Kombinace zahrnují zvířecí vajíčka a lidské buňky s genetickým materiálem, nebo lidská embrya obsahující genetický materiál zvířete. Zvláštní klonovací technika, zvaná SCNT, spočívá v odejmutí jádra z buňky vajíčka a jeho nahrazení jádrem buňky ze zvířete, které má být klonováno, upřesnili autoři zprávy.

Zdůraznili zároveň, že taková embrya nikdy nesmějí být implantována do nějaké ženy nebo zvířete. Při respektování tohoto principu není podle nich důvod zakazovat experimentální smíšená embrya například s použitím buňky vajíčka z krávy a lidské buňky. Tuto vědeckou praxi současná legislativa v Británii a v USA nezakazuje a tak by to mělo zůstat, vzkázali vědci těm politikům, kteří se podobné experimenty snaží zastavit.

Výzkumníci usilují o vytváření klonů z mnoha důvodů, ale jeden z nejdiskutovanějších je záměr získávat zdroj embryonálních kmenových buněk. Tyto mocné kmenové buňky mohou umožnit růst jakékoli buňky či tkáně v lidském těle, což by jednou mělo umožnit nové druhy léčby zraněných lidí nebo osob postižených Parkinsonovou nemocí, cukrovkou a mnohými dalšími chorobami.

Na přelomu května a června se v Praze konala první výroční konference rámcového programu Evropské unie Estools, který zahrnuje 20 předních evropských institucí a více než 100 klíčových vědců v tomto oboru. Usiluje o pochopení lidských embryonálních kmenových buněk, vývoj nových kultivačních postupů a o objevy mechanismů, které vedou k tomu, že se z nich stanou více specializované buňky, použitelné například pro léčbu neurodegenerativních onemocnění. V ČR se programem zabývá Ústav experimentální medicíny Akademie věd v Praze ve spolupráci s Biologickým ústavem Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně.