „Intenzitu jsme nastavili, můžeme konečně začít cvičit,“ usmívá se zlověstně Bob. Proud do mě teče v intervalech každé čtyři vteřiny. „První si dáme dřepy. Nepolevuj, zůstaň zatnutý. Nohy na šířku ramen špičky prstů míří dopředu. Nenene. Dopředu, nenatáčej kolena do stran. Správně. Dolů. Vydrž,“ nejdelší čtyři vteřiny mého života. „Nahoru. Vydechni,“ nejkratší čtyři vteřiny mého života.

Běžně zvládnu s prstem v nose dřepnout se sto padesáti kilogramy na zádech. Teď jsem i při dřepu s vlastní vahou rád, že jsem si vzal hnědý bezpečnostní spoďáry. „Jako doplněk ke cvičení je EMS fajn, ale ale určitě bych na tom nestavěla veškerou fyzickou aktivitu. Pořád je to jen dvacet minut týdně. Člověk by se měl určitě hýbat více,“ komentuje moje zápolení fitness trenérka Barbora Demelová.

Po dřepech následují cviky na ramena, záda, ruce, břicho. Každý v kombinaci s předešlým o něco těžší. Vyčerpání se kumuluje každou vteřinou. Svaly kromě silného brnění začínají také nepříjemně pálit. Krůpěj studeného potu teče mezi lopatkami. Otcův hlas, křičící někde vzadu v hlavě „makej, srabe“, mě však nutí vytrvat…

Abychom viděli ostře, naše oči se stále mimoděk pohybují.
Plné svaly tvoří voda, oči se stále pohybují. Přečtěte si, co nevíte o svém těle

Bylo to fakt dlouhých dvacet minut. Ale následný endorfinový nával za to stojí. Připadám si jako král. Zároveň mě trochu trápí svalová horečka, která začíná nastupovat nebezpečně brzy. „Pro tělo je to tak náročné, že trvá pět dní, než se zotaví. Proto se na lekci chodí jen jednou týdně. Ovšem je to ideální varianta jako doplněk k tréninku v podstatě u každého sportu. Ale i skvělé rehabilitační cvičení. Ostatně ortopedi mi sem posílají pacienty s různými problémy. No a v neposlední řadě EMS využijí lidé, kteří zkrátka nemají čas trávit pět hodin týdně v posilovně,“ popisuje Bořivoj Drastich.

Na znamení souhlasu pokyvuji a už přemýšlím, kdy si v kalendáři udělám místo pro další lekci. Na záda, která cítím vesměs pořád, mělo EMS totiž až zázračný efekt. Ale popořadě. Nejprve si musím sehnat invalidní vozík. „Zítra si nás nepřej,“ fackují mne totiž stehna i zadek.