Zmíněná samice podle nich bez páření porodila potomky, kteří nenesli otcovskou DNA. Vědci ale varují, že objev vzbuzuje obavy o genetické a reprodukční zdraví populace žraloků, kterým hrozí vyhynutí.

Na neobvyklý jev přišli vědci v roce 2001, když se v jedné zoologické zahradě v americkém státě Nebraska narodilo žraločí mládě. Personál to velmi překvapilo, protože ani jedna ze tří samic nepřišla během nejméně tří let do styku se samcem. Analýzy DNA mláděte poukázaly na nepřítomnost otcovské DNA.

"Až dosud jsme si mysleli, že všichni žraloci se rozmnožují pouze pohlavním stykem mezi samcem a samicí. Embryo by mělo mít DNA obou rodičů, aby se plně vyvinulo - tak, jak je tomu u savců," řekl vedoucí výzkumu Paulo Prodohl.

Zoologové vědí, že samice žraloka může sperma dlouho po páření uchovávat, nejčastěji šest měsíců. Původně si mysleli, že právě to je případ žraloka z Nebrasky, i když tři roky by byly výjimečné. Testy DNA to však vyloučily.

Spoluautor studie Mahmood Shivji řekl, že výzkum by mohl vnést světlo do záhady, proč mají jiné druhy žraloka potomky v zajetí, aniž samice přijdou do styku se samci. "V současnosti se jasně jeví, že přinejmenším několik druhů žraločích samic může přejít od rozmnožování pohlavním způsobem k nesexuální reprodukci," řekl Shivji.

Tento jev ale podle něj není žádoucí. "Způsobuje totiž omezení genetické rozmanitosti u potomstva, protože u něj není genetická variace daná otcovskou stranou," dodal Shivji. Díky genetické různorodosti dokážou živé bytosti lépe čelit různým hrozbám, například nemocem.

Schopnost porodit mláďata bez oplodnění vajec spermatem se nazývá partenogeneze (narození z panny). Bývá podle agentury AP pozorována občas u některých druhů hmyzu, plazů a ryb. Nikdy dříve ale nebyla zaznamenána u savců nebo žraloků.